Co se chystá na rok 2004 a dále?

Představy technologických vývojářů se konečně stávají realitou. Během příštích
dvou let začneme používat „neviditelná“ PC, jejichž minimální rozměry nám

umožní je schovat do zásuvky psacího stolu a která budou poháněna výkonnými

čipy, snadno zpracovávajícími objemné soubory. Budeme používat nové bezdrátové

technologie, díky nimž se nalogujeme téměř odkudkoliv, a to při neuvěřitelných

rychlostech. Obývací pokoje se změní v digitální zábavní centra a budeme v nich

moci sledovat média stahovaná ze všech možných zdrojů z televize, kabelového

připojení, satelitu a ze Sítě. Setkáme se i s přísnými bezpečnostními

opatřeními, o nichž se říká, že zabrání jakémukoliv hacknutí a zavirování

počítačů, i když to bude na úkor osobní svobody uživatelů.



To je ale jen začátek. Co třeba počítačové displeje našité na triko, nebo

neuvěřitelně výkonné procesory s obvody menšími než lidský chromozom? Za pět až

deset let se tyto technologie a řada dalších, o nichž dnes jen sníme, mohou

klidně dostat do běžného života.

Může takto nažhavený vývoj ještě více pokračovat? Na to jsme se zeptali

odborníků, a jejich odpovědi jsme rozdělili do šesti hlavních oddílů mezi

grafiku, procesory a PC, datová skladiště, komunikace, bezpečnost a zábavu. A

stručná odpověď? Můžete na to vsadit.



Displej, to je věc!



S tím, jak se neustále zlepšují grafické technologie a zobrazovače, budeme se

setkávat se stále realističtějším 3D obrazem a ploššími a jasnějšími displeji.

Budoucnost patří LCD, pánové. Podle analytické společnosti IDC překoná v roce

2004 poprvé objem prodeje LCD displejů počty prodaných klasických monitorů.

K počítačům bude příštích pár let nejvýhodnější pořizovat 17" LCD displeje,

jejichž cena se stále více přibližuje desetitisícové hranici. Nemůžeme však

čekat, že se tyto displeje výrazněji ponoří pod zmíněnou částku, jelikož již

dnes je marže výrobců těchto zařízení minimální a zatím nejnižší výrobní cena

se pohybuje okolo 8 000 Kč.

Prostor pro další vylepšení lze najít například ve snížené spotřebě energie a v

menším vyzařovaném teplu. Hlavním hybatelem vývoje bude domácí zábava, díky níž

budou moci velké LCD displeje konkurovat plazmové technologii a projektorům.



Přichází OLED

Potenciálním rivalem dnes dominující LCD technologii by se mohly stát displeje

založené na organických, světlo emitujících diodách OLED (Organic

Light-Emitting Diodes), jež obsahují přirozeně luminující materiály, které jsou

jasnější a energeticky úspornější než prvky LCD.

Podle mínění řady odborníků je právě OLED dnes jediným soupeřem v kategorii

plochých displejů, který by mohl v určitých aplikacích vyzvat technologii LCD

na souboj.

Displeje OLED s aktivní maticí používají složitou vnitřní elektroniku, což

jejichž výrobu značně prodražuje. V květnu minulého roku však firmy Samsung SDI

a Universal Display představily prototyp OLED, jenž využívá existující výrobní

technologii LCD, což může znamenat významné zjednodušení masové produkce. Díky

tomu by časem mohlo být OLED cenově srovnatelné s LCD.

I když se dnes OLED displeje používají v mobilních telefonech a digitálních

fotoaparátech, jejich větší notebooková podoba se objeví nejdříve za dva roky.



Grafické zácpy

Experti tvrdí, že co se týče grafiky, můžeme být v PC svědky dvou rozdílných

trendů. Integrované grafické čipy stále více nahrazují v oblasti

nízkorozpočtových počítačů plnohodnotné grafické karty a přitom nabízejí jejich

uživatelům dostatečně kvalitní grafiku, jež plně dostačuje většině lidí, kteří

používají počítač k běžným pracovním úkonům.

V současnosti používá integrovanou grafiku 55 procent stolních počítačů, a toto

číslo se v dohledné době nijak nezmění. Většina těchto čipů pochází z produkce

Intelu, který vyrábí více grafických procesorů než jakákoliv jiná společnost.

Je jasné, že integrovaná řešení budou časem obohacena o vyspělejší funkce, ale

samozřejmě budou za samostatnými kartami zaostávat o jednu či dvě generace.

Hráče a grafické profesionály však vynesou grafické procesory nové generace až

do výkonové stratosféry. Nejnovější GPU, určené pro nadcházející hry typu

Half-Life 2 a Doom 3, budou používat stále výkonnější vertex a pixel shadery

urychlující rendering a vytvářející přirozenější 3D obraz.

Avšak ani dnešní nejvýkonnější grafické procesory nestačí. Vývojáři dokáží už

dnes napsat složité shadery, jež dokáží skolit i sebelepší grafický hardware.

Stále ještě drží kvalitu renderování na uzdě, aby byly jejich aplikace

použitelné.

V následujících pěti letech se setkáme s mnohem složitějšími a flexibilnějšími

grafickými procesory, využívajícími 16, 32 a dokonce 64 paralelních grafických

pipeline.



Přelomové objevy

Podíváme-li se ještě dále do budoucnosti, vykouknou na nás inovace, které jako

by vypadly ze světa science fiction. Minulý rok na jaře představila společnost

E Ink (www.eink.com) tzv. „elektronický papír“ (je založen na velmi tenké a

ohebné ocelové fólii) používající kapsle černého a bílého pigmentu, které

reagují na elektrické impulsy. Při aplikaci záporného náboje vystoupí na povrch

bílé částice, a použijeme-li náboj kladný, vytvoří částice černé text a obrázky.

List takového „papíru“ o velikosti displeje PDA lze srolovat do ruličky o

průměru jednoho palce a je schopen zobrazit rozlišení až 96 pixelů na palec,

což je plně srovnatelné s dnešními kapesními počítači. Podle tvrzení

společnosti E Ink by se první elektronické knihy s touto technologií měly

objevit na trhu asi v polovině roku 2004.



Uvnitř krabice



Technologie postupuje mílovými kroky, ale některé věci se nikdy nemění.

Například válka výrobců procesorů. Minulý rok na podzim zasadilo AMD ránu

Intelu uvedením 64bitové platformy pro stolní počítače s Windows (Apple ale AMD

předběhl s 64bitovými počítači Power Mac G5 již v září). 2GHz Athlon 64 dokáže

urychlit výpočetně složité procesy jako jsou kryptování dat, 3D hraní a CAD.

Plná síla tohoto procesoru se však odhalí, až budou konečně k dispozici

64bitová Windows XP (v době uzávěrky jsme měli poslední informace, že Microsoft

uvede finální verzi 64bitových oken až ke konci roku 2004) a také potřebné

64bitové aplikace.

Jako odpověď na krok AMD předvedl Intel procesor Pentium 4 Extreme Edition.

Tento čip pracuje v současné době na frekvenci 3,2 GHz, má větší paměťovou

cache, 800MHz FSB sběrnici urychlující přenos dat a navíc i 2MB cache Level 3.

Stejně jako Athlon 64 je extrémní Pentium zaměřeno na nejnáročnější hráče a

bohaté power usery.

Přibližně za měsíc uvede Intel na trh novou sérii procesorů, jež je zatím

skryta pod kódovým označením Prescott. Budou to první procesory vyrobené

90nanometrovou technologií, díky níž jsou obvody čipu asi o 50 procent menší

než ty, které se nacházejí v současných Pentiích 4. AMD a Transmeta však také

připravují čipy postavené na 90nanometrové technologii. Čím menší jsou obvody

procesoru, tím rychlejších taktovacích frekvencí může čip dosáhnout a zvládne

tak vypočítat více operací za sekundu.

„130nanometrové čipy dosáhly limitu okolo hranice 3,2 GHz,“ říká Nathan

Brookwood, hlavní analytik firmy Insight 64. „Prescott by měl být schopen

dosáhnout 4 GHz.“ Procesor Prescott bude dále obsahovat větší cache na čipu,

jež zvýší výkon tak, že sníží potřebu častěji přistupovat do systémové paměti.

Šušká se, že Tejas intelovský nástupce Prescottu se objeví někdy na přelomu

roku a jeho frekvence se bude pohybovat v rozmezí 5 až 7 GHz, a že bude

obsahovat prvky power managementu podobné těm, s nimiž se dnes můžeme setkat u

mobilních procesorů. Tejas bude možná podporovat 64bitové aplikace.

Tento rok budeme také svědky nárůstu rychlosti pamětí. Na trhu se objeví čipy

Double Data Rate 2 (DDR2), jejichž přenosová rychlost začíná na 533 megabitech

za sekundu (přibližně 4,3 gigabitu za sekundu na paměťový modul) a budou tedy o

33 procent rychlejší, než první generace pamětí DDR. Tyto paměťové čipy budou

dále potřebovat k činnosti menší množství proudu než původní DDR. Rychle po

DDR2 bude následovat i další generace DDR3, jež bude schopna posunovat data

rychlostí 1,6 Gb/s (6,4 Gb/s v modulu) a kterou již dnes testují výrobci

nejvýkonnějších grafických karet.



Vzdálenější milníky

Mooreův zákon, udávající, že výkon procesoru se zdvojnásobí přibližně každých

18 měsíců, stále platí a platit bude i nadále. Vývojáři dnes pracují na čipech

založených na 65nm technologii, a IBM a AMD dokonce dělají na technologii

45nanometrové. Intel chce dokonce do roku 2011 procesory oloupat až na tloušťku

22 nm. Pod 45nm hranicí však na výrobce procesorů možná bude čekat konečná a

budou muset přejít na jinou technologii.

Procesory jsou dnes vyráběny za pomoci ultrafialové litografie, která skrze

čočky zaostřuje světelný paprsek na křemíkový wafer (kulatá deska křemíku, na

níž se utvoří řada procesorů. které se pak řežou na jednotlivé čipy), a tam kde

světlo dopadá, se tvoří dráha obvodu. Čím je menší vlnová délka, tím tenčí je i

dráha obvodu. Přibližně okolo roku 2009 narazí výrobci čipů na fyzikální

hranici velikosti vlnové délky a budou nuceni přejít na proces zvaný Extrémní

ultrafialová litografie (EUVL). Pomocí molekul xenonového plynu a zrcadel může

EUVL zmenšit obvody až desetinásobně.

„Do roku 2013 se ocitneme u konce kapacity křemíku,“ tvrdí Jim Tully, šéf

výzkumu společnosti Gartner. „Výrobci a firmy používající polovodiče se musí

připravit na využití nové generace polovodičových technologií, jako jsou třeba

molekulární tranzistory.“

Například vývojoví pracovníci UCLA a Hewlett-Packard objevili molekuly, které

lze „vypnout“ či „zapnout“ za pomoci nepatrného množství proudu. Molekuly

tohoto typu mohou posloužit jako přepínače logických obvodů neuvěřitelně malých

čipů.



Naskočme na PCI Express

I když se budou procesory a čipy neustále zmenšovat a zrychlovat, jednu z

nejdůležitějších oblastí vývoje budou představovat cesty vedoucí mezi nimi.

Klíčem k této revoluci je sběrnice PCI Express, jež zaručí mnohem rychlejší

způsob pohybu dat mezi systémovými komponentami a která se začne rozšiřovat

ještě letos. PCI Express má za úkol nahradit nejen stávající sběrnici PCI, ale

dokonce se stát výhradní systémovou sběrnicí bližší budoucnosti a bude největší

revolucí platformy PC od uvedení staré PCI na počátku 90. let minulého století.

Nová sběrnice nahradí sloty AGP 8× a zdvojnásobí rychlost pohybu grafických dat

tekoucích do a ze systémové paměti, čímž umožní rychlejší 3D hry a plynulejší

úpravu videa. Toto vysokorychlostní propojení dovolí dále například uživatelům

připojit gigabitové síťové karty nebo snadno propojit více pevných disků. Podle

společnosti Intel bude sběrnice PCI Express ve výsledku schopná přenosových

rychlostí až 80 GB za sekundu (dnešní AGP 8× zvládá maximálně 2 GB za sekundu)

a bude podporovat procesory pracující na frekvenci 10 GHz.

Pomocí PCI Express budou moci uživatelé připojit i externí periferní zařízení,

a může se tak stát nástupcem standardů USB či FireWire. Spolu s novou

intelovskou technologií Balanced Technology Extended (viz Chladnější a tišší

PC) bude i PCI Express základním kamenem neviditelných desktopů, které se budou

moci úplně schovat v zásuvce pracovního stolu nebo v krytu LCD displeje.

Stručně řečeno, osobní počítače, které budeme nakupovat za tři roky, budou

obsahovat funkce, rozhraní a možnosti rozšíření, jež budou radikálně odlišné od

těch, jaké známe dnes.

Disky budoucnosti



V nejbližší budoucnosti se na váš pevný disk nevejde o mnoho více dat než nyní,

ale bude rychlejší a snadněji spravovatelný než dnes, a to především díky

technologii Serial ATA, jež se v počítačích začala objevovat již minulý rok.

SATA disky se snadněji instalují, mají tenčí kabely a mohou se chlubit až o 50

procent rychlejší přenosovou rychlostí v porovnání s nejvýkonnějšími disky

postavenými na paralelním rozhraní typu ATA, jež dominovalo PC systémům více

než deset let.

Již v roce 2004 ukrojí SATA disky 30procentní podíl trhu s pevnými disky a za

další rok (tedy 2005) již budou představovat 70 procent prodaných disků, jak

tvrdí studie IDC. Běžní uživatelé na discích Serial ATA ocení především

snadnější kabeláž, menší hlučnost a tepelný výdej, a hlavně konec problémů s

nízkou propustností dat.

I když přišla nová technologie, kapacita disků se zatím příliš nezmění. Typický

pracovní počítač bude v roce 2004 obsahovat pevný disk s kapacitou 60 až 80 GB,

což pohodlně stačí nárokům naprosté většiny běžných uživatelů.



Co nás čeká dále?

I když většina uživatelů vlastně nepotřebuje prostornější disky, než jsou k

dostání v současnosti, výrobci stále hledají cesty jak dosáhnout vyšší kapacity.

Dvě nejslibnější technologie, které dnes fungují v laboratořích, jsou

„Perpendicular Recording“, tedy něco jako „kolmý záznam“, a „Heat-assisted

Magnetic Recording HAMR“, tedy „magnetický záznam za pomoci vyšší teploty“.

Firma Maxtor před nedávnem oznámila, že se jí podařilo díky technologii kolmého

záznamu uložit až 175 GB dat na jednu plotnu, zatímco dosavadní rekord

současného způsobu záznamu představoval 100 GB. Záznam na dnešních pevných

discích funguje tak, že magnetické částice jsou orientovány na povrchu disku

podélně v kruhových stopách (jako byste položili magnety na delší stranu a

uspořádali jste je do kruhu s tím, že některé magnety by směřovaly ze severu na

jih a jiné z jihu na sever). Při kolmém záznamu jsou však magnetické částice

postaveny kolmo k povrchu disku, tedy jako byste postavili magnety vedle sebe

jako domino. Díky mnohem hustšímu kolmému záznamu by bylo možné během dvou, tří

let postavit disky s kapacitou 700 GB, což je dvakrát více, než umožňuje

současná technologie.

Magnetický záznam za pomoci vyšší teploty vyžaduje magneticky stabilnější

povrch disku, jenž umožní hustší záznam a větší stabilitu dat. Za normální

situace by tento způsob záznamu musel využít silnější zapisovací hlavičky,

které by byly schopné orientovat magnetické části na povrchu. Disky HAMR však

používají k zápisu laser, který zahřeje místo, na něž jsou data zapisována, a

magnetická orientace částí je tak snadnější. Společnost Seagate demonstrovala

technologii HAMR, která podle ní ve výsledku dovolí záznam až 50 terabytů na

čtvereční palec. Bude však trvat nejméně pět až deset let, než se tato

technologie dostane do běžného života. Hustota dat roste každoročně asi o 50

procent, a to za použití konvenčních a méně nákladných technik.

Nejdůležitější specifikací jakéhokoliv disku je cena. A žádná ze zmiňovaných

nových technologií se neobjeví v koncových produktech do té doby, co budou

výrobci schopni levněji produkovat stávající disky.



Buďte mobilní,ale stále připojení



I přesto, že připojení k internetu prostřednictvím ADSL či kabelového modemu je

stále populárnější, zajímavou variantou je i mobilní připojení, které vám

dovolí být prostřednictvím GPRS telefonu nalogováni na celosvětovou síť téměř

odkudkoliv a kdykoliv.

Pro většinu lidí je volba otázkou peněz, rychlosti a dostupnosti. Záleží vám na

tom, že budete připojeni neustále a kdekoliv, i když pomalým GPRS přenosem,

nebo se smíříte s faktem, že pokud budete potřebovat internet mimo domov,

budete běhat a shánět dostupný a funkční Wi-Fi spot? Ideálním řešením je

samozřejmě kombinace obou technologií, která vám umožní nejen všudypřítomnou

dostupnost, ale i vysokorychlostní připojení tam, kde je to možné.

V nejbližší době budou dominovat sítě 802.11 (neboli Wi-Fi). Lokální sítě

propojené prostřednictvím Wi-Fi jsou dostatečně rychlé, aby využily kabelové

nebo ADSL připojení k internetu. Podle údajů Wi-Fi Aliance vzroste počet

zařízení osazených Wi-Fi připojením z 25 milionů v roce 2003 na 60 milionů v

roce 2007 a množství veřejných hot-spotů se vyšplhá z dnešních přibližně 30 000

na 150 000.

Brzy se dokonce dočkáme možnosti vychutnávat si vysokorychlostní připojení na

internet i během rychlé jízdy v dopravním prostředku. Firma NEC nedávno

předvedla technologii, která umožňovala testerům přepojovat se bez problémů a

výpadků z jedné 802.11 sítě na jinou, a to při jízdě vozem Porsche za rychlosti

320 km/h.

V roce 2005 se objeví sítě WiMax, založené na specifikaci 802.16a. Uživatelům

nabídnou kombinaci mnohem širšího pokrytí s datovou propustností dnešní Wi-Fi a

budou obzvlášť vhodné pro území, kde není k dispozici kabelový modem či ADSL.

Zatím však musíme počkat alespoň dva roky.



Dorazí konečně 3G?

I když se protokol 802.11 těší stále větší oblibě, setkáme se i s výrazným

nárůstem bezdrátového připojení pomocí mobilních telefonů. Po dvou letech

neúspěšných pokusů možná konečně nastala doba přechodu na 3G. Například v

americkém San Diegu a Washingtonu, D.C., již funguje 3G síť poskytující

stabilní připojení o rychlosti 300 až 500 Kb/s a maximum až 2 Mb/s. Do konce

příštího roku by touto sítí měla být pokryta další čtyři americká města.

V Japonsku však společnost DoCoMo (největší světový poskytovatel bezdrátového

připojení) staví zkušební pole sítě 4G s teoretickou rychlostí přenosu dat 100

Mb/s, ale nasazení do provozu se očekává až v roce 2010.



Svět bez drátů

Bezdrátové sítě dají podnět ke vzniku celé řady výkonných přenosných zařízení.

Intel započal s podporou Wi-Fi u Centrina, ale již oznámil nový čip Xscale pro

PDA a mobilní telefony. Čip s kódovým označením Bulverde bude podporovat sítě

třetí generace a umožní real-timový přenos videa, mnohem lepší podporu

multimédií, a to vše při nižší spotřebě energie.

Zařízení, kterých se dočkáme za pár let, budou obsahovat podporu více

bezdrátových technologií, takže budou moci kombinovat bez přerušení připojení k

Wi-Fi spotu i k síti mobilních operátorů. Jednoduše doma, v hotelu či na

letišti budete připojeni k Wi-Fi, a vyjdete-li ven, automaticky se přepojíte na

3G síť.



Bezpečnost PC



Minulý rok znamenal v oblasti bezpečnosti PC zlomový bod, a bohužel k horšímu.

Uživatelé byli svědky virových vln e-mailových červů, Blasterem počínaje a

SoBigem konče. Odborníci na počítačovou bezpečnost však varují, že uplynulý rok

byl pouze počátkem, a že lepší to v budoucnu asi nebude.

Během příštích dvou let asi budeme muset bojovat stále stejnými zbraněmi, jaké

máme dnes, tedy antivirovými programy, filtry proti spamu, osobními firewally a

záplatami na Windows. Jediným rozdílem bude, že všechny tyto utility se stanou

součástí operačního systému a budou fungovat automaticky.

Například Microsoft oznámil plán, podle nějž se bude automaticky a již od

výrobce aktivovat Internet Connection Firewall u Windows XP, a samotná Windows

i Office se budou záplatovat automaticky. Tato společnost dále testovala oblibu

Windows se silnějšími firewallem a utilitami pro antivirovou ochranu a

automatické zálohování. Při vzpomínce na minulé aktivity Microsoftu, který do

svých operačních systémů montoval většinou velmi okleštěné utility, jsou

odborníci k této otázce poměrně skeptičtí.

Dobrou zprávou však je, že v nastávajících letech bychom se měli setkávat se

stále menším množstvím bezpečnostních děr, umožňujících zákeřným utilitám

zmocnit se kontroly nad cizím počítačem. Toto zlepšení nastane částečně díky

novým nástrojům vyhledávajícím potenciálně nebezpečné části kódu předtím, než

může dojít k jejich zneužití, a částečně díky „předem zpracovanému kódu“, jenž

zkoumá každou instrukční sadu předtím, než bude vykonána. Špatnou zprávou však

je, že útoky založené na sociálním inženýrství, které lákají uživatele na

falešné webové stránky či jim podsouvají ke spuštění trojské koně, budou stále

častější a rafinovanější. Nejslabší částí ochrany proti virům bude vždy samotný

uživatel.



Bezpečí, ale za jakou cenu?

Eliminace lidských chyb, ta je základem ambiciózního návrhu Microsoftu s názvem

Next Generation Secure Computing Base (NGSCB), který má pomoci při řešení mnoha

bezpečnostních problémů. NGSCB (vyslovováno eng-skab), dříve ukryté pod kódovým

označením Palladium, bude zakomponováno do operačního systému Longhorn, a to

již od jeho uvedení v roce 2006.

Tento systém bude mimo jiné ověřovat identitu každé aplikace, takže si budete

moci být jisti, že software, který jste si právě stáhli, neobsahuje trojského

koně. NGSCB bude kryptovat data a úhozy na klávesnici tak, že si je bude moci

přečíst pouze ověřená aplikace. Pro každý program vytvoří uzavřený paměťový

prostor, takže viry nebudou moci ovlivňovat jiné programy.

Dále tento systém umožní firmám, kontrolovat jak používají lidé jejich

aplikace. Například softwarová firma bude moci uživatelům zabránit používat

neregistrovanou verzi jejich produktu. Stáhnete-li si film, operační systém vám

jej umožní zhlédnout, ale nedovolí už vytvořit jeho kopie. Zajímavá bude také

možnost omezit množství lidí, kterým bude dovoleno prohlédnout si například

wordovský dokument, takže si jej nebude moci přečíst nikdo nepovolaný. Tento

dokument se navíc může po několika dnech sám smazat.

Funkce Information Rights Management v kancelářském balíku Office 2003 vám

umožní stanovit, kdo může číst a tisknout určité dokumenty a stanoví i data

vypršení dokumentu. Tato opatření však mají i své nevýhody zabezpečené

dokumenty můžete otevřít pouze v Office 2003, a vaše síť navíc musí běžet pod

Windows Serverem 2003.

Kritici varují, že takovéto plány mohou předat kontrolu nad vaším počítačem

velkým korporacím a mohou přinést další nečekané následky. Oblíbenou fintou

společností obávajících se o právní legálnost jejich podnikání mohou být

například samosmazatelné e-maily.

NGSCB bude vyžadovat nový hardware, takže Intel vyvíjí novou čipovou

architekturu, kódově označenou LaGrande, jež bude NGSCB podporovat. Na dotazy

týkající se obav o ztrátu soukromí uživatelů odpovídají zástupci Intelu s tím,

že budou doporučovat výrobcům jednotlivých systémů, aby nechali uživatelům

možnost zvolit, zda chtějí funkce LaGrande aktivovat či nikoliv.



To je Digitainment



Po desetiletích marných snah je konečně dlouho slibované prolnutí počítačů a

spotřební elektroniky realitou. Jak bude vypadat domov ne příliš vzdálené

budoucnosti? Stále budete mít svůj počítač a bezdrátovou síť, ale nová zařízení

propojí váš téměř tradiční počítač s velkoplošnou obrazovkou obývacího pokoje a

zvukovou soupravou v pracovně.

Domácí PC se změní ze zařízení původně určeného k práci s dokumenty na centrum

domácí zábavy a síťové komunikace.

Nová zábavní a herní PC budou obsahovat možnosti nahrávání TV programu a budou

základním kamenem pro přehrávání videa a zvuku. K osobním počítačům se navíc

připojí řada samostatných krabiček, umožňujících přehrávat filmy na vyžádání,

nebo přehrávat jakýkoliv multimediální obsah bez nutnosti zapnutí PC. Zákazníci

jsou sice dnes již unaveni z množství samostatných hudebních a videozařízení,

ale kombinace DVD přehrávače, vypalovačky, pevného disku a digitálního

videorekordéru je přesto zaujme.



Všechna možná média

Klíčem k mediální nadvládě osobních počítačů budou nové způsoby nakládání s

multimediálními daty a snadný způsob přenosu těchto dat mezi jednotlivými

zařízeními. Další technologií, která se pravděpodobně objeví do roku 2006, je

UltraWideBand (UWB), jež je známa také pod označením IEEE 802.15a. Jedná se o

bezdrátovou technologii umožňující přenášet data rychlostí 100 Mb/s na

vzdálenost maximálně třech metrů.

UWB je vhodná například pro přesouvání ohromného množství dat z HDTV do

mediálního centra a projekčního systému. U digitálních zařízení pro záznam

obrazu a zvuku by mohla nahradit standardy USB 2.0 a FireWire. Pro bezpečný a

včasný přenos objemných dat digitální televize bude potřeba zajistit i

odpovídající naddimenzovaný standard, kterým by UWB mohlo být.

Během příštích pěti let se desateronásobně zvýší schopnost CPU zpracovávat

multimediální data, takže například vypořádat se s daty pro HDTV bude pro

procesor pouze hračkou. Díky tomu lze také očekávat v horizontu pěti let

ohromný zájem o HDTV kamkordéry.



Problémy s přílišnou kvalitou

Nakonec to nebude tak rychle, jak jsme kdysi předvídali, ale HDTV, neboli

televizní vysílání s vysokou digitální kvalitou se konečně stane realitou.

Například již dnes v USA nabízí třetina stanic digitální HDTV program, ale

pouze 3 procenta televizorů jej dokáží přehrát. Proto byl v USA přijat zákon,

že od července 2007 bude muset každý nově prodaný televizor podporovat formát

HDTV. S tím je však spojena módní otázka ochrany autorských práv, jelikož

digitální povahou je HDTV srovnatelná s DVD, ale její obsah bude vzhledem ke

kvantitě lákat filmové piráty mnohem více, než je tomu dnes u DVD. Možným

řešením bude označení digitálního HDTV obsahu určitou visačkou, která umožní

přehrávání obsahu na domácí síti, ale znemožní jeho kopírování na internetu.

V případě, že bude obsah vysílaný HDTV možné nahrávat alespoň pro soukromé

účely, setkáme se s dalším problémem, a tím jsou média s dostatečnou kapacitou

pro jeho uložení. Domácí videostandard budoucnosti, tedy High-Definition DVD,

se potýká se známým problémem. O místo na špici bojují dva konkurenční a

samozřejmě nekompatibilní standardy jedním je formát Advanced Optical Disk

(AOD), který prosazují firmy NEC a Toshiba, a druhým je Blu-ray, podporovaný

Sony. Oba formáty používají k uložení velkého množství dat na disk modrý laser,

ale AOD může uložit 20 GB dat na každé straně jednovrstvého média, zatímco

Blu-ray dokáže vměstnat na každou stranu 27 GB dat. Oba formáty vyžadují

speciální přehrávače, které jsou navzájem nekompatibilní. Kdo vyhraje tuto

bitvu formátů, ukáže čas.





LCD vám vytře zrak



Nejlepší dnešní LCD displeje dokáží vytvořit barevnou hloubku shodnou s tou,

kterou produkují CRT monitory. Již v roce 2004 bychom se však mohli setkat s

LCD displeji a televizory, jež dokáží zobrazit o 45 procent širší barevný

rozsah, zvaný též gamut. Výsledkem by mohl být zvýšený zájem grafiků, designérů

a fotografů, pro něž hraje barevná přesnost při práci zásadní roli.

Tento trik spočívá v nahrazení fluorescentního podsvícení světlo emitujícími

diodami. Zastánci této technologie tvrdí, že smíšením záření červených,

zelených a modrých LED diod vznikne věrnější bílé podsvícení, přinášející gamut

s větším barevným rozsahem.

Firma NEC-Mitsubishi plánuje uvést na trh monitor s LED podsvícením v druhé

polovině roku 2004. Společnost Lumileds, která je jedním z největších

dodavatelů LED pro podsvícení, tvrdí, že do konce roku 2004 se setkáme

minimálně ještě s jedním producentem LCD displejů a dvěma výrobci LCD

televizorů, kteří novou technologii veřejně představí.



Co se stalo s…?



Slibné technologie jsou jako hvězdy showbyznysu. Některé z nich rychle

zacházejí, druhé sice pomalu mizí z očí, ale nakonec znovu stanou ve světle

ramp.

DataPlay byl hitem s krátkou působností. Tyto optické disky velikosti

dvoukoruny byly schopné uložit až 500 MB dat a v roce 2001 představovaly

slibnou variantu například pro MP3 přehrávače. Bohužel poté, co se na trhu

objevil IPod, se budoucnost přenosné digitální hudby obrátila k miniaturním

pevným diskům. Když uvedla společnost IRiver na trh v polovině roku 2002

zařízení s diskem DataPlay, sotvakdo si toho všiml. Dnes je tedy IRiver jednou

z řady firem prodávajících MP3 přehrávače s pevným diskem, nebo lépe řečeno,

„paměťovým prvkem“ společnosti Cornice, který je stejně velký jako kdysi

DataPlay, ale má kapacitu 1,5 GB. Není divu, že řada zaměstnanců bývalé firmy

DataPlay je dnes na výplatní pásce společnosti Cornice.

Mikroskopické palivové články mohou konečně umožnit mobilní elektronice

dlouhodobý provoz. Palivový článek, který získává elektřinu z opětovně

naplnitelné kapaliny podobné alkoholu, může vyprodukovat až 20× více energie

než standardní baterie stejné velikosti. Mikroskopické palivové články sice

stále musí překonat několik zásadních překážek (schválí někdo hořlavé baterie

na palubě letadla?), ale díky ohromnému zájmu počítačových výrobců o tuto

technologii se s prvními vlaštovkami budeme moci setkat snad již v roce 2005.



Chladnější a tišší PC



Každý z nás si přeje počítač s výkonem tryskového letadla, ale ne s jeho

hlučností. Nový design základních desek, označený jako BTX, slibuje udržet

neustálý výkonnostní nárůst a přitom snížit potřebu hlučných aktivních

chladicích větráků. Většina dnešních počítačů je postavena na základní desce

typu ATX, jejíž design uvedl v roce 1995 Intel. Na desce typu ATX je procesor

umístěn daleko od vzduchového ventilátoru, což bylo dobré pro 100MHz procesory,

které vystačily s pasivním žebrovaným chladičem. Dnešní CPU s frekvencí na

úrovní tisícovek MHz však k dostatečnému chlazení vyžadují nejen aktivní větrák

na chladiči procesoru, ale také přídavné větráky ve skříni a dostatek prostoru

pro proudění vzduchu.

Na desce architektury BTX je procesor umístěn na kraj, těsně vedle ventilátoru

skříně, takže stojí hned první na řadě studenému vzduchu přiváděnému do skříně.

Studený vzduch je tedy nejprve přiváděn na procesor, a teprve poté postupuje k

pamětem a grafické kartě. Takovéto rozestavení komponent na desce může uspořit

až polovinu aktivních chladicích prvků a snížit jejich počet ze čtyřech na dva.

Desky typu BTX jsou také úspornější co se týče kratší délky obvodů mezi

hlavními komponentami počítače, což pozitivně ovlivňuje rychlost paměťové a

systémové sběrnice.

Intel hodlá uvést první desky BTX v polovině roku 2004. Někteří další výrobci

motherboardů vyjádřili podporu novému formátu, ale zatím žádný z nich základní

desky tohoto typu neohlásil.



Velký úložný prostor o malém rozměru



Se stále rostoucí oblibou přenosných zařízení, jako jsou digitální fotoaparáty

či MP3 přehrávače, můžeme očekávat stále větší snahu výrobců vměstnat více

datového prostoru do co nejmenšího rozměru. V polovině roku 2004 například

uvede společnost Iomega přenosné 1,8palcové mechaniky DCT. Mechanismus této

mechaniky je tak malý, že se pohodlně vejde do PC Card slotu notebooku, a

jednotlivé disky s počáteční kapacitou 1,5 GB mají stát okolo 10 USD. Iomega

očekává, že se tyto mechaniky uchytí v PC Card adaptérech, miniaturních USB

discích, MP3 přehrávačích a digitálních fotoaparátech a kamerách.

I když se Iomega těší na úspěch vyměnitelných DCT disků, konkurence z oblasti

flashových karet nespí na vavřínech. SD karty, disponující dnes maximální

kapacitou 1 GB, by měly v polovině letošního roku dosáhnout až na 2 GB. S touto

kapacitou už je možné vyrazit pohodlně na dovolenou, a to i v případě, že

vlastníte fotoaparát s velkým rozlišením. Některé firmy konkurují SD kartám

tak, že uvádějí kamkordéry o něco málo větší než krabička cigaret, které

používají MiniDV pásky. Příkladem může být Panasonic SV-AV100 D-snap.



WiMax: Bezdrát na steroidech



Zatímco dnešní standard Wi-Fi 802.11 dosáhne uvnitř místností maximálně na

padesát metrů, nová bezdrátová technologie zvaná 802.16, neboli WiMax, dokáže

pokrýt až 50 kilometrů. Na přelomu let 2004 a 2005 se plánuje první spuštění

veřejné sítě WiMax ve verzi 802.16a. Intel, který je členem neziskové aliance

WiMax, navrhuje routery se dvěma anténami, z nichž první bude používat 802.16a

k propojení s poskytovatelem internetu (ISP), a druhá poběží na standardu

802.11a bude mít na starosti rychlejší propojení v rámci domácí nebo firemní

sítě.

V letech 2005 a 2006 by se měly objevit na trhu první notebooky s duálním

bezdrátovým připojením. Prostřednictvím standardu 802.11 se budou připojovat k

blízkým Wi-Fi hot spotům, a pokud nebudou žádné na dosah, připojení bude

realizováno pomocí WiMax sítě. Tento typ sítí s protokolem 802.16e bude schopen

udržet kontakt i s uživateli pohybujícími se rychlostí 100 km/h.



Skrytá bezpečnost



Účinné kryptovací technologie existují již dnes, ale jejich používání může být

pro kohokoliv, s výjimkou bezpečnostních paranoiků, docela únavné. Nicméně

existuje několik produktů, které slibují díky automatickému provozu přiblížit

kryptování masám, a to bez nutnosti většího úsilí či znalostí ze strany běžných

uživatelů.

Nový univerzální software společnosti PGP dokáže změnit server v automatický

bezpečnostní stroj, který kóduje i dekóduje a digitálně podepisuje firemní

elektronickou poštu, a to bez jakéhokoliv zásahu ze strany uživatelů. Lidé

spolupracující s firmou, která tento systém používá, si musejí stáhnout

klientský program, jenž spravuje kódovanou komunikaci se serverem.

Před nedávnem začala firma Leadtek prodávat základní desky s instalovaným čipem

Enova X-Wall LX-64. Ten automaticky kóduje všechna data směřující na pevný disk

a dekóduje data, která z něj směřují ven, ale pouze v případě, že uživatel

nejprve vsune bezpečnostní hardwarový klíč do FireWire portu základní desky.



Všeumělé a domácí vysílání

V roce 2004 bude na mediální PC útočit čím dál více samostatných digitálních

přístrojů pro přehrávání, nahrávání a distribuci multimediálního obsahu.

Například Sony uvádí touto dobou v Japonsku síťové zařízení, kombinující herní

konzoli PlayStation 2 s videorekordérem a DVD rekordérem. Společnost Ucentric

dále oznámila, že připravuje software pro firmu Samsung, jež plánuje představit

mediální „hub“, který bude schopen vysílat na něm uložený mediální obsah po

celém domě, a to prostřednictvím síťové přípojky, kabelové televize nebo

dokonce telefonní linky. V polovině roku 2004 by také měla IEEE finalizovat

standard 802.11e, díky němuž bude zajištěn bezproblémový a netrhavý přenos

obrazu i zvuku po domácí síti.