Digitální fotoaparát prakticky

Digitální fotoaparáty jsou sice vybaveny snímači v řádu megapixelů a spoustou
funkcí pro optimalizaci obrazu, ale přes všechnu tuto techniku zázraky

nedokáží. Důležité jsou i zkušenosti uživatelů. Několik námětů pro vytvoření co

nejlepších fotografií vám přinášíme právě v tomto článku.



Digitální fotoaparáty v sobě kombinují optické vlastnosti obyčejných

fotografických přístrojů s možnostmi digitálního zpracování obrázků. To všechno

je podřízeno jedinému cíli získání co možná nejdokonalejších obrázků stiskem

jednoho tlačítka. Ten, kdo se nechce zabývat někdy skutečně složitými

nastavováními jednotlivých parametrů pro vytvoření snímku, může dosáhnout

poměrně slušných výsledků i s různými automatickými či standardními

nastaveními. My vám prozradíme několik triků, jak můžete získat z vašeho

fotoaparátu ještě lepší obrázky, než jste doposud měli.







1. Obnovení zmizelých informací EXIF



Společně s obrázkem si každý fotoaparát poznamenává celou řadu informací, které

nazýváme EXIF. Jedná se o datum a čas, clonu, dobu expozice, nastavení ISO a

blesku, rozlišení, formát, komprimaci, velikost obrázku a typ přístroje. Tyto

údaje se pak hodí například pro archivování obrázků a jsou také využívány

nejrůznějšími fotoslužbami.



Prakticky všechny programy pro úpravu obrázků při novém ukládání snímku

pořízeného digitálním fotoaparátem údaje EXIF zničí. To však má několik ne

zrovna příjemných důsledků. Tak například ten, kdo si upravené obrázky zpět do

přístroje nahraje, aby je mohl přes obyčejný kabel ukázat na televizoru,

povětšinou dostane jen černou obrazovku kvůli chybějícím údajům EXIF odmítá

fotoaparát snímek zobrazit.



Prostřednictvím freewarového programu Exifer for Windows 2.1.5 se dají údaje

EXIF a IPTC uložit a po úpravě snímku zase zapsat zpět. Aplikaci naleznete

(EXIFERSETUP.EXE, 1,62 MB), případně ji lze také stáhnout z internetové adresy

www.friedemann-schmidt.com/software/exifer/. Program umožňuje zobrazit údaje

zapisované k obrázkům v závislosti na výrobci přístroje (k dispozici jsou

značky Canon, Casio, Fuji, Nikon a Olympus) a většinu údajů si můžete za účelem

dalšího zpracování vyexportovat.







2. Poškozené body na CCD a jak odstranit drobné vady na snímcích



CCD (Charge Coupled Device) je v digitálním fotoaparátu jakýmsi senzorem, kde

se vytváří vyfotografovaný obrázek. Na CCD totiž dopadá světlo, které se

přeměňuje na elektrické impulsy. CCD se skládá z tisíců na světlo citlivých

fotobuněk, které reagují rozdílně podle množství světla, jež na ně dopadá. Čím

větší je intenzita světla, tím větší je vzniklé napětí.



Podobně jako u TFT monitorů se rovněž i u CCD prvků může tu a tam vyskytnout

jedna či více vadných diod. Na tomto místě pak CCD snímá bod, který je na

množství světla nezávislý, a ten se projevuje buď jako bod světlý, či jako

tmavý. Za normálních podmínek není tento tzv. Hot pixel pouhým okem viditelný a

při komprimaci obrázku do formátu JPG stejně zmizí. Pokud však ukládáte svůj

obrázek do formátu TIF, může tento Hot pixel zvláště u velmi tmavých či velmi

světlých snímků vadit.



Za pomoci freewarového programu Black Frame NR se vám dozajista podaří výše

zmiňované špatné body odstranit. Utilitu naleznete , případně na internetové

adrese www.mediachance.com (BLACKFRAME.ZIP, 371 KB). Je určena pro Windows

95/98/ME, NT4, 2000 a XP. Při práci s touto utilitou využijete dva snímky.

Jeden z nich bude obsahovat nějaký klasický motiv a druhým bude absolutně černý

snímek, jenž bude obsahovat pouze ony poškozené body. Pro získání posledně

jmenovaného snímku stačí nasadit na objektiv kryt a stisknout spoušť. Na takto

vzniklém obrázku pak budou vadné body zobrazeny jako bílé tečky. Pokud by i

přes objektiv na CCD dopadalo světlo, je nutné kryt objektivu dodatečně přikrýt

kouskem látky. Pokud váš přístroj vykazuje tmavé Hot pixely, pak vyfotografujte

nějaké čistě bílé pozadí, kupříkladu desku pěnového polystyrénu.



Konečně do programu Black Frame NR nahrajte jak váš původní motiv s vadnými

body, tak i druhý obrázek (černý nebo bílý). Program na základě těchto dvou

snímků stanoví vadné body a navrhne v poli Method několik variant, jak je

odstranit. Nejvhodnější metodu získáte nejlépe pokusně. Vylepšený obrázek pak

můžete uložit na pevný disk. Tímto způsobem lze vylepšit i snímky s

rozsáhlejším poškozením.







3. Nastavte si správnou hodnotu ISO



U většiny digitálních fotoaparátů se dá změnit nastavení hodnoty ISO. Tento

parametr se týká citlivosti na světlo a udává, jak přesně CCD prvek v přístroji

pracuje. Základním pravidlem je, že ke zdvojnásobení citlivosti na světlo je

třeba hodnotu ISO zvětšit třikrát.



V nejčastějším standardním nastavení je ISO rovno 100. Pro obyčejné

fotografování, kdy fotoaparát automaticky nastavuje clonu a dobu expozice, tato

hodnota postačí. Při špatném osvětlení, například když se fotografuje při

světle svíčky, musí závěrka fotoaparátu při ISO 100 zůstat velmi dlouho

otevřená, aby do přístroje pronikl dostatek světla. Jestliže ale nepoužijete

stativ, musíte se spokojit se snímky rozmazanými.



Alternativou k použití stativu je nastavení vyšší hodnoty ISO, kupříkladu 400.

Tím se podstatně zvýší citlivost CCD prvku a fotoaparát bude opět mít dostatek

prostoru pro nastavení optimální velikosti clony při krátké době závěrky, takže

k žádnému rozmazání nedojde. Zvyšování citlivosti ke světlu je ale vykoupeno

jednou nevýhodou snížením kvality snímku. Výsledný obrázek je položen na

hrubším rastru a některé obrazové body nemusí vykazovat tu správnou barvu.

Barevný šum obrázku je tím vyšší, čím je u přístroje nastavena větší citlivost.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že je lepší pracovat při nižší hodnotě ISO, a

jen tehdy, kdy je to skutečně třeba, tuto hodnotu zvýšit.







4. Jak udělat rozostřené pozadí



Povedené portrétní fotografie upoutají pohled pozorovatele přímo na hlavní

motiv. Trik, který se zde používá, je schválně rozostřené pozadí. Abyste tohoto

efektu dosáhli, musíte vypnout automatické nastavení osvitu a toto nastavit

manuálně.



Plně automatické nastavování parametrů pro fotografování snímků za normálních

podmínek nastavuje jak velikost clony, tak čas závěrky. Jeho cílem je dosáhnout

toho, aby popředí i pozadí bylo stejně ostře vyobrazeno. Abyste obrátili

pozornost přístroje pouze na popředí, vyberte v menu přístroje program pro

výběr clony.



Při použití velké clony je ostrost pozadí do značné míry menší než u clony

malé. Z toho vyplývá, že abychom dosáhli námi stanoveného cíle, musíme hodnotu

clony nastavit co možná nejvyšší. Výběr vhodného času závěrky pak necháme na

automatice aparátu.







5. Profesionální použití blesku prostřednictvím studiových blesků



Většina lidí, kteří fotografují amatérsky či mají fotografování jako svůj

koníček, používá prakticky výlučně blesk zabudovaný ve fotoaparátu. Ten sice

postačí pro obyčejné snímky z rodinných oslav, momentky nebo pro pořízení

reportážních snímků. Ovšem pro pořízení vysoce kvalitních portrétů, velkých

fotografií apod. výkon zabudovaného blesku nestačí.



Velké výhody nabízejí studiové blesky. První výhodou jsou vyměnitelné

reflektory. S jejich pomocí můžete dosáhnout prakticky libovolné světelné

charakteristiky od jemné přes jasnou až po efekt bodového světla, a to navíc s

možností nastavení intenzity světla. K přesnému zaměření blesku se použije

pomocné světlo, jež přesně ukáže, co blesk osvítí. Při použití několika blesků

se pak vyhnete vytvoření nežádoucích stínů a tmavých částí snímku.



Studiové blesky tedy dovolují úplnou kontrolu nad osvícením a tím splňují

všechny předpoklady pro pořízení profesionálních snímků. Některá z těchto

zařízení se zapínají pomocí kabelu, jiná se spouští automaticky přes

fotosenzor. Na trhu se dají sehnat komplety zahrnující dva nebo tři blesky,

stativ a několik reflektorů, jakož i brašnu na přenos celého zařízení. Pro

použití popisovaného zařízení musí váš digitální fotoaparát splňovat dva

předpoklady jedním je vybavení fotoaparátu zástrčkou pro připojení kabelu a

druhým je možnost manuálního nastavení clony a času.







6. Kvalitnější reprodukce barev díky správně nastavené korekci bílé barvy



Světlo má rozdílnou teplotu barev, neboli podle toho, v jakých světelných

podmínkách pracujeme, může ta samá scenérie vypadat naprosto odlišně. Zatímco

při západu slunce dominují červené barevné tóny, vytváří přímé sluneční světlo

barevné odstíny chladnější. Například fotografie zasněžené krajiny bude v

prvním případě dožluta, zatímco u prudkého slunečního světla bude mít nádech

domodra.



Digitální fotoaparáty zmíněný nežádoucí barevný efekt opravují tzv. korekcí

bílé barvy. Tato funkce se má postarat o to, aby bílá barva na fotografii

zůstala bílou a aby i ostatní barvy zůstaly přirozenými. Všechny přístroje

zmíněnou funkci používají automaticky, mnohé z nich umožňují i manuální

nastavení pro standardní situace, jako „Denní světlo“, „Slunce“, „Zářivka“ či

„Žárovka“. Vlastníte-li poloprofesionální model fotoaparátu, můžete si dokonce

tuto funkci nastavit plynule podle intenzity a druhu světla. Vezměte si nějakou

bílou předlohu, třeba list papíru, a dejte ji před objektiv. Nyní stiskněte

odpovídající tlačítko na přístroji, čímž si stanovíte stupeň korekce bílé

barvy. Když nyní začnete fotografovat, budou mít všechny tyto snímky přesně

nastavenou úroveň korekce bílé barvy pro danou scénu.









Retušování fotografií



David Čepička, Eva Ruland



Jestliže chcete ze svých snímků dostat pomocí počítače to nejlepší, pak

existuje osvědčený prostředek: program pro úpravu obrázků. Přečtěte si, jak

odstranit nejběžnější vady na vašich fotografiích.



Dříve člověk potřeboval pro retušování fotografií prakticky téměř vždy temnou

komoru, ale časy se mění. Dnes stejnou operaci můžete provést bez větších

problémů za pomoci programu pro úpravu obrázků klasickým představitelem tohoto

druhu je aplikace Paint Shop Pro. Nejnovější testovací verzi naleznete ,

případně na internetové adrese www.jasc.com (PSP704EV.EXE, 30,1 MB).







1. Zesvětlení příliš tmavě vypadajících snímků



Zvláště při fotografování v protisvětle může vzniknout fotografie, která se

jeví poněkud tmavší. Nastavení světlosti je pro Paint Shop Pro jedna z

nejsnazších úloh. Otevřete si onen ponurý obrázek a v menu Colors klepněte na

položku Adjust/Brightness/Contrast. Nyní stačí úroveň světlosti nastavit v poli

Brightness buď přímým napsáním hodnoty v procentech, nebo klepáním na šipky

vedle zadávacího políčka.



Pokud změny parametrů obrázků provádíte raději v originálním snímku než v malém

náhledovém okně, klepněte na tlačítko s obrázkem oka. Pro trvalé nastavení této

volby stačí klepnout na symbol šipky vedle tlačítka oka.



U opravdu extrémně tmavých obrázků, které potřebují zesvětlení větší jak 20 %,

pomůže o něco zvýšit hodnotu kontrastu (políčko Contrast). Pak doporučujeme

hodnoty světlosti v řádu 10–20 % jejich původní úrovně.







2. Zesvětlení tmavých oblastí snímku



Dosti často jsou u fotografií příliš tmavé pouze určité oblasti snímku, zatímco

ostatní části jsou takříkajíc v pořádku. Jako příklad lze uvést snímek osoby

stojící před osvětleným oknem. Stejný problém vidíte i na našem obrázku. Vše

důležité na snímku je dobře vidět, až na osobu, která nastupuje do auta. Když

použijeme funkci zesvětlení snímku podobně jako v minulém tipu, dotkne se tato

úprava celého snímku, takže už tak světlé nebe se promění na ještě světlejší,

skoro bílé. Abychom mohli zesvětlit pouze ty části snímku, které chceme a aby u

těch ostatních zůstaly původní parametry, musíme tu oblast, jejíž parametry

měnit nehodláme, před prováděnými změnami ochránit. To nejlépe uděláme výběrem.

Klepněte v panelu nástrojů vlevo na funkci Magic Wand. V paletě Tool Options

(pokud ji nemáte zobrazenou, označte v menu View/Toolbars položku Tool Options

Palette) nastavte následující parametry takto: Match mode: RGB Value, Feather:

0, Tolerance: 10. Klepnutím na auto s člověkem ve snímku by se toto mělo

označit. Pokud se snad neoznačilo, můžete k vybrané oblasti přidávat další, a

to tak, že na další objekty budete klepat se stisknutou klávesou <shift>.

Druhou možností je zvýšení parametru Tolerance a nový pokus o označení. Pokud

se stane, že budete chtít v nějakém snímku pracovat se všemi objekty kromě

jednoho, vyplatí se tento objekt označit a pak provést inverzi označení. Tím

velmi pohodlně označíte všechny objekty, kromě toho jednoho. Inverze označení

se provádí přes menu Selections/Invert. Po označení objektů můžete provést

jejich zesvětlení. Celý postup je stejný jako u úlohy č. 1, avšak týká se pouze

vámi vybraných objektů.







3. Retušování špatně zabarvené oblohy



Když u digitálního fotoaparátu selže kvůli extrémním světelným podmínkám nebo

špatnému nastavení uživatele funkce vyrovnání bílé barvy a namísto zářivě

modrého letního nebe se objeví žalostně vyhlížející, šedivá podzimní obloha,

můžete pomocí Paint Shopu Pro tuto chybu elegantně opravit a vzhled oblohy

nastavit takový, jaký má skutečně být.



Označte si celou oblohu pomocí funkce Magic Wand u typicky nepovedených snímků

se šedou oblohou bude stačit nastavení položky Tolerance na 10 až 20. Potom

vyberte z menu Colors položku Adjust/Red/Green/Blue. Hodnoty postupně nastavte

na 70–90 % Blue a nějaké záporné číslo u položek Red a Green. Většinou je nutné

odebrat více červené než zelené, aby obloha nedostala rušivý světlefialový

nádech.







4. Dodatečná korekce ostrosti snímku



Lehce rozmazané nebo neostré fotografie můžete v Paint Shopu Pro dát zase do

pořádku pomocí několika klepnutí myši. Jednoduše si ve zmíněném programu

otevřete daný obrázek a z menu Effects zvolíte položku Sharpen/Sharpen More.

Pro velmi rozostřené snímky můžete funkci zaostření zopakovat několikrát. K

tomuto účelu použijte filtr v menu Effects/Sharpen/Sharpen, neboť opakované

použití funkce Sharpen More s sebou nese vznik nehezkých a hrubých obrysů,

nehledě k tomu, že dochází k deformaci barev.



Jestliže obyčejné zaostření snímku nepřinese kýžený efekt, pak se musí použít

tzv. High-End Filter s trochu zavádějícím označením jako Unsharp Mask. Najdete

jej opět ve stejném menu jako předchozí položky. Tato funkce zesiluje kontrast

a tím i ostrost, protože dochází k cílenému zvyšování světlosti vedle sebe

ležících pixelů. Při této operaci platí základní pravidlo čím větší je hodnota

u položek Radius a Strength a čím menší je údaj v poli Clipping, tím je obrázek

ostřejší. Velmi nízké nebo naopak velmi vysoké hodnoty pro Radius a Strength

mají bohužel stejný nežádoucí vedlejší efekt jako u funkce Sharpen More. Těchto

vedlejších efektů se ale zbavíte pouze tím, že budete tak dlouho zkoušet různé

kombinace, až se přiblížíte k ideálnímu nastavení tj. ostrému obrázku s co

možná nejméně deformacemi.







5. Korekce „červených očí“



Velmi ošklivé jsou na fotografiích, zvláště pak na portrétech tzv. červené oči.

Ovšem i v tomto případě dokáže Paint Shop Pro pomoci. V menu Effects v položce

Enhance Photo se úplně dole skrývá velmi praktická funkce Red-eye Removal.

Nenechte se odradit mnoha možnostmi nastavení samotná konfigurace není složitá.



Přesuňte kurzor v levém náhledovém okně přesně na místo, kde se nachází ona

červená skvrna. Při stisknutém tlačítku myši zmenšete rámeček tak, aby červená

skvrna byla přesně v kolečku uvnitř rámečku. Nyní vyberte v poli Hue

odpovídající základní barvu očí a v poli Color přesný odstín duhovky oka. Teď

můžete v pravém náhledovém okně pozorovat, jak se Paint Shop Pro s problémem

červených očí vypořádal.



Pokud nebudete s výsledkem spokojeni, lze ještě spoustu věcí „doladit“. Tak si

můžete v poli Iris size navolit velikost duhovky, dále je možné nakonfigurovat

úroveň ohraničení oka (Feather) či rozkrytí barvy oka do sousedních pixelů, aby

oko nevypadalo zrnitě (Blur). Položkami Glint lightness a Glint size můžete oku

dodat přirozený lesk. Konečný výsledek můžete vidět doslova vlastníma očima.







6. Jak udělat z matných barev zářivé



Pokud si to budete přát, ukáže vám Paint Shop Pro cestu z matných a zašlých

barev do království barev pestrých a zářivých. K živým barvám vedou dvě cesty

automatická korekce nasycenosti a manuální nastavení barev.



Náš příklad uvedený na obrázku ukazuje snímek krajiny s poněkud matnými

barvami. Prostřednictvím funkce Automatické korekce nasycení (Automatic

Saturation Enhancement) z menu Effects/Enhance Photo se fotografický snímek

přemění na barvami zářící motiv. V poli Strength zadáváte, zda chcete, aby se

barvy jevily jako decentní (Weak), vyrovnané (Normal) či jasné (Strong). Tři

přepínače v poli Bias vlevo zase nastavují, zda se mají ve fotografii použít

barevné tóny slabé (Less colorful), normální (Normal), nebo silné (More

colorful). Jestliže zatrhnete položku Skintones present, dá Paint Shop Pro

pozor na to, aby lidé na snímcích vypadali přirozeně.



Pomocí automatické korekce nasycení můžete vytvořit i velmi křiklavý motiv.

Když ale budete chtít vytvořit vyvážený obrázek, který má působit přirozeně,

musíte si jej upravit ručně. Položka Hue/Saturation/Lightness z menu

Colors/Adjust vám dává možnost nastavit stupeň sytosti pro každou základní

barvu zvlášť. Zmíněná metoda je vhodná i pro naše ukázkové foto.



Výhled na budovy i oblohu je decentní, ale přirozený, jen bychom chtěli na

snímku zvýraznit zeleň. S pomocí manuální korektury to nebude nic složitého.

Pokud v poli Edit zvolíte položku Master, změníte parametry všech barevných

tónů na snímku co se týče jejich světlosti, nasycenosti a barevného tónu. My

ale potřebujeme změnit pouze tu zeleň, proto v poli Edit vybereme položku

Greens a nasycenost (Saturation) zvýšíme na 30. Nakonec ještě přece jen ubereme

na sytosti barvy modré (položka Blues), u níž nastavíme zápornou hodnotu např.

-60. A tím máme manuální úpravu s hojnou zelení a decentní oblohou hotovu.







7. Oprava zkreslených fotografií



Speciálně u momentek se stává, že fotoaparát není držen zpříma a vznikají

snímky, které jsou poněkud zkreslené. Stejná situace však může nastat i u

skenování fotografií. Pro narovnání takového obrázku slouží funkce Rotate, již

najdete v menu Image. Tady si můžete nastavit směr a úhel otočení. Pokud je

snímek zkreslený jen nepatrně, zkoušejte nejprve otočení jen o velmi malý úhel

v rozsahu 1–5 stupňů.



Při otočení snímku vznikají okolo celého obrázku přebytečné plochy, které jsou

vyplněny aktuální barvou pozadí. Ať chcete či ne, musíte na některé oblasti na

okrajích snímku zapomenout proto, abyste tyto přebytečné plochy odstranili.

Pomocí nástroje Obdélník (Selection) označte plochu snímku bez pozadí a přes

volbu Crop to Selection v menu Image se nežádoucích oblastí zbavíte.



Označování výřezu je ještě jednodušší, když použijete funkci zobrazení vodicích

čar a pravítka. Naleznete je v menu View pod položkou Guides a Rulers. Nové

vodicí čáry můžete pak umístit do obrázku tak, že je vytáhnete se stisknutým

tlačítkem myši přímo z pravítka. Pod položkou Change Grid and Guide Properties

si můžete mimo jiné nastavit, zda nástroj pro výběr oblasti (Selection) má k

těmto čarám zarovnávat. Pokud ano, je třeba umístit zatržítko před volbu Snap

to Guide.







8. Odstranění škrábanců, ohybů a otisků prstů



Tyto problémy se objevují obzvláště při skenování starých fotografií: okraje

obrázků jsou roztřepené, zpřehýbané nebo utržené, světlé části fotografií jsou

„vyzdobeny“ otisky prstů, anebo jsou poškrábány. Celkem vzato máte tři

možnosti, jak takové snímky dát do pořádku:



1. Zmenšit obrázek ustřihnutím. Pokud se poškození vyskytují pouze na okrajích

obrázku, což bývá nejčastěji, vyberte jednoduše v Paint Shopu Pro nástroj

obdélník a jeho prostřednictvím označte co největší část snímku bez poškození.

Poté klepněte do menu Image/Crop to Selection. Vytvoří se nový obrázek, jenž

bude obsahovat pouze tu část obrázku, kterou jste vybrali.



2. Odstranit poškození. Pokud se nějaký ten škrábanec nebo šmouha nachází

uprostřed obrázku v nějaké relativně homogenní oblasti, může dokázat funkce

automatického odstranění pravé divy. Zmíněnou funkci naleznete v menu Effects

pod položkou Enhance Photo/Automatic Small Scratch Removal. Označte poškozené

místo nástrojem Obdélník (Selection) a vyvolejte výše zmíněnou funkci. Pokud se

stane, že funkce eliminuje i ty části obrázku, které tam měly být, zmenšete

„mohutnost“ opravování v poli Strength a rovněž snižte parametry v poli Local

contrast limits.



3. Použít manuální retušování. Pokud je snímek umazaný někde uprostřed celého

motivu, měli byste použít nástroj Clone Brush (štětec pro kopírování) a s jeho

pomocí provést retuši manuální. Clone Brush totiž dokáže přenést oblast snímku

z jednoho místa na druhé. Platí, že čím složitější je místo, které chceme

opravit, tím menší by se měla v paletě Tool Options zvolit velikost štětce, a

samozřejmě byste měli pracovat také při úměrně větším zobrazení poškozeného

místa snímku.



Klepněte pravým tlačítkem myši na světlou oblast snímku v bezprostřední

blízkosti poškozeného místa. Nyní při stisknutém levém tlačítku myši pečlivě

přeneste grafickou informaci z označeného místa na to poškozené. Tímto způsobem

překreslíte škrábanec, šmouhu nebo otisk prstu body z výchozí oblasti, kterou

vám Paint Shop Pro označí kurzorem ve tvaru křížku.



V případě tmavého fleku přenášejte nepoškozenou oblast, která se nachází těsně

vedle místa poškození. To, jestli zvolíte místo nad, pod, vlevo či vpravo,

závisí na druhu obrázku. Větší poškozené oblasti homogenních ploch můžete

samozřejmě opravovat daleko větším štětcem.









Originál a padělek



David Čepička, Michael Schmitthäuser



Mnohé z chyb, které při fotografování uděláte a později vám kazí pohled na

snímky, se dají napravit. Tak např. Paint Shop Pro 7 disponuje všemi nástroji

pro zkrášlování a manipulaci s obrázky vůbec. Když je využijete, budou vaše

snímky takové, že by se za ně nemusel stydět ani profesionál.



Zdaleka ne každý člověk ví, že fotografie uveřejňované v časopisech či v

novinách projdou často dříve, než se dostanou do rukou veřejnosti, rukama

odborníků na retušování fotografií. Ti fotografie vylepšují prostřednictvím

nejrůznějších programů pro úpravu obrázků. Tak se běžně odstraňují ze snímků

rušivé prvky, zkrášlují lidé či mění obsahy celých fotografií. Pokud se takové

manipulace dělají dobře, pak obyčejný člověk nic nepozná. S pomocí programu

Paint Shop Pro 7, který najdete , případně na internetové adrese www.jasc.com

(PSP704EV.EXE, 30,1 MB), si můžete takové retušování zkusit sami.







1. Základní konfigurace pro optimalizaci Paint Shopu Pro



Předtím, než se pustíte do práce, měli byste si Paint Shop Pro nastavit tak,

aby se vám úpravy jednotlivých snímků dělaly co nejpohodlněji:



1. Klepněte do menu View, kde aktivujte položky Rulers a Guides. Tím si

zajistíte zobrazení pravítka a vodicích čar. Kromě toho klepněte na položku

Grid and Guide Properties, kde zatržením položky Snap to guide zaktivujete

funkci přichycení k vodicí čáře (použije se při označování objektů nebo výběru

části obrázku).



2. Klepněte v menu View na příkaz Toolbars a ujistěte se, že máte zatržítka u

těchto položek: Standard Toolbar, Tool Palette, Color Palette, Status Bar, Tool

Options Palette, Layer Palette a Overview Window.



Nyní byste si měli obsah okna programu Paint Shop Pro uspořádat asi tak, jak

vidíte na našem obrázku. Jednotlivé panely si samozřejmě můžete uspořádat podle

svého.







2. Analýza problémových oblastí na snímku



Nyní otevřete přes menu File/Open Paint Shop Pro obrázek, jenž budete chtít

upravovat. Předtím, než začnete s obrázkem cokoliv dělat, si najděte všechny

chyby, které byste chtěli ve snímku opravit. Zkuste si jednoduše představit,

jak by tento snímek měl ideálně vypadat! Na našich snímcích, které jsou v tomto

článku, jsme se zaměřili na ty nejčastější chyby při fotografování:



- Snímek je kvůli špatnému držení přístroje vyfotografován trochu nakřivo.



- Na snímku jsou tmavé skvrny, vzniklé z palce položeného před objektiv.



- Rozměry snímku nejsou optimální, případně snímek obsahuje věci, které kazí

dojem vzhledem k tomu hlavnímu, co má ukazovat.



- Zatažená a šedá obloha kazí dojem ze snímku.



- Věci, budovy apod. v pozadí netvoří pro fotografovaný objekt vhodnou kulisu.







3. Nezapomeňte si vytvořit alespoň jednu kopii upravovaného obrázku



Dříve, než začnete jakékoliv manipulace s obrázkem, uložte si snímek pod

nějakým jiným jménem. V originálu neprovádějte žádné změny. Jakmile totiž změny

v originálu jednou uložíte, nedají se v něm provedené opravy už vrátit nazpět,

takže originál snímku je jednou provždy ztracen.



Vzhledem k tomu, že většina digitálních fotoaparátů pracuje s formátem JPG,

jenž má vysoký stupeň komprese, není nutno provádět žádné změny formátu. Když

totiž nějaký soubor ukládáte znova do formátu JPG, komprimuje jej Paint Shop

Pro pokaždé nanovo, čímž se kvalita snímku zhoršuje. Pro vytvoření kopie snímku

v bezztrátovém TIF formátu postupujte následovně: Klepněte do menu File/Save

As, zadejte složku, do níž budete soubor ukládat, a do políčka Název souboru

zadejte nové jméno souboru pro snímek. Z rozevíracího menu Uložit jako typ pak

vyberte položku Tagged Image File Format (*.tif, *.tiff).







4. Posunování a otáčení objektů, výběr oblasti snímku



Pokud jste při fotografování drželi přístroj trochu nakřivo, objeví se vám

všechny prvky na snímku poněkud vychýlené doprava či doleva. Do velké míry se

to projeví u fotografií obsahujících hodně vertikálních linií, například u

snímků budov. Stačí fotoaparát vychýlit jen o pár stupňů, a na celém snímku je

to dostatečně poznat. Naštěstí prostřednictvím funkce Rotate v Paint Shopu Pro

se dá tato chyba velmi lehce opravit.



Ze všeho nejdříve umístěte dvě svislé vodicí čáry na nějaké svislé objekty na

snímku. To uděláte tak, že klepnete na levé pravítko a se stisknutým levým

tlačítkem myši se přesunete doprava. Tyto vodicí čáry vám pomohou pro přesné

natočení fotografie, které se vyvolá z menu Image/Rotate. V našem případě stačí

pro narovnání snímku otočení o 1,4 stupně vlevo. Pro přesnou kontrolu můžete

použít právě vodicí čáry, které budete přesunovat po svislých liniích předmětů

na snímku.



Při otáčení snímku vznikají na okrajích nerovnosti, kterých je třeba se zbavit.

To učiníte tak, že si vytvoříte výřez snímku. Klepněte na nástroj Selection a

udělejte kýžený obdélníkový výřez okolo celého snímku. Celou práci ukončíte

tím, že z menu Image zvolíte příkaz Crop to Selection, čímž opravený snímek

vložíte do nového okna.







5. Příprava nového pozadí pro vložení do snímku



Představte si úkol, kdy máme krásné modré nebe na obrázku vlevo použít jako

nové pozadí pro obrázek budovy vpravo. I tento úkol Paint Shop Pro hravě

zvládne. Nejprve si otevřeme oba soubory v již zmíněném Paint Shopu Pro,

zaktivujeme okno s obrázkem budovy klepnutím na lištu okna a přes menu

Edit/Copy jej zkopírujeme do schránky.



Pak zaktivujeme druhý obrázek a z menu Edit vybereme příkaz Paste/As New Layer.

Nyní fotografie s budovou leží přes obrázek s hezkou modrou oblohou a v paletě

Layer se objevila další položka Layer 1. Abyste mohli pracovat s jednotlivými

vrstvami (Layer), uložte si tento soubor pod libovolným jménem s příponou PSP,

která odpovídá souborům typu Paint Shop Pro Image. Práce s vrstvami totiž

nejsou formátem TIFF ani dalšími podporovány.







6. Nastavení teploty barev pro hřejivé snímky



V dalším kroku se zaměříme na problém, kdy má šedá obloha na snímku ustoupit

modrému nebi se slunečním svitem. Pokud je snímek pořízen za špatného počasí,

působí na něm barvy velmi studeně a stroze. Proto se pokusíme do snímku vnést

trochu tepla, a to pomocí funkce Automatic Color Balance, jež se nachází v menu

Effects/Enhance Photo.



Přednastavená standardní hodnota pro teplotu barev je 6 500 kelvinů, což

odpovídá přímému slunečnímu světlu. Čím nižší bude teplota barev, tím teplejší

vám budou barvy na obrázku připadat. Pro náš zkušební snímek nám kupříkladu

jako ideální hodnota vyšlo 5 500 kelvinů při úrovni korekce (políčko Strength)

30.







7. Označení nevhodných oblastí snímku a jejich odstranění



Vrstva Background nyní obsahuje novou oblohu a na vrstvě 1 (Layer 1) leží náš

výchozí obrázek budovy. Obě vrstvy jsou na sobě navzájem nezávislé, takže když

se na vrstvě Layer 1 provede nějaká změna, vůbec nijak se to nedotkne vrstvy

ležící pod ní. Tuto skutečnost využijeme nyní k tomu, abychom zamračenou oblohu

za budovou smazali, čímž se nám zviditelní obloha nová.



Nástroj kouzelnické hůlky (Magic Wand) automaticky označuje na snímku oblasti

stejného druhu, takže se ideálně hodí k oddělení jednotlivých objektů. V našem

případě od sebe oddělujeme zamračenou oblohu a budovu. A protože zamračená

obloha tvoří homogenní oblast, funguje tento nástroj dokonale.



Jakmile klepnete v panelu nástrojů na symbol Magic Wand, objeví se vám paleta

Tool Options, v níž si nakonfigurujte: Match mode: Brightness, Feather: 0 a

Tolerance: 10. Pro parametr Tolerance platí základní pravidlo čím je jeho

hodnota vyšší, tím rozdílnější barvy či světlosti barev mohou být zahrnuty do

jednoho společného výběru. Nyní klepněte ukazatelem myši do šedé oblasti

oblohy. Paint Shop Pro označí celou rozsáhlou oblast obsahující oblohu.

Vzhledem k vysokému kontrastu mezi stavbami a jejich pozadím se do výběru

zahrne skutečně pouze obloha.



Abyste si opravdu byli jisti, že mezi oblohou a budovou nezůstaly žádné šedivé

pixely, rozšiřte pro jistotu výběr celé oblasti o 1 pixel. Provedete to

příkazem Expand z menu Selections/Modify. Když nyní stiskněte klávesu <delete>,

označená oblast zmizí a místo ní se objeví modrá obloha ze spodní vrstvy.

Stejným způsobem označte další šedou oblast a tento postup opakujte tak dlouho,

dokud všechny takové oblasti neodstraníte. Několik oblastí naráz vyberete, když

při jednotlivých akcích budete držet klávesu <shift>. Bohužel asi nikdy se vám

nepodaří odstranit úplně všechny pixely z původního obrázku. Pokud nějaké

naleznete, můžete je buď označit nástrojem Selection a následně stiskem klávesy

<delete> smazat, anebo použít nástroj Eraser (guma).







8. Jemné doladění pod fotografickou lupou



Velmi drobné, částečně průhledné oblasti na obrázku, jakési zbytky, vyžadují

samostatnou úpravu při vysokém zvětšení. Pro jejich odstranění nejprve zvyšte

parametr Tolerance u funkce Magic Wand na 20 a postupně označujte myší ty části

obrázku, které prosvítají.



Na mnoha místech snímku mezi budovou a pozadím jsou celé řady zbytků často se

jedná právě o světlé pixely z původního obrázku, částečně to mají na svědomí

šikmé hrany, které vytvářejí útvary podobné schodům. Dokonce i neškolené oko na

základě těchto jevů pozná, že se jedná o fotomontáž. Pro naprosto dokonalý

přechod mezi budovou a pozadím pak musíte použít nástroje Retouch a Eraser.



Přepněte si tedy na nástroj Eraser (guma) a jeho velikost nastavte mezi 8 a 15

pixely. Při velikosti okolo 30 je u gumy nastaven měkký okraj, což znamená, že

pixely na její vnější hraně nebudou odstraněny dokonale, ale jejich barevná

intenzita bude snížena. Pro lepší viditelnost tohoto nástroje klepněte v paletě

Tool Options na záložku Cursor and Tablet Options a zde zatrhněte volbu Show

brush outlines. Když si nyní pomocí nástroje Zoom nebo jednodušeji kolečkem

myši obrázek zvětšíte, můžete opatrně gumovat podél hran objektů. Dávejte

přitom pozor na to, abyste se gumou dotýkali pouze vnějším okrajem. Tím se

zbavíte ostrých přechodů, které způsobuje právě Magic Wand.



Jakmile jste odstranili všechny ostré hrany, vezměte si nástroj Retouch a

pusťte se do posledních úprav. V paletě Tool Options si zvolte úplně dole režim

Soften a velikost nástroje zvolte asi 30. S takto nastaveným nástrojem se pak

posunujte podél problematických míst, kde jste předtím používali Eraser (gumu).







9. Výměna pozadí za nové



Celá práce se povedla, neboť nyní leží na vrstvě Layer 1 perfektně upravená

verze budovy. Když si v paletě Layer klepnete na symbol brýlí u položky

Background, celé nebe zmizí a vy uvidíte pouze samotnou budovu. Nyní můžete do

spodní vrstvy dát jiné snímky jako pozadí, a tak budovu umístit třeba mezi

mrakodrapy v New Yorku.









Fotomontáž



David Čepička, Michael Schmitthäuser



Spojte dva obrázky do jednoho! S programem Paint Shop Pro si můžete udělat

fascinující fotomontáže. V tomto článku vám ukážeme, jak s pomocí objektů a

vrstev můžete vytvořit profesionálně vyhlížející obrázkové kompozice.



Lepidlo a nůžky jsou dnes už pasé v dnešním světě digitálních fotografií jsou

fotomontáže vytvářeny prostřednictvím počítače. Když použijete tak výkonný

program pro práci s obrázky, jako je Paint Shop Pro 7, pak se vám dozajista

podaří udělat velmi složité fotomontáže s řadou různých objektů prakticky za

okamžik. V tomto článku naleznete návody pro vytváření koláží prostřednictvím

práce s vrstvami.







1. Výchozí bod: Balón a mrakodrap



Jako výchozí obrázek pro pozadí naší ukázkové fotomontáže poslouží snímek

mrakodrapů. Do něj budeme chtít vložit obrázek horkovzdušného balónu, který

letí v popředí snímku. Řadu ukázkových fotografií včetně obrázku balónu

naleznete (FOTO.ZIP, 54,8 MB). Fotografii balónu naleznete jako soubor

BALON.JPG (17,5 KB). Díky kontrastu mezi balónem a pozadím a také vzhledem k

tomu, že je pozadí jednolité, se tato fotografie jeví pro práci s nástroji v

Paint Shopu Pro jako ideální (podrobnější informace jsou v rámečku s názvem

Označování oblastí ve snímcích: Který nástroj použít?). A aby hotová fotomontáž

působila skutečně věrohodně, bude balón vrhat stín na budovu za ním.







2. Výběr balónu ze snímku



Pro označení balónu v původním snímku použijeme v Paint Shopu Pro nástroj Magic

Wand. V paletě Tool Options zvolte v poli Match Mode položku Brightness a

parametr Tolerance nastavte na 40. Nyní klepněte na libovolnou část oblohy

tvořící pozadí a za několik sekund již můžete vidět, že Paint Shop Pro rozeznal

obrysy balónu naprosto perfektně. Ovšem označilo se pouze pozadí a balón zůstal

neoznačený. My však potřebujeme pravý opak. Proto je nyní třeba z menu

Selections zvolit příkaz Invert, čímž označíme balón a pozadí zůstane

neoznačené.



Díky nástroji Magic Wand je označení balónu takřka primitivní. Jako problém se

ale může jevit koš balónu. Lana mezi košem a obalem balónu jsou příliš drobná,

takže je nástroj Magic Wand má problém vůbec poznat, a natož označit. V tomto

případě je nutná trocha manuální práce.



Zvětšete si pomocí nástroje Zoom koš balónu asi pětinásobně. Důležité je,

abyste viděli všechny detaily. Až při tomto zvětšení uvidíte, že mnoho oblastí

zůstalo neoznačeno například již zmíněná lana, případně také části osob v koši.

K označení osob v koši použijeme nástroj Freehand. Na paletě Tool Options

zvolíme v poli Selection type položku Freehand a stiskneme klávesu <shift>.

Vedle symbolu lana se objeví znaménko plus. Nyní oblast osoby objedeme dokola

při stisknutém levém tlačítku myši. Jakmile je oblast výběru zvolena a levé

tlačítko myši puštěno, přidá Paint Shop Pro takto označenou oblast do celkového

výběru.



Další problém, který je nutno vyřešit, se objevuje přímo v koši. Zde se totiž

vyskytují oblasti, jež v sobě obsahují pozadí. Tyto samozřejmě ve výběru

nechceme, a proto se musí vyloučit. Vyberte proto nástroj Magic Wand, nastavte

položku Tolerance na nějakou nízkou hodnotu, například 15 a při stisknuté

klávese <ctrl> klepejte na oblasti, u nichž chcete, aby v celkovém výběru

nebyly. Tento režim poznáte tak, že vedle ukazatele myši se vám zobrazuje

znaménko minus.



V posledním kroku tohoto jemného vylaďování výběru obrázku balónu se zaměříme

na lana mezi košem a balónem. Ty musíme do výběru opět zahrnout. Znovu

použijeme nástroj Freehand, tentokrát ale v poli Selection type zvolíme

parametr Point to Point. Držte stisknutou klávesu <shift> a podél lan vytahujte

čáry. Pro položení bodu stačí klepnout myší, pro ukončení kreslení stačí

poklepání, při němž se nakreslené čáry spojí a přemění na označenou oblast.







3. Vložení části snímku do jiného obrázku



Po označení balónu jej nyní přeneste pomocí příkazu Edit/Copy do schránky.

Otevřete si obrázek, do nějž budete balón vkládat, a v menu Edit zvolte příkaz

Paste/As New Layer. Balón se objeví na pozadí snímku s mrakodrapy a dá se za

stisknutého levého tlačítka myši libovolně přesouvat. V paletě vrstev (Layer

Palette) nyní k vrstvě Background přibyla nová položka s názvem Layer1. Tato

právě obsahuje výše zmíněný balón. Klepněte v Layer Palette na vrstvu Layer1

pravým tlačítkem myši a z kontextového menu vyberte příkaz Rename. Teď můžete

vrstvu pojmenovat nějakým výstižnějším jménem, kupříkladu Balón. Všechny úpravy

objektů se vždy týkají pouze té právě vybrané vrstvy. Takže když například

provádíte úpravy ve vrstvě Balón, vlastnosti vrstvy obsahující oblohu a

mrakodrapy zůstávají nedotčeny.



Na základě toho, co bylo psáno výše, tedy můžeme na balónu provést některá

vylepšení. Nejprve si ztmavíme lana, která vypadají jako bílá, protože na

minulém obrázku bylo pozadí přece jen světlejší. Na pomoc si vezmeme nástroj

Retouch a volbu Lightness Down (je v paletě Tool Options v rozevírací nabídce

úplně dole). Při stisknutém levém tlačítku myši přejíždíme znovu a znovu po

bílých místech tak dlouho, dokud nejsou dostatečně tmavá.



Nakonec je třeba zahladit ostré hrany mezi balónem a oblohou. To uděláte pomocí

nástrojů Eraser a Retouch v režimu Soften. Přesné instrukce naleznete v článku

Originál a padělek.







4. Dobrá kombinace: Vložení stínu na správné místo



K tomu, aby naše fotomontáž působila realističtěji a aby na člověka působila

dojmem skutečnosti, že balón opravdu letí v popředí, vložíme do snímku stín

balónu. Tvar stínu si převezmeme z originálního obrázku, kde je svým způsobem

již pro nás připraven. Klepněte v původním obrázku na paletu barev pozadí a

vyberte barvu černou. Poté stiskněte klávesu <delete> a už vidíte, že místo

balónu zbyla pouze černá plocha. Abychom dosáhli pro stín typické, velmi jemné

kontury, klepneme do menu Selections/Modify a zde vybereme příkaz Contract. V

následujícím okně zvolíme zmenšení o 5 pixelů. Nakonec z menu Selections/Modify

vybereme příkaz Feather a nastavíme zde opět hodnotu 5 pixelů. Tím dosáhneme

zjemnění barvy stínu.



V dalším kroku zkopírujeme stín do schránky a vložíme jej jako novou vrstvu do

obrázku mrakodrapu. Stejným způsobem, jak bylo popsáno výše, novou vrstvu

přejmenujeme na Stín.



Objekty v jednotlivých vrstvách se dají nejenom přesunovat, nýbrž i libovolně

tvarovat nebo měnit jejich velikost. Aby se nám balón na budově lépe vyjímal,

použijeme nástroj Deformation. Po klepnutí na něj se nám okolo objektu vytvoří

rámeček se čtverečky okolo. Pomocí čtverečků uvnitř můžete měnit natočení

objektu, prostřednictvím čtverečků vnějších se mění velikost a tvar objektu.

Pokud při posunu se čtverečky držíte klávesu <ctrl>, měníte perspektivu

objektu, zatímco při stisknuté klávese <shift> se provádí zešikmení. Takto tedy

můžete velmi pohodlně a rychle nastavit stín tak, aby skutečně odpovídal stínu

vrženému balónem. Pro ukončení režimu úprav pak stačí poklepat dovnitř rámečku

s balónem.



Nyní sice máte stín správně co se týče perspektivy, ale díky jeho opravdu černé

barvě to vypadá, jako by byla v budově díra. Tomu odpomůžeme kombinací funkcí

Layer Opacity a Layer Blend Mode, které jsou k dispozici v paletě vrstev (Layer

Palette). Layer Opacity se nastavuje pomocí posuvníku, pro náš snímek nastavíme

hodnotu 60 procent. Konečně v paletě úplně vpravo zvolíme pro Layer Blend Mode

položku Soft Light. Výsledkem je to, že černá díra ve střeše budovy zmizela a

místo ní se objevil jemný stín balónu.







5. Kopírování: Další balón do snímku



Aby se náš horkovzdušný balón necítil na obloze tak osamocený, vložíme mu do

obrázku ještě jiný. Vzhledem k tomu, že nové vkládání balónu stejným způsobem

by bylo zdlouhavé, použijeme jednoduše duplikát již vloženého balónu a jenom mu

změníme barvu.



Klepněte v Layer Palette pravým tlačítkem myši na vrstvu Balón a z kontextového

menu zvolte příkaz Duplicate. V Layer Palette se objeví nová vrstva s názvem

Copy of Balón. Pomocí nástroje Mover umístěte balón vpravo od originálu a

nástrojem Deformation jej zmenšete asi o 30 procent. Nakonec jej obarvěte třeba

nazeleno. Z menu Colors zvolte příkaz Colorize a pro volbu barevného tónu (Hue)

zadejte hodnotu 80 a pro sytost barvy (Saturation) 90. Tím získáte zářivě

zelenou barvu.







6. Prostorový dojem: Vytvoření nové vrstvy budovou



Když si umístíte nový balón přes vrchol mrakodrapu, překrývá vám samozřejmě pod

ní ležící budovu. Vy byste nyní chtěli, aby balón letěl za budovou a ne před

ní, jak je tomu nyní. V takových případech, kdy se snažíme vyvolat dojem

prostorovosti, případně když chceme nějaký objekt nechat zakrýt objektem

dalším, si musíme vytvořit další, volně pohyblivou vrstvu. Pomocí pořadí vrstev

pak můžeme jednoduše určit, která vrstva leží na které, a naopak která je jakou

překrývána. V našem případě se pokusíme oddělit budovu, která je za balónem, od

oblohy.



Vzhledem k tomu, že se na našem snímku nachází už poměrně mnoho objektů, nemusí

se vám podařit označit mrakodrap napoprvé. Proto si pomůžeme v paletě Layer

malým symbolem brýlí, jenž se nachází vpravo vedle názvu vrstvy. Klepnutím na

tento symbol můžeme libovolnou vrstvu učinit neviditelnou, anebo ji naopak

zviditelnit. Klepněte si proto na symboly všech vrstev tak, aby vám zůstala

viditelná pouze vrstva Background.



Budova se vzhledem ke svým obrysům dá označit v Paint Shopu Pro pomocí nástroje

Freehand v režimu Point to Point. Otevřete si původní obrázek s mrakodrapem,

označte si budovu a po jejím označení ji zkopírujte do schránky a vložte do

snímku jako novou vrstvu s názvem Budova. Umístěte ji tak, aby přesně

překrývala budovu na vrstvě Background.



Zelený balón se ale stále ještě nachází před budovou. Vzhled obrázku je dán,

jak jsme již zmínili, pořadím jednotlivých vrstev v paletě Layer první v pořadí

je umístěna v popředí, poslední v pořadí je na pozadí, vrstvy mezi nimi jsou na

sobě poskládány tak, že v pořadí od první vrstvy k poslední jsou uspořádány

odshora dolů. V našem snímku tedy musí vrstva Copy of Balón ležet pod vrstvou

Budova, pokud má mrakodrap balón překrývat. Vrstvy můžeme přeuspořádat tak, že

v našem případě klepneme na vrstvu Copy of Balón, držíme stisknuté levé

tlačítko myši a přesuneme ji mezi vrstvy Budova a Background. Kvůli lepšímu

přehledu jsme vrstvy Background a Stín učinili neviditelnými (symbolem brýlí

viz popis nahoře). Proto také to šedobílé kostičkované pozadí.



Námi vytvořenou téměř dokonalou iluzi však přece jen něco ruší. Zkopírovaný

zelený balón je na obrázku tak ostrý, jako by byl od pozorovatele vzdálený dva

metry. To se ale spraví několika klepnutími myší, když aplikujete filtr s

názvem Gaussian Blur a poté Soften, oba z menu Effects/Blur.







7. Přehlídka balónů: Obloha plná pestrobarevných duplikátů balónů



Pokud budete chtít balónový provoz na obloze ještě divácky zatraktivnit, můžete

do snímku umístit další duplikáty původního balónu, přičemž je umístíte vždy na

různé vrstvy. Samozřejmostí je použití funkce Manual Color Correction z menu

Effects/Enhance Photo, která vám umožní každý z balónů neotřele obarvit.



Pokud chcete obarvit pouze obal balónu a nikoliv koš, jednoduše označte pouze

obal. Klepněte na nástroj Selection a označte obal balónu, poté stiskněte

nástroj Magic Wand při stisknuté klávese <ctrl> do volné oblasti mezi obrys

obalu balónu a hranici označení obdélníku.



V dialogovém okně Manual Color Correction deaktivujte volby Preserve lightness

a Preserve saturation. V náhledovém okně vlevo pak vyberte na obalu balónu

nějakou tmavou oblast. V poli Color Category si nastavte požadovaný styl barev

a pod položkou Preset Colors žádanou barvu. Nyní uvidíte, že se celý snímek

úplně přebarví, s někdy možná až překvapivými výsledky.



Opakujte duplikování a obarvování balónů různými odstíny tak dlouho, dokud se

vám to bude zamlouvat. Hotový snímek pak uložte ve formátu Paint Shop Pro Image

s příponou *.PSP. Pouze tento formát totiž zachová všechny vrstvy v obrázku

oddělené, takže je můžete později kdykoliv znovu upravit. Jakmile obrázek

uložíte ve formátu TIFF, JPEG nebo jiném, sloučí Paint Shop Pro automaticky

všechny vrstvy dohromady tak, aby jej mohly zobrazit i jiné aplikace.









JPEG, TIFF nebo RAW? Správný formát pro vaše snímky (I)



Formát JPEG (přípona souboru JPG) je standardním typem souborů používaným v

digitálních fotoaparátech a je tedy podporován všemi typy těchto přístrojů.

Umožňuje ukládat fotografie věrné originálu při co možná nejmenší velikosti

výsledných grafických souborů. Prostřednictvím komprese JPEG se dá místo

požadované fotografickým snímkem zredukovat na minimum. Slabinou formátu JPG z

pohledu využití je to, že jednotlivé barevné odstíny se rozeznávají hůře než

například celková světlost snímku.



Bez komprimace potřebuje každý pixel obrázku s 24bitovou barevnou hloubkou,

která odpovídá 16,7 milionu barev, 3 bajty místa. Tak například u snímku

pořízeného fotoaparátem disponujícím 4 megapixely při jeho typickém rozlišení 2

240 × 1 680 bodů dosahuje velikost obrázku asi 11 MB. Na paměťovou kartu o

kapacitě 64 MB se tedy vejde pouze 5 snímků, což bezesporu pro nějaké

smysluplnější použití fotoaparátu nestačí.



Komprese JPEG silně zredukuje skutečné informace o barvách na snímku, a tím se

zmenší i velikost souboru. Čím bude komprese silnější, tím více informací se v

obrázku ztratí a tím větší bude i pokles jeho kvality.



Provedením komprese pak soubor o velikosti 11 MB zabere na disku pouze 750 KB.

Skutečná úroveň komprimace kolísá v závislosti na množství barevných odstínů v

každém snímku.









JPEG, TIFF nebo RAW? Správný formát pro vaše snímky (II)



Dalším z celé řady podporovaných formátů je kromě již zmíněného JPEG také

formát TIFF (Tagged Image File Format, s příponou souborů TIF). TIF soubory

mají za normálních okolností barevnou hloubků 24 bitů, dají se však uložit i v

barevné hloubce 48 bitů, pokud má být zachyceno ještě více barevných odstínů. K

tomu všemu se dají ještě přidat informace o průsvitnosti. Formát TIFF vybírejte

vždy, pokud chcete mít na obrázcích zachyceny ty nejjemnější detaily beze ztrát

způsobených kompresí.



Co se týče kvality, na rozdíl od JPEG formátu se dají obrázky ve formátu TIFF

komprimovat beze ztráty jejich kvality. Digitální fotoaparáty však bohužel tuto

komprimaci nepodporují.



Dobré fotografické přístroje dokáží vaše snímky ukládat i do formátu RAW. Zde

se jedná o čistá hrubá data, která nejsou fotoaparátem nijak upravena ani

komprimována. Není zde provedena ani korekce bílé barvy, ani následné zaostření

nasnímaných dat.



Výhoda tohoto formátu spočívá v tom, že na rozdíl od formátu TIFF vycházejí z

CCD pro každý bod obrázku skutečně získané hodnoty pro červenou, zelenou a

modrou barvu. Tyto hodnoty jsou totiž v CCD získávány ze tří diod. Při ukládání

ve formátu TIFF jsou naproti tomu údaje barvy pro každý bod spočítány jako

střední hodnota ze všech informací poskytnutých jednotlivými diodami.



Soubor obrázků se ve formátu RAW vytváří rychleji, neboť se data nemusejí

posílat do procesoru fotoaparátu. Vzhledem k tomu, že jsou fotografie absolutně

neupravené, přenáší se úkol provedení dalších individuálních úprav kompletně na

počítač.



Jedinou nevýhodou RAW formátu je to, že pro něj neexistuje žádný platný

standard, a proto musíte obrázky v tomto formátu upravovat a případně

konvertovat pouze prostřednictvím softwaru dodaného s digitálním fotoaparátem.









Skenování z novin a časopisů: Jak vylepšit kvalitu



Ten, kdo už se někdy pokoušel skenovat nějaký barevný obrázek z novin či z

časopisu, to určitě zná: při prohlížení naskenovaného materiálu se na monitoru

objeví překryvy, připomínající vlny nebo kříže a svým způsobem způsobující

optický klam.



Tyto rušivé elementy byly nazvány podle francouzského fyzika jako „moaré“. Jsou

způsobeny rozdílností mřížky bodů, ze které se skládá obrázek v časopisu a CCD

mřížky skeneru. Interferencí bodů těchto dvou mřížek pak vzniká moaré. Paint

Shop Pro má podobně jako celá řada jiných programů pro úpravu obrázků k

dispozici funkci, jež dovede tyto interference potlačit. Stačí v menu

Effects/Enhance Photo zvolit příkaz Moiré Pattern Removal a v poli Fine Details

postupně zvyšovat hodnotu tak dlouho, dokud moaré nezmizí.









Působivé efekty: Jak vytvořit snímky ve stylu pop-artu



Zatrhnutím volby Colorize v dialogovém okně Hue/Saturation/Lightness, jež

můžete otevřít přes menu Colors/Adjust, přeměníte svoje fotografie na vtipné

pop-artové obrázky. Umístěte zatržítko před výše zmíněnou volbu, nastavte

hodnotu Saturation na 50 a posunujte posuvníkem pro parametr Hue. Celý obrázek

bude kolorován jednou barvou. K dispozici je barevné spektrum od tmavě červené

(hodnota 0) přes hnědou (30, ideální pro konverzi moderních fotografií do

jakoby starých snímků v sépiových barevných tónech) a zelenou (100) až k modré

(200) a fialové (300). Nejlepších výsledků ale dosáhnete jen tak, že si to sami

vyzkoušíte.









Klonování a úprava objektů: Manipulace s kopírovacím štětcem



Kopírovací štětec (Clone Brush) je jedním z nejmohutnějších nástrojů na

retušování a manipulaci v Paint Shopu Pro. S jeho pomocí odstraníte v okamžiku

poškození obrázku rušivé prvky, nebo dokonce jak můžete vidět na našem

ukázkovém obrázku celý automobil. Ostatně zmíněná funkce je dostupná i v jiných

programech pro úpravu obrázků a často se pojmenovává názvy, jako klonovací

štětec nebo razítko. Její použití je jednoduché:



1. Klepněte pravým tlačítkem myši na oblast obrázku, která se má kopírovat.



2. Umístěte ukazatel myši přesně na místo v obrázku, kam budete chtít umístit

kopii objektu.



3. Při stisknutém levém tlačítku myši můžete kompletně překopírovat celou

oblast výchozí oblast v obrázku se mění podle pohybů myši.



Jak je možné vidět na našem ukázkovém obrázku, označuje se výchozí oblast malým

křížkem a cílová oblast špičkou štětce nebo obrysu zvoleného nástroje. Tak

kupříkladu můžeme přemalovat nákladní auto, které nám překrývá budovu. Aby se

nám taková retuše perfektně podařila, musíme dost často měnit výchozí oblast.

To znamená, že klepneme těsně vlevo od okraje nákladního auta, pak nahoru,

vpravo, pod něj atd. Tím se vyhneme opakujícím se částem obrázku v cílové

oblasti, které hotové umělecké dílo okamžitě prozradí jako dodatečně upravované.









Kolorování objektů na snímcích: Změníme vám barvy!



Pomocí funkce změny barev v Paint Shopu Pro můžete v okamžiku vyměnit barvy u

objektů za jiné. Dále je možné přeměňovat struktury povrchu či nastavovat

barevné tóny. V našem ukázkovém příkladu zkusíme přelakovat žluté auto na

modré. A tady je návod, jak na to:



1. Pomocí příkazu Copy z menu Edit přesuňte celý snímek do schránky.



2. Klepněte do menu Edit a zvolte příkaz Paste/As New Layer. Tím vytvoříte

přesnou kopii snímku jako novou vrstvu, která překryje obrázek původní.



3. Úroveň překrytí nové vrstvy Layer 1 snížíte pomocí černošedého posuvníku v

paletě Layer. Nastavte jej u vrstvy Layer 1 na 50 %, tak aby jemnější struktury

obrázku ze spodní vrstvy prosvítaly přes něj.



4. Pomocí nástroje Dropper si klepněte levým tlačítkem myši doprostřed části

obrázku, u níž budete měnit barvu (v našem případě žlutou), čímž si ji

nastavíte jako barvu popředí.



5. V paletě Colors si vyberte barvu, kterou budete zaměňovat barvu původní (v

našem případě modrou), a nastavte si ji jako barvu pozadí. To uděláte tak, že

si klepnete na obdélníček vpravo nahoře v paletě Colors.



6. Nyní si zvolte nástroj Color Replacer a v paletě Tool Options nastavte

následující parametry takto: Shape: Round, Size: 100, Step: 25 a Density: 100.

Na záložce Color Replacer Options pak poli Tolerance přiřaďte parametr 50.



7. Nyní můžete nanášet novou barvu pozadí. Držte stisknuté pravé tlačítko myši

a přejíždějte ukazatelem myši po objektu, jehož barvu chcete měnit. Paint Shop

Pro nyní postupně mění původní barvu za vámi vybranou. Všechny ostatní oblasti,

jejichž barva leží mimo nastavenou toleranci, zůstávají nedotčeny.



8. Pokud by se vám některé oblasti nepřekryly novou barvou, naberte jednoduše

nástrojem Dropper barvu z této oblasti jako novou barvu popředí a zopakujte

krok č. 7.









Označování oblastí v Paint Shopu Pro: Který nástroj použít?



Paint Shop Pro vám nabízí pro označení oblasti na snímku čtyři možnosti. Tři z

nich se skrývají za nástrojem Freehand a jeden za nástrojem Magic Wand. Výhody

toho či onoho způsobu závisí na situaci a samotném snímku i objektu, který

chceme označit.



1. Freehand Selection Type: Point to Point. V tomto případě vytváříte výběr

tak, že klepnete na začátek označované oblasti; objeví se čára, kterou vedete k

dalšímu bodu, klepnete, vedete čáru atd. Tuto činnost provádíte podél hran

objektu. Počet klepnutí určuje složitost objektu. Tento z</ctrl></shift></ctrl></de­lete></shift></ctrl></shif­t></delete></shift></dele­te></shift>