Digitální pracoviště budoucnosti: Očekávání, skutečnost i zklamání

Iniciativy v oblasti umělé inteligence v prostředí digitálních pracovišť už se začínají mocně přesouvat od experimentování k plnohodnotné integraci, ukázala nedávná analýza společnosti ISG. Podniky podle ní usilují pomocí nových AI platforem o měřitelné zvýšení produktivity, odolnosti a lepšího souladu s předpisy.

„Trendem je, že organizace svou strategii digitálního pracoviště přizpůsobují měnícím se očekáváním svých zaměstnanců,“ podotýká Bill Huber, analytik ISG pro digitální platformy. „Rozmach hybridní práce a rychlé šíření nástrojů umělé inteligence současně také mění způsob, jakým firmy přistupují k řízení IT.“

Vedoucí pracovníci v oblasti podnikového IT podle něj nyní kladou důraz na autonomní provoz, sledovatelnost v reálném čase a design zaměřený na zaměstnance.

Také vyžadují, aby se zajistila zvýšená odolnost v distribuovaných pracovních prostředích – zabezpečení koncových bodů a správa zařízení se proto stále častěji integrují do tzv. sjednocených pracovních platforem, což firmám umožňuje jejich lepší kontrolu.

S tím souvisí i rozvoj systémů digitálních zkušeností zaměstnanců (DEX) – podniky díky ní chtějí mít proaktivní správu IT, analyzovat sentiment svých pracovníků i mít udržitelnou a odolnou infrastrukturu, uvádí ISG.

Výsledkem je, že pozornost IT manažerů získávají platformy, které kombinují prediktivní analytiku, zpětnou vazbu v reálném čase a automatizované reakční schopnosti – tak totiž mohou efektivněji reagovat na potřeby uživatelů.

Jinými slovy, tyto systémy umožňují firmám sledovat úroveň zkušeností jejich zaměstnanců, optimalizovat IT podporu a také poskytovat konzistentní výkon v hybridních prostředích.

V tomto roce analytici očekávají posun od pilotních projektů digitálních pracovišť podporovaných pomocí AI k plnohodnotnému nasazení. Firmy budou schopnosti umělé inteligence hlouběji integrovat do správy IT služeb, jednotné správy koncových bodů i platforem pro spolupráci.

Zároveň ale podniky musejí čelit výzvám ze strany stínové AI včetně rizik souvisejících s bezpečností a dodržováním předpisů, protože zaměstnanci velmi často využívají neschválené nástroje umělé inteligence, tvrdí ISG.

Chybný design práce

Loňský průzkum společnosti Deloitte ukázal, že existují rozpory mezi tím, kam organizace v případě pracovišť investují, a naopak kde by to bylo potřeba nejvíce. Ačkoli totiž většina podniků dává značné prostředky především do technologií, ve stejné chvíli bohužel neudělá i odpovídající změnu v designu samotné práce.

Mnohé firmy totiž v současnosti považují nástroje umělé inteligence spíše za nadstavbu nad současnými pracovními postupy, čímž ale silně omezují potenciál AI. Deloitte tento jev označuje jako antipattern, tedy známý, ale kontraproduktivní přístup, který udržuje organizace v neustálém pilotním režimu.

Nemělo by jít o přístup „buď/nebo“, ale o strategii „obojí/a“, která maximalizuje hodnotu. Organizace, které upřednostňují technologický přístup, mají potíže s rozšiřováním, zatímco ty, jež záměrně navrhují role, pracovní postupy i rozhodovací procesy tak, aby integrovaly AI, jsou na tom výrazně lépe.  

Pusťte si jeden z našich úspěšných podcastů

Kyberbezpečnost a zákony bez obalu

0:00/

Nová koncepce zohledňující rostoucí konvergenci člověka a strojů by měla přistupovat k práci jako k produktu – tedy k něčemu, co se navrhne, testuje a neustále vylepšuje.

Tento způsob uvažování mění využití AI z doplňkového vylepšení na nedílnou součást fungování organizací. Efektivní implementace AI do pracovního procesu závisí na detailním přehodnocení rolí, pracovních postupů a rozhodování. Rozhodovací schopnosti, kreativita a empatie stroje umocňují, nikoli nahrazují, dodává Deloitte.

V podobném duchu se nesou i závěry letošního průzkumu firmy Workday. Ze vzorku více než tří tisíc respondentů téměř 90 procent organizací uvedlo, že jen méně než polovina jejich pracovních rolí se aktualizovala tak, aby nativně zahrnovala i schopnosti AI.

Možnosti AI se vrství na role, které pro to nebyly nikdy aktualizované, což s nadsázkou nutí zaměstnance používat současné moderní nástroje v rámci deset let starých pracovních struktur. Namísto snížení úsilí vzniká opak – zaměstnanci jsou nucení sladit rychlejší produkci s nezměněnými očekáváními ohledně přesnosti, úsudku a odpovědnosti výsledků.

Promarněný pracovní čas

Rada firem zavádí AI do svých pracovních procesů v naději, že zvýší produktivitu svých zaměstnanců. Jak ale ukázala studie společnosti Workday z přelomu loňského a letošního roku, to, že zaměstnanci využijí ke své práci umělou inteligenci, nemusí zároveň znamenat, že se zbaví rutinní činnosti a zvýší efektivitu své práce.

Problém spočívá v tom, že výstupy AI musejí zaměstnanci podrobně zkoumat, zda odpovídají zadání a jestli se v nich nevyskytují fabulace. Workday tvrdí, že lidé promarní téměř dvě pětiny času, jenž jim ušetří AI, opakováním práce, kterou už udělala AI.

Jinými slovy – tím, že lidé tráví značné množství času opravováním, vyjasňováním nebo přepisováním nekvalitního obsahu generovaného AI, ztratí až tři hodiny z každé pracovní směny, kterou díky AI ušetřili.

Tento stav u nich ale může vést k frustraci a demotivaci. Jednoduché zvýšení produktivity s AI tak u většiny organizací nevede k celkově lepším výsledkům – zaměstnanci sice rychleji dokončují úkoly, ale o zlepšení kvality práce nebo o podpoře hodnotnějšího úsudku a rozhodování se mluvit nedá.

Jak uvádí Workday, ve skutečnosti pouze 14 % zaměstnanců dosahuje díky používání umělé inteligenci trvale pozitivních výsledků.

Pište pro Computertrends

Máte dobré nápady, máte co říct? Chcete se podělit o své znalosti se čtenáři Computertrends?

Je tu ideální příležitost. V redakci neustále hledáme externí autory, kteří rozšíří náš záběr. Nabízíme možnost publikací zajímavých článků nejen na webu, ale také v našem tištěném magazínu.

Pokud máte zájem, ozvěte se šéfredaktorovi na e-mail: radan.dolejs@iinfo.cz

Vlastnosti lidí zůstanou klíčové

Schopnosti lidí – zvědavost, odolnost, kritické myšlení, informovaná agilita, propojená týmová práce či emoční a sociální inteligence – zůstávají i ve světě AI základem výkonných týmů (trvale splňují nebo překračují očekávání) a jsou rozhodující pro to, zda týmy budou i nadále prosperovat, uvádí Deloitte.

Vyžaduje to ale, aby vedoucí pracovníci zaujali holističtější přístup k podpoře výkonnosti svých pracovníků tím, že lépe vyváží investice do lidských a technických dovedností a podpoří propojenější týmovou spolupráci, která překlene případné mezery.

Průzkum zjistil, že nejlepší výsledky vysoce výkonných týmů pramení především ze způsobu, jakým spolu spolupracují. Tady jsou důvody, jak je uvedli jejich členové ve srovnání s běžnými zaměstnanci.

• Prostředí s vysokou důvěrou: Členové výkonných týmů mají 2,3krát větší pravděpodobnost, že se cítí důvěryhodní vůči svému vedoucímu týmu, 2,3krát častěji se cítí respektovaní a oceňovaní svými kolegy, a téměř 1,5krát větší pravděpodobnost, že se cítí do týmu začlenění. Jako hlavní faktor úspěchu svého týmu také uvádějí emoční a sociální inteligenci.
• Informovaná agilita a autonomie: Zmínění zaměstnanci ve výkonných týmech 2,5krát častěji uváděli, že jejich týmy dokážou rychle změnit směrování a v době změn se vzájemně podporovat. Také třikrát častěji zažívají větší autonomii, což jim pomáhá lépe souznít s cíli a strategickou vizí.
• Učňovství jako katalyzátor růstu: Členové výkonných týmů téměř třikrát častěji uvedli, že jejich tým podporuje kulturu učňovství, kdy se lidé učí profesi přímo na pracovišti pod vedením zkušeného mentora (40 % oproti běžným 15 %). Téměř 70 % respondentů navíc uvedlo, že si navzájem pomáhají učit se a růst, a více než polovina navíc vnímá práci v týmu jako příležitost učit se jeden od druhého.

Ale i tyto vysoce výkonné týmy mají prostor pro zlepšení. Podle zprávy firmy Deloitte sem patří především rozpor mezi pohledem šéfa a členy týmu, ohledně toho, jak mohou lépe přispět k výkonu týmu – vedoucí pracovníci výrazně častěji než členové týmu uvádějí, že tomu více rozumějí (67 % oproti 52 %).

Dále jde o mezery ve vzdělávání. I když dvě třetiny dotázaných uvedly, že význam tzv. soft skills, tedy komunikační schopnosti, empatie, týmová spolupráce apod., v příštích letech poroste, jen méně než polovina (42 %) plně souhlasí s tvrzením, že jejich organizace klade na rozvoj technických i lidských dovedností stejný důraz.

A konečně poučení jde o z chyb, kdy jen polovina členů výkonných týmů tvrdí, že jejich kolektiv se učí z neúspěchů, aniž by se příliš zdůrazňovalo hledání chyb, dodává Deloitte.

Příště se podíváme na klíčové trendy v oblasti digitálních pracovišť a zvyšování produktivity zaměstnanců. Mimo jiné se zaměříme na možný konec kancelářských balíků, na vznik digitálních dvojníků pracovníků, úpadek kritického myšlení či nutnost přesměrování budoucích profesí od znalostní práce, kterou nově zastane AI, směrem k řemeslům, což je věc, kterou asi mnozí lidé moc slyšet nechtějí.

Tento příspěvek vyšel v Computertrends 3/2026.