FAQ - nejčastěji kladené dotazy

? Zajímalo by mě, jestli lze do mé základní desky, která obsahuje procesor
Pentium 233 MHz, vložit výkonnější procesor AMD K6-II 500 MHz.



Podobný problém řeší mnoho uživatelů, kteří se snaží o zmodernizování svého

počítače s minimálními náklady, nejlépe pouze za cenu nového procesoru, hlavně

bez nákladné a složité výměny základní desky (mimochodem, při tomto typu dotazu

by nám velice pomohlo uvedení přesného názvu základní desky). Prakticky lze

říci, že modernizace procesoru při zachování stávající základní desky je možná

pouze do určité míry. Nejdůležitějšími faktory zde jsou použitá patice

(dovoluje používat pouze procesory jedné architektury), frekvence sběrnice a

násobič procesoru. Frekvence sběrnice základní desky kdysi byla totožná i s

rychlostí procesoru, později se ale přišlo na to, že vzhledem k obrovské

velikosti základní desky není možno tuto frekvenci nadále značně zvyšovat, a

proto bude lepší zvýšit frekvenci pouze samotného procesoru, která bude

násobena frekvencí sběrnice. To vcelku znamená, že pokud vaše základní deska

podporuje frekvenci sběrnice 100 MHz a maximální násobič je 5,5, můžete ji

osadit procesorem o rychlosti 550 MHz (ale pouze za předpokladu, že bude

postaven na stejné architektuře jako starší procesor, či bude-li s ním schopen

spolupracovat BIOS).



Co se přímo procesorů AMD K6-II 500 MHz týká, ty využívají speciální sběrnici

Super Socket 7, která se od běžného „Socketu“ liší pouze rychlostí sběrnice,

jež zde může dosahovat hodnoty až 100 MHz. Všechny tyto údaje se pak dají

jednoduše zjistit z manuálu, kde je většinou uvedena maximální frekvence

podporovaného procesoru v době uvedení desky na trh, případně si lze jednoduše

odvodit maximální rychlost procesoru, který můžete do desky osadit pomocí dříve

zmíněného jednoduchého výpočtu, kdy stačí pouze vynásobit frekvenci sběrnice

(FSB) a násobič.







? Vlastním počítač Celeron 566 MHz vybavený pamětí o velikosti 128 MB RAM, kde

je 32 MB sdíleno grafickou kartou. Po různých testech jsem bohužel zjistil, že

rychlost paměti mého počítače je několikanásobně menší, než bývá u sestav

podobného výkonu obvyklé. Lze rychlost pamětí pomocí nastavení v BIOSu razantně

zvýšit? Například po nastavení položky u pamětí CLK+33 MHz se zvedl výkon

počítače takřka o polovinu.



Rychlost paměti z vašeho počítače je dle mého názoru nejvíce ovlivněna

integrovanou grafickou kartou, která sdílí fyzickou paměť počítače spolu s

operačním systémem. To se dnes nepovažuje za nejlepší řešení, protože grafické

karty jsou na rychlost pamětí velmi náročné, a tak se u většiny typů nevyužívá

„pomalá paměť“ počítače. To si můžeme uvést na příkladu, kdy váš počítač

pracuje s pamětí standardně na frekvenci 66 MHz, přičemž grafické karty mají

paměti někdy i dvakrát rychlejší. Pokud ovšem aktivujete položku CLK+33 MHz,

paměť bude pracovat na frekvenci takřka 100 MHz, což by sice za normálních

podmínek nezvýšilo výkon počítače téměř vůbec (procesor si data dokáže

vyzvednout pouze rychlostí 66 MHz, takže i když bude pracovat paměť rychleji,

nemělo by to na výkon procesoru žádný vliv), ovšem v případě sdílené grafické

karty se paměť do značné míry odlehčí a umožní tak razantní nárůst výkonu.

Zvýšit výkon celého PC vlastně můžete zejména tak, že koupíte kvalitní

grafickou kartu, a nebudete nadále využívat služby integrované. Popřípadě je

možno „pohrát“ si s nastavením BIOSu, kde můžete na rychlosti získat při

správném nastavení parametrů i 20 % navíc (při špatném nastavení je také možno

degradovat výkon dokonce i o více než o 50 %). O tom, jaké nastavení je záhodno

provést, pojednává český manuál k zrychlujícím položkám v BIOSu, který nalezte

na stránce:

http://www.webpark.cz/sem­plorovohardware/800×600/bi­os_nastavenikterarozhybou­vasp

ocitac.htm







? Pokud se pokusím v programu Windows Media Player 7.0 přehrát si zvukové

soubory ve formátu .wmp, na obrazovku se mi vypíše hlášení, že zvuková karta je

využívána jiným programem. Při přehrávání cédéček tato obtíž ovšem nenastává.



Tento problém je velmi častý, a prakticky každý uživatel počítače se s ním již

někdy setkal. Je způsoben hlavně tím, že si občas nějaký program přivlastní

ovladač zvukové karty, a tím zamezí jejímu dalšímu použití. Zářným případem je

například WinAmp (ale i jiné zvukové přehrávače), kdy pokud při přehrávání

hudby stisknete tlačítko „Pause“, už nemůžete spustit jiný přehrávač hudebních

souborů, protože WinAmp ovladač karty stále využívá. Teprve po stisku tlačítka

„Stop“ je možno přehrávat hudbu i v jiných přehrávačích. Tento problém ovšem

nastává, i když se některá s aplikací špatně ukončí a zařízení mmsystem je

stále aktivní. V tomto případě je třeba nekompatibilní aplikaci nevyužívat, či

manuálně zastavit po stisku kláves CTRL-ALT-DEL procesy s názvem mmsystem. To,

že vám funguje přehrávání z CD, nemusí také vůbec nic znamenat, protože to je

ve většině případů prováděno hardwarově tak, že výstup z mechaniky CD–ROM je

přiveden speciálním kablíkem ke zvukové kartě, která tímto není nijak

zatěžována (CD lze takto občas přehrát třeba i v systému, jenž nemá ovladače

pro vaši zvukovou katu a neumožňuje ji využívat). Je to velmi obdobné například

rádio-tunerům, které jsou aktivní i když například z Windows přejdete do DOSu,

protože jejich program slouží pouze pro základní ovládání, ale již nezajišťuje

třeba dekódování signálu.







? Po reinstalaci aplikace Internet Explorer dochází po povelu

Start-Vypnout–Restartovat nikoliv k restartu počítače, ale k jeho vypnutí.

Stejně tak se stane, pokud použiji speciální utilitu pro restartování počítače.

Je možné, že tento stav je způsoben přepsáním některé ze systémových knihoven?



Ze všeho nejdříve si musíme vysvětlit, jak probíhá vypnutí či restart počítače.

Po příkazu „Vypnout“ nebo „Restartovat počítač“ se zrychleným způsobem (skoro

sestřelením aplikací) ukončí všechny spuštěné programy. Poté, v případě vybrání

položky restartovat, se předá základní desce signál, který zajistí částečný

(tzv. studený) restart počítače. U vypnutí je zde rozdíl pouze v tom, že systém

nejdříve počká sekundu na vyprázdnění bufferů (platí pouze u novějších systému

Windows, nebo po aplikaci opravného balíčku) a zaparkuje hlavičky pevných disků

(tím je zajištěno, že disky jsou při manipulaci s vypnutým počítačem mnohem

odolnější vůči otřesům). Poté je základní desce předán příkaz, který jí

nařizuje přepnout se do režimu spánku (všechny komponenty krom pamětí jsou

vypnuté, a základní deska reaguje pouze na vstup z klávesnice, myši nebo stisk

tlačítka Power). Zde by se tedy nedala vyloučit chyba základní desky, kdy může

špatně zareagovat na příkaz k restartu, a místo toho dojde k jejímu uspání.

Mnohem pravděpodobnější je ovšem chyba softwaru, případně nastavení systému.

Jak správně uvádíte, problém přetrvává i při použití speciální utility, což

ovšem nic neznačí, protože všechny pomocné programy pouze dávají pomocí API

(rozhraní systému Windows, pomocí nějž mohou programy využívat služby systému)

příkaz k restartu systému, který je pak proveden úplně stejně, jako v případě

systému obvyklého. Pokud se tedy chcete dočkat opravy systému, doporučuji buďto

přeinstalovat operační systém, nebo zkusit reinstalovat ovladače pro řízení

spotřeby, či zkontrolovat správnost nastavení BIOSu. Reinstalace aplikace

Internet Explorer by na poškození systémových knihoven neměla mít žádný vliv,

spíše se poohlédněte také po tom, jestli toto chování není důsledek hardwarové

chyby.