FAQ - nejčastěji kladené dotazy

Primární problém je ten, že systém při vypínání odpojuje síťové prostředky
zavírá otevřené soubory a/nebo uvolňuje zámky otevřených souborů, zkráceně

provádí odlogování od sítě. Čekání je způsobeno odezvou sítě, kdy se v

nejhorším případě obnovuje ztracené spojení, aby se vzápětí korektně rozpojilo.

Vysvětlím: Když např. uživatel otevře soubor v MS Wordu na síťovém disku, je

zápis do souboru zablokován pro ostatní uživatele, a mezi počítačem a serverem

dochází ke komunikaci ohledně práce na daném souboru. Vzdálí-li se uživatel od

počítače na delší dobu, se souborem se nepracuje a komunikace ustane. Server se

pak domnívá, že se spojení přerušilo, a počítač odloguje. Když přijde uživatel

k rozdělané práci, oživí se komunikace a server opět přiloguje uživatele a

obnoví požadované síťové spojení, to vše bez jeho vědomí. Důležité je slůvko

„požadované“ neobnoví se totiž vše. Vše se obnovuje až při ukončování práce.

Pokud se komunikuje výhradně na jednom protokolu, nebývá vypínání počítače

těmito procesy výrazně zdržováno. Je-li nastaveno více protokolů, obvykle

dochází k vámi uváděné prodlevě. Další roli sehrává také to, zda se počítač

primárně hlásí do sítě nebo jen do systému Windows. Jak zkrátit nepříjemnou

prodlevu při vypínání? Zkuste nejprve zrušit všechny nepotřebné protokoly

(jede-li síť na TCPIP, není třeba NetBEUI). Dále, je-li to možné, zakažte DNS.

U notebooků se síťovou kartou doporučuji primární logování do Windows a

připojení k síti (sdílení prostředků) řešit přihlašovací dávkou spouštěnou

ručně z plochy. Je nepříjemné odklepávat Cancel nebo Storno, chce-li se počítač

po startu připojovat do sítě a přitom není fyzicky připojen. Další zlepšení lze

docílit instalací nejnovějšího driveru na kartu, případně updatem firmwaru,

je-li karta na to uzpůsobena. Stalo se mi již několikrát, že po výměně HUBu 10

Mb/s za Switch 10/100 Mb/s nebylo možné komunikovat se staršími počítači. Po

upgradu driverů síťových karet se komunikace obnovila. Někdy ale dojde pouze k

částečné poruše komunikace a tím k dlouhým odezvám.

Ve Windows 95 mám nainstalovaného síťového klienta Microsoft Network. Mám

zaškrtnutou možnost „Přihlášení do sítě Microsoft“, ale po nabootování se

Windows pouze „přihlásí do Windows“ a ne na síť nezobrazí se přihlašovací okno.

Na síť se dostanu pouze tak, že se odloguji a znovu přihlásím (volba Zavřít

programy a přihlásit se jako jiný uživatel). V registrech v sekci

HKLM/Network/Logon je nastaveno ProcessLoginScript na 01 a PrimaryProvider na

„MicrosoftNetwork“.

Problém je v tom, že po startu počítače se nestačí navázat stabilní spojení se

serverem (sítí) a Windows vyhodnotí, že síťová karta není přítomná (nepracuje),

a provedou přihlášení pouze do Windows. Přitom se ale síťová karta snaží o

komunikaci dále, až se jí to nakonec podaří. To už děláte přehlášení uživatele,

a protože karta již komunikuje, provede se přihlášení do sítě. Příčiny problému

jsou podobné jako v předchozím dotazu, a rovněž řešení je stejné. Navíc

zkontrolujte nastavení a odezvy vašeho DHCP serveru, pokud jej používáte.

Problém může být i v dlouhotrvajícím čekání na přidělení IP adresy.

Mám dost starý počítač IBM PS/2, 24 MB RAM, 486DX 66 MHz, SVGA 16 barev, 2×

500MB HDD s Windows 95. Chtěl bych se zeptat, zda si mohu nainstalovat zvukovou

kartu, a pokud ano, jakou byste mi doporučili. Dále bych chtěl koupit

výkonnější grafickou kartu. Co doporučujete?

Asi vás zklamu, ale doporučuji tohoto počítače se zbavit a neinvestovat do něj

žádné prostředky. Několikrát jsem viděl marné pokusy zprovoznit jakékoliv karty

ve značkovém počítači IBM. Mainboard IBM totiž na 90 % přijme pouze komponenty

IBM. Dříve to byla politika firmy IBM, která tímto zaručovala vysoký standard

značkovosti a tím funkčnosti (a také vyšší ceny). V současné době neseženete

žádný komponent (zvukovou kartu, videokartu, apod.), který by zaručeně fungoval

ve vašem počítači IBM. Doporučuji tedy vyměnit mainboard za nějaký s Pentiem,

připojit k němu stávající disky, a pak už můžete shánět a přidávat komponenty

relativně bez strachu, že dané zařízení nebude fungovat.

Mám skener UMAX Astra 1220P a tiskárnu Lexmark S700. Vzhledem k rozhraní obou

zařízení je tiskárna zapojena do skeneru a ten do PC. Když skenuji, musím poté

restartovat PC, abych mohl tisknout. Lze nějakým pokud možno spolehlivým

způsobem zajistit, abych nemusel restartovat po každém skenování?

Tento problém je způsoben nekorektním obsazením paralelního portu skenerem.

Abych mohl poradit konkrétně, potřeboval bych vědět, zda počítač hlásí nějaké

chyby při pokusu tisknout, nebo kdy dojde k zakousnutí (jestli k němu vůbec

dochází) atd. Také je důležité, zda je tiskárna během skenování zapnutá či

nikoliv. Může totiž „zblbnout“ posílanými daty a probere ji až reset. Zatím vám

tedy doporučím následující: vždy při skenování tiskárnu vypněte. Budete-li

chtít tisknout, zapněte ji a vypněte skener. Pokud tisk nebude fungovat, mělo

by dojít k nějakému hlášení. Z toho je možné usoudit, co dál. Nedojde-li k

chybovému hlášení a počítač zamrzne nebo se vůbec netiskne, je port obsazen

skenerem a je třeba v jeho konfiguraci zjistit, jak k portu přistupuje.

Experimenty lze dělat také v nastavení tiskárny v jejích vlastnostech,

konkrétně v nastavení spool.

U IE5 nastavím stahování a možnost prohlížení off-line. Většinou mi zbyde jen

adresa, a údaj nikde. Dají se v PC dohledat a prohlédnout. Většinou. Zkoušel

jsem různá nastavení, ale nic to není platné.

Tento dotaz je ukázkou nedostatečného popisu problému. Nejasnost je dána i tím,

že někteří čtenáři nedávají za tázací větu otazník. „Co tím chtěl básník říci?“

IE5 poprvé umožnil stahování obsahů WWW-stránek automatizovaně (např. v noci) a

jejich následné prohlížení v rozumnou dobu. Aby se IE5 donutil k takovému

chování, je třeba jisté zkušenosti. Chceme-li, aby byla určitá adresa dostupná

off-line, je třeba se k ní nejprve on-line připojit a zanést si ji do

Favorites. Poté je třeba pravým tlačítkem myši na dané adrese v rozbaleném menu

Favorites zvolit Make available offline. Otevře se Wizard, kde postupně zadáte

potřebné údaje, jako např. na následujících obrázcích. Je zejména nutné

rozhodnout hloubku stahovaných stránek a způsob synchronizace.

Aby „scheduled task“ mohl úspěšně proběhnout, je nutné mít v IE5 nastaven

způsob připojování se k Internetu a vše mít automatické (zaznamenaná hesla v

systému). Také je třeba nastavit odpojení modemu po synchronizaci. Po úspěšném

stažení je třeba zrušit pravidelný update, aby ke spojení nedocházelo znovu. To

lze v tzv. Task Scheduleru, který má ikonku na spodní liště vpravo.

Při startu Windows 98 (těsně před naběhnutím obrazovky) se objeví: „Soubor

VMM32.VXD nelze načíst nebo chybí“ (a přitom tam je), a musím restartovat do

Safe modu. Čím to může být?

Jde o soubor Virtual Memory Manager, který je bezpodmínečně nutný k běhu

Windows. Ve vašem případě je tento soubor sice přítomen, ale je patrně

poškozený. Smažte jej a buď jej nahraďte novým (rozbalením instalačních CAB

nějakým manažerem souborů, který to umí), nebo proveďte reinstalaci Windows. Na

internetovské adrese http://web.dreamsoft.com/jjce­sari/vmm32vxd/home.htm je

tomuto problému věnována stránka v souvislosti s instalací skenerů UMAX. Nevím,

zda je to zrovna váš problém, uvádím to zde pouze pro úplnost.

Při volbě Graf v MS Wordu pod MS Office se objeví hláška: „Nejprve uložte

dokument, je nedostatek paměti“. Ale uložení nepomáhá. Jde pouze volba grafu z

MS Excel. Co s tím?

Příčin může být několik. Věřme nejprve systému, že je nedostatek paměti. Sám

musíte zjistit, o kterou paměť jde. Windows standardně řídí velikost virtuální

paměti sama. Problémy nastávají, je-li málo místa na disku. Pak se swapovací

soubor nemůže rozpínat a dochází k omezení virtuální paměti, což končívá

špatně. Zkontrolujte tedy velikost volného místa na disku a také nastavení v

ovládacích panelech systém výkon virtuální paměť. Musí být zatrženo „Virtuální

paměť nastaví systém Windows“. Pokud zde neshledáte problém, je příčina v

chybné instalaci MS Wordu a doporučuji reinstalaci MS Office. Chyba paměti je

totiž generována mnohdy v případech, kdy si systém neví rady, o jakou chybu

vlastně jde. Tak se třeba projevuje špatně instalovaná tiskárna, kdy programy

MS Office potřebují její parametry ke správnému zobrazování, ale protože se

nedává požadavek k tisku, bývá složité na to přijít. Takže zkontrolujte také

nastavení tiskárny, případně přiinstalujte „standard“ HP LaserJet 4L, nastavte

ji jako default a sledujte chování systému.

Zajímalo by mne, k čemu je dobré mít nejnovější ovladače (např. ke grafické

kartě)? Co je to Full-Scene Anti Aliasing a Anti Aliasing? Nepodporuje-li to

karta od 2theMAX RIVA TNT-2, 32 MB, AGP 4×, 300 MHz Ramdac, opraví to

nejnovější ovladače?

Otázka nejnovějších ovladačů (a také softwaru obecně) je v zásadě dilema. Toto

dilema si musí rozhodnout každý sám. Existují v zásadě dva postoje. 1. musím

mít všechno nejnovější. Tento přístup vede k neustálému shánění upgradů a

jejich instalaci, a nezřídka se po nainstalování projeví nějaká chyba, která je

v novém softwaru obsažena. 2. nové věci instaluji až tehdy, když něco přestává

fungovat. Tento přístup ochraňuje software počítače před chybami upgradu a činí

počítač stabilním. Ovšem jen do doby, kdy dojde k nějaké zásadní změně. Tou

změnou může být např. instalace náročného softwaru, výměna externího zařízení,

připojení počítače na Internet, výměna aktivních prvků sítě LAN atd. Pak je

zpravidla nutné doinstalovat service packy pro systém a aplikace. Výhodou však

je, že se neinstalují „horké novinky“, ale již prověřené upgrady. Druhý přístup

je proto obecně lepší a stojí uživatele méně energie. Co je Antialiasing?

Monitory počítačů zobrazují pomocí pixelů, které nejsou oblé, nicméně musejí

zobrazovat různé oblé křivky. Polygonová simulace zobrazení křivek pro písmena

nebo vektorovou grafiku způsobuje, že hrany objektů jsou stupňovité.

Antialiasing je technika, která vyhlazuje tuto stupňovitost. Používá k tomu

jistého rozmazání hrany křivky přidáním pixelů vybledlejší barvy kolem křivky.

To způsobuje, že je text poněkud rozmazán, ale kupodivu více čitelný.

Antialiasing je záležitost softwarová a nelze jej použít vždy. Proto se

domnívám, že grafická karta sama o sobě nebude antialiasing podporovat, je to

záležitost programu, který si řídí zobrazování. Například Adobe Acrobat Reader

s touto technikou pracuje na jakékoliv grafické kartě.

Po přechodu z rozlišení 640 × 480 na 800 × 600 se počaly při spouštění programů

z CD zobrazovat tyto programy v malém okně, a není mně známým způsobem možné to

změnit. Existuje nějaká možnost?

V zásadě neexistuje. Úvodní obrazovky CD disků jsou tak naprogramovány. Jsou to

obvykle bitmapy doplněné aktivními prvky, a aby obrázek dobře vypadal, je třeba

jej fixovat na počet pixelů obvykle maximálně 640 × 480. Při vyšším rozlišení

obrazovky se pak úvodní obrázky adekvátně zmenšují. Není to ale příliš na

závadu, protože rozlišení je obvykle voleno v závislosti na připojeném

monitoru. Čím větší je monitor, tím vyšší rozlišení lze nastavit, ale rozměr

obrázku zůstává prakticky stejný, nebo se zmenšuje jen málo.

Zajímalo by mne, jestli se rychlost přenosu dat u modemu udává v kilobajtech

nebo v kilobitech. Všude se píše jenom Kb.

Základní jednotka pro přenosovou rychlost dat je 1 baud, což je 1 bit za

sekundu. Protože je to jednotka příliš malá, předřazuje se jí přípona kilo (K)

nebo mega (M). Kilo (k) znamená 1 000, to víme z fyziky. Proč se však používá

velké K? Je to označení „počítačového“ kila = 210 = 1 024. Mega (M) je z fyziky

106, počítačové mega (1 048 576 = 220) se již nerozlišuje (malé m totiž znamená

mili = 10–6, a asi proto se jiné označení neujalo). Bit se značí malým b, byte

velkým B. Velikost paměti se udává v megabytech (MB), rychlost modemu v

kilobitech za sekundu (Kb/s) nebo v kilobaudech (Kb). Rychlost síťových karet

se udává v Mb/s.