Internet FAQ

Uvedená kontrola se týká pouze revize a teoreticky by asi bylo možné
nainstalovat do anglických Windows 2000 český Internet Explorer tehdy, pokud by

byl v novější verzi/revizi než ten, co je integrální součástí instalace W2K.

Prakticky (protože česká lokalizace má pochopitelně zpoždění) je však

pravděpodobnější, že český IE bude starší než anglický, a pokud by číslo revize

české verze časem předběhlo tu původní z instalace W2K, patrně již bude k

dispozici česká verze celých W2K.

P.S. Jeden ale nikdy neví, co se při míře pověstné integrace MS produktů stane

nedávno jsem instaloval českou MS Office 2000 do Windows NT 4.0 Workstation s

nainstalovaným anglickým MSIE a OE 5.0, a výsledkem byl počeštěný Outlook

Express).

Routing ve Windows 98

Můžete mi prosím poradit, jak „routovat“ internetový provoz pod Windows 98 z

jedné síťové karty na druhou? Prý to jde pomocí nějakých „čachrů“ v systémovém

registru.

Funkce routeru (směrovače/brány) pro řízení internetového provozu, respektive

sdílení připojení jednoho počítače dalšími ve stejné lokální síti není ve

Windows 98 standardně obsažena. Použití pracovní stanice s tímto operačním

systémem pro zajištění funkce brány lokální sítě do Internetu (v principu je

lhostejné, zdali je primární připojení přes modem, nebo druhou síťovou kartu z

jiné lokální sítě) je však dnes poměrně běžné a předpokládá použití některého z

programů pro sdílení připojení v lokální síti. Většina z nichž se z

jednoduchých proxy-serverů vyvinula v plnohodnotné routery/firewally/maila DNS

servery.

Pokud chcete jednodušší řešení „zdarma“, můžete použít utilitu pro sdílení

připojení, nově obsaženou ve Windows 98 SE (Second Edition). K té ale mají

náročnější uživatelé (k nimž pravděpodobně patříte) řadu výhrad. Při vyšších

nárocích na výkon, spolehlivost a bezpečnost propojení bych vám raději

doporučil skvělý český produkt WinRoute <http:></http:>,

provozovaný nejlépe pod Windows NT/2000.

Čtení pošty bez vyzvednutí

Potřebuji i z domova monitorovat zprávy ve firemním mail-boxu. Nehodí se mi

však, abych měl některé zprávy vyzvednuté doma a některé na firemním počítači.

Jak to lze vyřešit?

V zásadě existují dvě možnosti: Především naprostá většina poštovních klientů

(včetně Outlook Expressu a Netscape Messengeru) umožňuje pro každý POP3 účet

nastavit volbu typu „Zanechat na serveru kopii zprávy“ („Leave messages on

server“), při jejímž použití klient při vyzvedávání pošty zprávy jenom kopíruje

a nesmaže je ze schránky na poštovním serveru. Pokud si tuhle volbu zaškrtnete

pouze na domácím počítači, budete mít kompletní poštu jen ve firmě a naopak.

Druhou alternativou může být případný přístup k vaší schránce přes WWW

rozhraní. Kromě free-mailu toto nabízejí i mnozí provozovatelé hostingových

služeb ověřte si to u správce/poskytovatele vašeho mail-serveru. Takové

rozhraní totiž pouze prohlíží obsah schránky, a pokud zprávy neoznačíte pro

vymazání a nepotvrdíte jejich zrušení, zůstanou na serveru uloženy beze změny.

Výhodou pochopitelně je, že do své schránky se tak můžete podívat kdykoliv z

jakéhokoliv počítače, na němž funguje webovský prohlížeč, aniž byste museli mít

k dispozici poštovní program s nakonfigurovaými účty pro vaše schránky.

Home-Page v novém okně MSIE

Dá se nějak zařídit, aby se v novém okně prohlížeče (MSIE 5.0) automaticky

nastavila jako startovací stránka moje home page, a ne poslední otevřená

stránka?

Pokud máte na mysli nové okno otevírané přes Ctrl-N, pak se chování Internet

Exploreru ovlivnit pravděpodobně nedá. Můžete však místo nového okna spustit

úplně novou instanci Exploreru (kliknutím na ikonku v Hlavním panelu nebo

jakkoliv jinak nabídka Start, odkaz na Desktopu, horká klávesa…), která pak

pochopitelně nastavenou domovskou stránku otevře. Stojí vás to sice o něco

větší režii (hlavně víc operační paměti), ale okno prohlížeče je pak zcela

nezávislé a v případě zhroucení browseru nepadá s mateřskou aplikací, což

mnohdy také není k zahození.

Otevírání stránek v novém okně prohlížeče

Dá se nějak nastavit, aby se „odkliknuté“ odkazy v MSIE5.0 otevíraly v

aktuálním a ne novém okně?

To, jestli se po kliknutí na odkaz otevře příslušná stránka v nové okně nebo

ne, závisí zcela na tvůrci stránky (otevření v novém okně se musí v HTML

dokumentu explicitně uvést buďto pro celou stránku, nebo v parametru TARGET u

tagu Anchor pro jednotlivé odkazy). Pokud tudíž kliknete na odkaz, u něhož

autor stránky otevření v novém okně požaduje, nemůžete tomu zabránit. Poněkud

jiná je situace v případě, že se chcete zbavit oken s reklamou, která se po

otevření stránky otvírají automaticky viz následující příspěvek.

Jak se zbavit „pop-up“ oken s reklamou

Při procházení Webu občas narazím na stránku, která na mne doslova vychrlí

množství nových oken prohlížeče s různými reklamami. Protože někdy bývají

takové stránky i zřetězené (např. první otevře dvě další, a ty každá také dvě,

atd.), je jejich neustálé „ruční“ zavírání poměrně zdlouhavé. Lze tuto funkci

prohlížeče nějak vypnout?

Odstranění tzv. „pop-up“ oken můžete zajistit poměrně snadno tak, že

vypnete/zakážete v prohlížeči podporu JavaScriptu. Nové okno po otevření

inkriminované stránky totiž otvírá jednoduchý skript, prováděný na straně

klienta. Tím se ale také připravíte o mnohé aktivní prvky (různá menu a další

efekty) na všech prohlížených stránkách. Proto je ideální, když se podaří ze

stránky ještě před jejím natažením do prohlížeče odfiltrovat pouze

inkriminovaný příkaz a ostatní neškodné skripty se pak nechají prohlížečem

provést. Funkci takového speciálního filtru lze nalézt u některých

proxy-serverů a především u speciálních utilit pro odfiltrovávání reklamy

(zpravidla kvůli úspoře času i datových přenosů). Mezi kvalitní utility z této

oblasti lze zařadit např. AtGuard či freewarový Naviscope. Přesto, že se jejich

použitím zbavíte mnoha obtěžujících oken, vždy ale riskujete, že přijdete o

nějakou zajímavou informaci nebo že po přefiltrování nebude stránka zcela

funkční záleží na vašich konkrétních zkušenostech.

Levné bezdrátové propojení

Četl jsem na Internetu zmínku o levných bezdrátových síťových adaptérech od

firem InfoMedia a Siemens, ale nedaří se mi najít žádné podrobnosti nebo firmu,

která to v tuzemsku dodává? Můžete mi poskytnout nějaké informace?

Podle výrobců pravděpodobně nešlo o bezdrátové síťové karty, ale o bezdrátové

sériové porty (krabička nahrazující sériový kabel rozhraní typu RS-232

bezdrátovým pojítkem). Ty vyrábí po světě několik výrobců s různými parametry a

pracující v různých kmitočtových pásmech.

Vcelku zajímavé produkty InfoMedia, které zmiňujete, jsou passé kvůli u nás

neveřejnému kmitočtovému pásmu. Sada Siemens Gigaset (cca 8 000 Kč za dva

konce, dosah do 300 m na volném prostranství), odvozená od stejnojmenné řady

bezdrátových domácích telefonů, je zajímavá, ale nehodí se všude, zejména kvůli

nemožnosti připojení externí antény. Pokud směrově nevyhovuje postavení na

okenní parapet „za sklo“, je kvalitní spojení mezi budovami málo pravděpodobné.

Asi nejlevnější (ale i nejpomalejší 1 Mb/s) variantou bezdrátové LAN v

klasickém pásmu 2,4 GHz jsou na našem trhu síťové prvky značky Proxim. Jedna

strana včetně směrové antény okolo 10 000 Kč v cenách bez DPH.

Je-li v obou místech, která chcete propojit, společný rozvod kabelové televize,

je ideální propojení pomocí kabelových modemů. Pokud vaše „kabelovka“ zavede

Internet, měla by v rámci jedné sítě/segmentu/sídliště fungovat komunikace i

mezi stanicemi stejně jako na společném segmentu sítě ethernet.

Modem se spojí, ale nelze zobrazit žádné stránky

Svůj starý interní ISA modem Zoltrix jsem daroval kamarádovi. Instalace

proběhla v pořádku, veškeré parametry jsou nastavené dobře (ověřeno i u

technické podpory VOLNÝ), a přesto se modem sice připojí (proběhne kontrola

uživatelského jména a hesla), ale nezobrazí žádnou stránku. Podle hlášení ve

stavové řádce prohlížeče se po zadání adresy najde server, pak probíhá

otevírání stránky a asi po minutě (aniž by načetl alespoň jedno písmeno)

zahlásí, že stránku nelze zobrazit. Máme podobné počítače (Celeron 333, 32 RAM,

OS Windows 98, MSIE 4 a 5) a u mne vše fungovalo bez problémů.

Bohužel neuvádíte, jakou přesně chybu Internet Explorer zobrazuje. Ta chybová

stránka vypadá na první pohled vždy stejně, ale dole je sice strohý, avšak

přeci jen podrobnější popis chyby, z něhož by se dalo přesněji usoudit na

konkrétní problém.

Příčinou popisovaného chování může být s největší pravděpodobností nedostupnost

některého ze serverů poskytovatele, na kterých je komunikace závislá. Může se

jednat jak o DNS servery, tak o přístupovou bránu (gateway) nebo proxy-server

(pokud jej používáte). Doporučuji zkontrolovat správnost adres zmíněných

serverů a jednotlivě ověřit jejich dostupnost alespoň příkazem ping.

Druhou možností je, že spojení kvůli poruchám na telefonní lince krátce po

připojení zamrzne (spojení nespadne, ale jeho průchodnost se kvůli rušení blíží

nule). Pak by se měl ale na téže lince podobně chovat i jiný modem.

Kopírování souborů mezi vzdálenými počítači

Potřeboval bych kopírovat soubory z jednoho FTP na druhé FTP nebo z WWW na FTP,

aniž by soubory šly přes můj počítač. Jde to?

Přímé kopírování z jednoho serveru na druhý na základě pokynů třetího klienta

umožňuje protokol FTP již poměrně dlouho a většina novějších FTP klientů je

podporuje umí to i poslední verze populárního souborového manažeru Windows

Commander. Mnohé servery, aby předešly nadměrnému zatížení, však tuto činnost

nebudou povolovat anonymním uživatelům.

Stažení souboru z WWW serveru tak, aby byl pro vás dostupný na jiném serveru

přes FTP, není přímo možné, ale musíte mít na příslušném serveru (zpravidla

UNIX) přístupová práva pro uživatelský terminálový přístup. Pak můžete přes

Telnet spustit nějaký jednoduchý (textový) prohlížeč, stáhnout požadovaný

soubor do svého lokálního adresáře a odtud jej pak stáhnout přes FTP.

Jak to vypadá s AO/DI?

Mám dotazy ohledně technologie AO/DI. Je už v provozu (nebo kdy bude), zda se

mohu připojit z domova a co k tomu budu potřebovat ?

AO/DI je technologie umožňující přenos dat v netarifikovaném služebním kanálu

linky ISDN rychlostí až 9 600 Kb/s. Je to v podstatě velmi levná varianta slabé

pevné linky, placená např. v USA paušálem od 3 do 5 USD. Současná situace

ohledně AO/DI v ČR by se dala charakterizovat jako „ticho před bouří“.

Všeobecně se sice očekávalo, že Český Telecom který v roce 1999 sliboval, že s

AO/DI počítá od roku 2000 rozjede první nabídku této služby v rámci pilotního

projektu, ale zatím k tomu bohužel nedošlo. Osobně si myslím, že si ji nechá v

záloze až na příští rok, kdy mu bude na nově liberalizovaném telekomunikačním

trhu každá faktická výhoda k nezaplacení.

Z hlediska uživatele zatím není jasné, kde a za kolik by kupoval IP konektivitu

(přístup do Internetu). Zmiňovaný paušál totiž pokrýval samotný přenos dat v

servisní síti ISDN, nikoliv připojení jako takové. Po stránce technického

vybavení koncového uživatele bude AO/DI pravděpodobně znamenat asi tolik, že

bude muset při nákupu koncových ISDN zařízení (modem, ústředna…) požadovat

modely s podporou této technologie.

Jak zjistím majitele mailboxu?

Lze nějakým způsobem zjistit, komu patří e-mailová adresa, zejména když je to

třeba v doméně seznam.cz, atlas.cz, email.cz a podobně?

V podstatě jedinou možností je poslat na tu adresu e-mail s prosbou, ať vám

příjemce napíše, kdo je. Jiná cesta pro běžného uživatele vlastně ani

neexistuje, protože na free-mail serverech lze účet zřídit v podstatě anonymě,

a ISP zase chrání data svých klientů, a mimo vážné případy (např. policejního

vyšetřování) je neposkytují.

Pokud sám majitel schránky netouží zůstat v anonymitě, můžete jeho osobní údaje

najít také v některém z veřejných serverů e-mailových kontaktů (LDAP serverů

např. lide.seznam.cz nebo lide.atlas.cz), nebo pokud vlastní či spravuje

nějakou doménu, pak i v databázi osobních kontaktů RIPE (opět se však jedná o

neověřená data).

Neomezená doba připojení za jediný impuls

Před nedávnem jsem se začal zajímat o možnost připojení k Internetu a uvažuji o

jeho pořízení i domů. V souvislosti s tím jsem slyšel, že při dial-up připojení

z analogové ústředny se za každé přihlášení (hovor) účtuje jen jeden impuls bez

ohledu na dobu na Internetu strávenou. Je to pravda a platí to i u služby

VOLny.cz?

Ano, v síti Telecomu stále existuje určité malé (a stále se snižující) procento

těch nejstarších analogových ústředen, které neumožňují časovou tarifikaci

místních hovorů. Kromě toho, že musíte mít linku z „té správné“ ústředny (lze

si to ověřit na Telecomu prostým dotazem, zda je na vaší lince časová

tarifikace místních hovorů až ji zruší, měli by vám to předem oznámit), je také

nutné, aby uzel poskytovatele, k němuž se připojujete, měl modemy na

standardním čísle. Hovory mimo standardní síť (čísla začínající devítkou, v

Praze Dattel a v celé republice čísla pro I99/2000) jsou totiž tarifikovány

podle času na všech ústřednách. Vzhledem k tomu, že většina přístupových bodů

VOL (síť poskytovatele služby VOLný Video On Line), je přepojena na tarif

I99/2000, pravděpodobně byste platil stejný tarif jako ostatní uživatelé a při

pravidelném silnějším provozu je pro vás výhodnější platit za připojení nízký

paušál a daleko víc ušetřit na telefonních poplatcích.

P.S. Pokud máte opravdu linku na takové staré ústředně, počítejte s pomalým

spojením rychlost 24 Kb/s bývá v takových případech úspěchem, a nemůžete

dosáhnout více než 33,6 Kb/s.

Náklady spojené s připojením přes telefon

Vím, že za připojení k Internetu po telefonu budu muset platit měsíční paušál

poskytovateli a také protelefonované impulsy Telecomu. Jaké další výdaje mne

ještě při zavádění a provozu domácího připojení čekají (připojení přes běžnou

analogovou telefonní stanici)?

Měsíční paušál není jediná možnost platby poskytovateli. Existují služby zcela

zdarma (VOLný), zdarma k počítači (Contactel, AutoCont) či za symbolickou 1 Kč

(IOL pro předplatitele MF DNES). Výše paušálu se u ostatních poskytovatelů

pohybuje zhruba mezi 100 a 500 korunami a liší se podle dostupnosti

jednotlivých služeb. Na domácí použití je zpravidla nabízen zlevněný tarif (s

přístupem mimo špičku a o víkendu/svátcích), ale cena za plný přístup (možno i

přes ISDN) třeba u Contactelu je více než přijemných 169 Kč měsíčně. Někteří

poskytovatelé (např. IPNet) nabízejí také systém předplacených kupónů,

podobných mobilním tarifům Go!/Twist.

Co se týče poplatků za telefon, tak protože zatím v ČR nefunguje centrální

celostátní přístup k Internetu přes jednotné telefonní číslo, je důležité, aby

vybraný poskytovatel měl uzel (přístupový bod) ve vašem UTO. V opačném případě

totiž budete platit čas připojení jako meziměstský hovor (nebude pro vás platit

tarif Internet 2000).

Jednorázové náklady jsou pak tvořeny ev. zřizovacím poplatkem u ISP (většinou

se již nepožaduje, častější je ale vyžadovaná platba na čtvrtletí až rok

dopředu), poplatkem za zřízení telefonní stanice (pokud již nemáte, nebo chcete

druhou speciálně pro Intenet není nutné, ale nebudete mít při brouzdání

obsazeno „hlavní“ číslo), případným poplatkem za přepojení stanice na digitální

ústřednu (pokud tam již nejste, za 100 Kč se to vyplatí, protože jinak vám

nepůjde spojení rychleji než 33,6 Kb/s) a konečně investicí do počítače (rovněž

pokud nemáte viz 10 tipů) a do 56k/V.90 modemu (od 1 500 Kč výše).

Navázání nedokončeného stahování z FTP

Lze libovolný FTP server nastavit tak, aby podporoval automatické navázání u

souboru „nedotaženého“ po přerušení spojení?

Na většině novějších UNIXů (Linux) je toto nastaveno automaticky po instalaci,

anebo to alespoň lze nastavit dodatečně. Pod Windows NT, respektive IIS

(Internet Information Server) tato možnost dlouho nebyla k dispozici a údajně

to má být až nová vlastnost IIS 5.0.

Sestavovací impuls v tarifu Internet 2000

Co znamená „zvýhodnění podmínek“ u Internetu 2000, když Telecom tvrdí, že se

ruší tzv. sestavovací poplatek (impuls ve 119. sekundě spojení), ale v novém

ceníku je tabulka uvádějící první impuls ve všech časových pásmech a po DVOU

minutách? Takže impuls tam je, ale nejmenuje se sestavovací!

Sestavovací poplatek u I99 (v podobě impulsu „navíc“) je opravdu jeden impuls

navíc zcela mimo standardní tarifikaci ve 120. sekundě tak máte zaplaceno již

5,20 Kč.

V tarifu Internet 2000 je první impuls krátký ve všech tarifních pásmech, což

je o něco levnější. První 2 minuty neplatíte nikdy dvakrát, jen jinou sazbou

než minuty další nejmenší rozdíl je pochopitelně u nejlevnějšího tarifu. Nikdy

se ale opravdu nestává, že by byl I2000 dražší než tarif normální (maximálně se

při určité délce spojení oba tarify vyrovnají). Hlavním důvodem je

pravděpodobně snaha znevýhodnit kratší připojení tak, aby nebylo v rámci ČR

výhodnější provozovat v běžném styku IP telefonii. (Viz Generální povolení ČTÚ

z loňského roku, které dovoluje provozovat hlasovou službu prakticky

kterémukoliv podnikatelskému subjektu tehdy, kdy alespoň část celkové trasy

spojení probíhá jako data přes TCP/IP síť.