Internet guru - Změny v Internet guru aneb "Náš čtenář náš pán"

Věřte nebo ne, rubrika „Internet guru“, věnovaná problematice využívání
Internetu má za sebou první půlrok své existence. Za tu dobu si jistě našla své

více i méně pravidelné čtenáře a stala se nedílnou součástí oblíbené sekce „Jak

na to“. Šest měsíců existence sice není v reálném světě mnoho, ale v překotně

se rozvíjejícím světě Internetu je to dostatečná doba, aby bylo možné

bilancovat a zároveň i přizpůsobit obsah rubriky vašim ohlasům, které s rychle

rostoucím počtem uživatelů i nabízených služeb stále více volají po radách k

opravdu praktickému využití možností sítě.



Co bude jinak?

Především budeme klást větší důraz na potřeby a problémy začínajícího až

středně pokročilého řadového uživatele. Proto zmizela část HTML, zaměřená na

tvorbu webstránek a WWW aplikací, která pochopitelně oslovovala pouze odborníky

či pokročilé.

Protože trh ISP je již poměrně vytříbený a téměř všude je k dispozici

standardní, rutinně zvládnutá nabídka služeb, budeme se více než jednotlivým

typům připojení či technologiím věnovat jejich praktickému využití.

Od tohoto čísla nebude mít Internet guru hlavní úvodní článek (část Guru), ale

pouze těchto pět pravidelných sekcí:



Jak neuvíznout

(rozuměj: Jak neuvíznout v síti), tedy vše okolo připojení a základů využívání

služeb Internetu včetně přehledů služeb a recenzí příslušného softwaru, jako

jsou prohlížeče, programy pro elektronickou poštu atd.



Vemte na to síť!

je zcela nová sekce, v níž budeme přinášet rady a náměty na konkrétní praktické

využití Internetu. V každém pokračování zkrátka najdete vše, co budete pro

příslušný účel internetovského použití potřebovat od úvodu přes přehled

dostupných služeb/programů a základy jejich použití až po úskalí a fígle

charakteristické pro danou oblast.



Kdo hledá…

aneb stále užitečnější (neboť statistiky uvádějí, že informační zdroje

přibývají v Internetu rychleji než noví uživatelé) staronová sekce na téma „Jak

a kde hledat informace a informační zdroje“, kterou jste doposud znali pod

jménem Heuréka.



Když se řekne…

aneb „Internetové pojmy, jak je ve slovníku nenajdete“ je nová sekce, v níž

vycházíme vstříc internetovým začátečníkům. V každém jejím pokračování se vám

budeme snažit podrobněji přiblížit dvojici „internetových“ termínů, které jste

možná již mnohokrát slyšeli, ale ne vždy jejich obsahu do všech důsledků

porozuměli.



Internet FAQ

Poslední sekce populární odpovědi na otázky čtenářů, zůstane bez větších změn a

pokaždé v ní najdete i desítku tipů na konkrétní téma.



WWW anketa

Protože dílčí zlepšení či změny rubriky Internet guru k „obrazu vašemu“ se

mohou dít i měsíc od měsíce největší překážkou je zpoždění při vyhodnocování

ohlasů ze zdrojů přicházejících klasickou poštou připravili jsme pro vás

formulář s dotazníkem, který můžete vyplnit přímo z vašeho prohlížeče a který

vám zároveň umožní nám zaslat váš dotaz či názor i v případě, že právě nemáte

přístup k elektronické poště.

Najdete jej na adrese http://guru.cz/

pcworld/ takže neváhejte a pište, protože jak říká přísloví, „Kdo se víc ptá,

víc se dozví“.



V tomto čísle

tedy najdete Jak neuvíznout: „Netiquette, aneb chování v síti podle

Gutha-Jarkovského“ článek věnovaný zásadám slušného chování na Internetu; Vemte

na to síť: „Nákup knih po Internetu“ vše co potřebujete vědět, abyste sehnali

knížku na Internetu rychleji, levněji a pohodlněji než v klasickém knihkupectví

či antikvariátu; Kdo hledá…: „Přehled českých hledačů“ pokračování článku o

domácích vyhledávacích službách z minulého čísla; Když se řekne…: „Aj sík jů

(ICQ)“ a „Zavináč“ a Internet FAQ tradiční odpovědi na vaše dotazy + 10 tipů

pro fulltextové vyhledávání.

Příjemné počtení vám přeje



Jan Čáp <internet>





Jak neuvíznout

Netiquette

aneb chování v síti podle Gutha-Jarkovského

Každé, i sebemenší společenství lidí si z praktických důvodů vytvoří určitá

pravidla fungování, mezi nimiž zaujímají čelné místo pravidla slušné

komunikace. Tato pravidla nejsou v žádném případě samoúčelná, vhodná pouze jako

klišé oficiálního společenského styku. Mají naopak velký praktický význam jako

rámec pro efektivní dorozumění. Každá pravidla chování jsou také poplatná své

době a místu, respektive obecným zvyklostem, vycházejícím ze způsobu života a

komunikace určitého společenství. Komunikace zprostředkovaná počítačovou sítí

(především v podobě elektronické pošty či chatu) má mnohá specifika, která si

během jejího vývoje vyžádala rozšíření konvenčních pravidel slušného chování o

nová, jež by tyto zvláštnosti zohledňovala.



Zvláštnosti e-komunikace

Jednou ze dvou skupin jsou zvláštnosti dané tím, že komunikace přes počítačovou

síť funguje poněkud odlišně od tradičních forem ústní či písemné komunikace,

respektive že díky technice jsou její možnosti v mnoha směrech nesrovnatelně

větší.

Pomocí elektronické pošty můžete jako odesílatel bez znatelného zvýšení úsilí i

nákladů oslovit namísto jedince či několika lidí hned stovky či statisíce. Na

druhé straně se zase můžete snadno stát adresátem několika desítek či stovek

zpráv denně, jejichž pouhé prolistování (neřkuli vyřízení) vás může stát značné

úsilí. Ale riziko ztráty důležité zprávy vás k tomu nutí.

V tomto kontextu se může chování, které je v reálném světě sice ne příliš

vítané, ale v zásadě tolerovatelné, stát značně nebezpečným. Velká část síťové

etiky je o vytváření mechanismů, jak případným nežádoucím vlivům této

vymoženosti předcházet či zabránit.

Druhým fenoménem této zprostředkované komunikace, jenž je jakousi daní za

možnost pohodlně, levně a rychle komunikovat s kýmkoliv na celé planetě, je

chybějící přímý kontakt. Jeho absence pak mnohdy vede k projevům jakéhosi

síťového hulvátství, kdy se např. někteří účastníci elektronických konferencí

chovají z tepla a anonymity své počítačové pracovny o poznání méně slušně a

tolerantně, než jak by se ke stejnému člověku chovali tváří v tvář či dokonce

na veřejnosti.

Protože Internet tak mnohdy díky malé skupině uživatelů snadno získává nálepku

prostředí bez pravidel a mravů, je součástí většiny pravidel síťové etiky i

důrazný apel na dodržování obecných pravidel slušnosti.



Co je netiketa?

Netiketa, respektive v originále netiquette (složenina slov network a etiquette

síťová etiketa, pravidla chování v síti) je soubor pravidel a zásad slušného

chování v prostředí počítačových sítí a při elektronické komunikaci vůbec.

Jejich základní obsah se vyvinul ještě v době akademické minulosti Internetu a

v dříve samostatné síti elektronických konferencí USENET, která byla tradičně

místem, v němž se prolínaly mravy a zvyky mnoha různých lidí. Bez větších změn

však platí i v současnosti, kdy je Internet využíván především pro komerční

účely.

Základním pravidlem netikety je chovat se tak, aby mé chování nečinilo zbytečné

komplikace jakémukoliv jinému uživateli, nevyvolávalo větší než nezbytně nutné

zatížení komunikační sítě a odpovídalo vžitým konvencím pro využívání síťových

služeb (přehled jednotlivých pravidel viz článek „Netiketa v bodech“).

Protože s rostoucí komercionalizací Internetu na počátku devadesátých let se

proti do té doby vžitým zvyklostem začal šířit postoj typu: „za připojení a

práci na Internetu platíme, a tedy můžeme vše“, došlo logicky i na konkrétní

formulaci a cílenou propagaci dosud pouze zkušeností předávaných pravidel.

Jejich první souhrnné zpracování pod názvem „The Net: User Guidelines and

Netiquette“ uveřejnila paní Arlene H. Rinaldi z FAU (Florida Atlantic

University), která je díky svému průkopnickému činu dnes pokládaná za jednu z

největších autorit přes dobré mravy na Internetu.



Netiketa dnes

Základní pravidla netikety, formovaná v počátcích Internetu, kdy jej využívala

především akademická obec a nejpoužívanější službou byla elektronická pošta, by

mohla leckomu připadat jako archaismus, který v dnešní době moderních

technologií již nemá své místo.

Pokud se ale jen trochu zamyslíte, zjistíte, že opak je pravdou dokonalejší

technologie (a nemusí vždy jít jen o ty informační), s sebou vždy přinášejí i

větší rizika zneužití, a je také velký rozdíl mezi technologickou špičkou a

masově rozšířenými a používanými prostředky (ještě dnes je téměř polovina

uživatelů Internetu v USA připojena modemy o rychlosti 28,8 Kb/s). Na druhou

stranu může nová technologie v podobě řádového zvýšení kapacity spojů přinést

masové používání multimediálních komunikačních prostředků, které učiní

komunikaci opět osobnější. Netiketa tak možná dostane nový rozměr či náplň

třeba v souvislosti se záplavou extrémně cílené internetové reklamy.

Každopádně s rostoucím komerčním významem Internetu rychle roste i potřeba

pevných zákonných pravidel jeho fungování, včetně „internetovských dobrých

mravů“. A tak se možná během pár let dočkáme zákonů upravujících virtuální

soužití i podnikání, a jistě i oficiální internetové policie (ale nečekejte na

ni a snažte se chovat slušně i na Internetu už nyní).



Zdroje o Netiketě



- Netiquette

Úvod do internetové etiky.

http://www.primenet.com/~vez/neti.html



- Netiquette Home Page

Výklad pravidel síťové etikety od paní Arlene H. Rinaldi legendy v oblasti

dobrých mravů na Internetu z FAU (Florida Atlantic University).

http://www.fau.edu/rinaldi/ne­tiquette.html



- RFC1855 Netiquette Guidelines

Dokument RFC věnovaný problematice síťové etikety a zásadám slušného chování v

Síti.

http://hotline.pvtnet.cz/do­kumentace/rfc/rfc1855.html



- Netiquette aneb dobré mravy na Síti

Pátý díl seriálu Vladimíra Vrabce pro internetovské začátečníky, věnovaný

dobrým síťovým mravům.

http://omicron.felk.cvut.cz/cgi-bin/charset/html/softnov/1296/vra bec.html



- Albion Netiquette Home Page

Základy, přehled zdrojů, dotazníkový test základních znalostí.

http://www.albion.com/netiquette/



- Dear Emily Postnews

Satiricky laděná parodie na soubory otázek a odpovědí ohledně síťové etikety.

http://www.templetons.com/brad/e­mily.html



- Elektronický slovník J. Peterky: Netiquette

Výklad pojmu Nettiquette podle známého počítačového publicisty.

http://archiv.czech.net/ax­xxk160/a705k164.htm



- Antispam

Server zaměřený na informace o problematice největšího současného problému

internetové etiky nevyžádanou elektronickou poštu.

http://www.antispam.cz/





Netiketa v bodech



Obecné zásady

1 Šetrnost – uživatel sítě šetří síťové prostředky, tedy chová se tak, aby síť

zbytečně nezatěžoval víc, než je nutné.



2 Ohleduplnost – je zakázáno takové chování, které by mohlo jinému uživateli

způsobit újmu, komplikaci, omezení nebo jiné ztížení jeho vlastní práce v síti.



3 Konvence – uživatel sítě dodržuje při využívání jejích služeb určité vžité

formální zvyklosti.



Elektronická pošta

- Snažte se používat výstižný a co nejkratší předmět (subject), nejlépe do 30 a

výjimečně do 70 znaků.



- Omezte své dopisy na rozumnou délku = snažte se vyjadřovat věcně, stručně a

jasně.



- Před odesláním si text raději znovu přečtete, a hlavně zkontrolujte položky v

hlavičce dopisu, obsahující adresáty: do položky To: (komu) napište ty

adresáty, od kterých čekáte přímou reakci (že vám odpoví); do položky CC:

(kopie) napište toho, komu chcete dát zprávu na vědomí, ale nepředpokládáte

žádnou reakci, a konečně do položky BCC: (skrytá kopie) uveďte adresáty, o

jejichž existenci by neměli vědět adresáti původní (To: a CC:).



- U odpovědi zachovejte původní předmět a připojte před něj zkratku Re: (od

Reply odpověď) většina poštovních programů ji doplňuje automaticky.



- Pokud v odpovědi citujete původní text, čiňte tak s mírou (citujte pouze

část, na níž reagujete) a odlište jej od nového textu (zpravidla pomocí znaku >

před každou původní řádkou opět to většina programů udělá za vás).



- Nepište celý text velkými písmeny (považuje se to za hulákání). Velkými

písmeny můžete zdůraznit důležité slovo či frázi. Ke zdůraznění je vžité také

použití hvězdiček či podtržítek před a za slovem.



- V textu dopisu pokud možno nepoužívejte diakritiku vaše zásilka totiž může

procházet servery, které podporují pouze 7bitovou znakovou sadu ASCII s

anglickou abecedou, a znaky s diakritikou mohou po doručení buďto chybět, nebo

být nahrazeny jinými.



- Dávejte si pozor na formulaci svých myšlenek. Někdo by je mohl pochopit

jinak, než jste zamýšleli. Zejména psaní textů bez diakritiky může vést k tomu,

že mnohá slova dostávají zcela jiný význam podle toho, jak si příjemce domyslí

háčky a čárky.



- Pro vyjádření svých nálad a pocitů můžete s úspěchem použít tzv. emotikony

tj. řetězce znaků představující při pohledu s hlavou nakloněnou doleva grimasu

obličeje. Např. radost = úsměv :-) či zklamání :-(



- Pokud přesně nevíte, jaké má vlastnosti program, který pro příjem pošty

adresát používá (typicky v konferencích s mnoha účastníky), nepoužívejte

speciální formátování dopisu (například kód HTML) váš vzkaz by se mohl pro

příjemce stát nečitelným, či dokonce neviditelným :-)



- Snažte se psát přehledně, tj. krátké odstavce oddělené prázdným řádkem, URL

(adresy web-stránek či jiných zdrojů) raději na samostatném řádku, e-mailové

adresy pak do špičatých závorek např. <american>.



- Neposílejte samoúčelné či více lidí zbytečně obtěžující zprávy, jako např.

řetězové dopisy.



- Pokud e-mailem posíláte pro adresáta choulostivé (např. osobní) údaje,

použijte po předchozí dohodě s adresátem šifrování (např. PGP). Šance, že se

vaše zásilka může dostat do nepovolaných rukou, je u elektronické pošty větší

než u klasické papírové.



Elektronické konference

- Sledujte diskuse v konkrétní konferenci jako pasivní divák již nějaký čas

předtím, než pošlete svůj první příspěvek. Vyvarujete se tak mnoha nedorozumění.



- Pokud reagujete způsobem, který se týká pouze pisatele konkrétního příspěvku

a ostatní účastníky konference nezajímá, pište přímo na jeho adresu a ne do

konference.



- Do konference neposílejte soubory jako přílohy svých dopisů, protože jejich

hromadné rozesílání ostatním účastníkům značně zatěžuje síť, a především server

konference. Pokud potřebujete předat informaci v podobě rozsáhlejšího souboru,

umístěte jej na veřejně (anonymně) přístupný FTP server, odkud si jej budou

moci zájemci stáhnout (nemáte-li tuto možnost, požádejte o pomoc správce

konference).



- Kvůli lepší průchodnosti konference a lepší orientaci účastníků v příspěvcích

je vhodné neposílat do konference více krátkých zpráv, ale raději méně

ucelených dopisů.



- Píšete-li do konference s úzkým okruhem účastníků, kde vás pravděpodobně

všichni znají, je připojování celé signatury (koncové hlavičky s údaji o

odesílateli) zbytečné. Zvažte, zda nepostačí jen vaše jméno či iniciály.



- Vyhněte se kritizování postojů, názorů, překlepů či jiných formálních chyb v

příspěvcích ostatních účastníků konference je o tématu, a ne o podobném

balastu. Komentujete-li cizí názory či myšlenky, čiňte tak pokud možno

konstruktivně a každopádně se vyhněte nadávkám a urážkám.



- Pokud někoho v konferenci nespravedlivě napadnete, omluvte se také dopisem do

konference (tedy veřejně) a včas (co nejdříve).



Vemte na to síť

Nákup knih přes Internet

Že se dají knihy výhodně nakoupit přes Internet, je asi mnohému z již

připojených známo. Jak si ale při nákupu počínat, kde seženete těžko dostupné

tituly a jak zjistíte, kde jsou hledané knihy nejlevnější? Na tyto i další

otázky se vám pokusím odpovědět.



Tam za vodou

Jako téměř vše na Internetu, kvete i knižní obchod nejvíce ve Spojených

státech. Pokud sháníte jakoukoliv cizojazyčnou literaturu, nebo jen chcete

vidět, jak takový internetový megaobchod vypadá, je nejlépe vydat se právě tam.

K největším a nejznámějším patří první čistě internetové knihkupectví Amazon.

com <http:></http:> a internetová větev největšího klasického

knihkupectví v USA Barnes & Noble <http:></http:>
barnesandnoble.com/>.

Mezi jejich menší konkurenty, jejichž obchody rovněž stojí za návštěvu, patří

například Borders.com <http:></http:>, BooksAMillion

<http:></http:>
com/> a BuyBooks.com <http:></http:>.

Z evropských, tedy nám geograficky bližších obchodů můžeme zmínit například na

internetové poměry letité (založeno 1993) německé knihkupectví Lehmanns Online

Bookshop <http:></http:> či Britské knihkupectví, zaměřené na

vysokoškolské učebnice Blackwell\s Online Bookshop, na adrese <http:></http:>
blackwell.co.uk/>.

Pokud hledáte některou starší knihu či vydání, neváhejte a navštivte stránky

amerického knihkupectví Powell\s Books <http:></http:>
powells.com/>, v jehož nabídce najdete nejednu vykopávku Powellovo knihkupectví

se na skupování výprodejních knih totiž specializuje od svého založení a má na

skladě více než jeden a půl milionu titulů.

Pokud vás, jako správné počítačové nadšence, neuspokojí nabídka odborné

literatury ve velkých knihkupectvích, můžete zkusit navštívit sympatické

specializované knihkupectví DigitalGuru :-) <http:></http:> či

obchod „Computer Literacy“ <http:></http:> (nedávno přejmenovaný

na poněkud kuriózní fatbrain.

com), který kromě literatury disponuje i širokou nabídkou školení, kursů a

certifikačních zkoušek.



Než objednáš, klikni!

„Klikni na čudlík“ (v originále ClickTheButton) se jmenuje jedna ze zajímavých

novinek, která pro vás vyhledá a zobrazí cenu vybrané knížky u pěti největších

internetových knihkupectví.

Stačí, když si na adrese <http:></http:>
TheButton.com/> zadarmo stáhnete malý prográmek, který vám přidá na desktop

ikonku v podobě pestrobarevného terčíku. Pak už jen zbývá při procházení

nabídky některého z knihkupectví zastoupených v databázi kliknout na ikonku a

počkat na výpis cen. Možná budete překvapeni, že cenové rozdíly mohou být

(rozhodně pro našince) značné.

Princip fungování je prostý program sejme z prohlížeče aktuální URL s údaji o

knize, pošle ho na server ClickTheButton, a ten vám vrátí výsledek hledání ve

své databázi cen (zatím cca 500 000 titulů). A to včetně odkazů přímo na

stránky s hledanou knihou v jednotlivých knihkupectvích.



Levnější než Amazon

Kdo z uživatelů Webu by neznal současnou největší legendu mezi internetovými

obchody Amazon.com. Jeho věhlas (tak obrovský, že po něm Modré stránky

pojmenovaly svůj obchod Český Amazon) stojí na dvou pilířích: nabídce knižních

titulů tak široké, že jí nemůže konkurovat žádné reálné knihkupectví, a

nevídaných slevách oproti cenám katalogovým (daným menší provozní režií a

agresivní obchodní strategií dohromady).

Čím více slávy a zákazníků má Amazon, tím jsou na tom hůře malá místní

knihkupectví (mimochodem, už jste viděli film Láska přes Internet?). Přesto se

na Internetu stalo nemožné skutkem malé on-line knihkupectví Positively-You! je

levnější než Amazon a najdete jej na adrese <http:></http:>. V

poznámce na okraji stránek Positively-You! se dozvíte, že je na jednom titulu u

bestsellerů v průměru o 1,40 USD levnější než Amazon.com či Barnes & Noble. K

tomu navíc 10 % z hodnoty vašeho nákupu poukáží na neziskovou organizaci dle

vašeho výběru.

Prodejnu založil a o její server pečuje Lyle Bowlin (bývalý profesor malého

podnikání na universitě v severní Iowě), o samotnou distribuci se stará jeho

manželka, a osmnáctiletá dcera dělá účetnictví. Knihkupectví, které Bowlin

spustil v listopadu 1997, začínalo s obratem 400 dolarů měsíčně. Díky šikovné

obchodní politice se však do dneška vyšplhal na úctyhodných 4 000 USD denně.

Celý vtip úspěchu je v tom, že knihy ze stejných velkoobchodů a za stejné ceny

jako má Amazon.

com lze v USA nakupovat již při minimálním počtu 5 kusů od jednoho titulu, a

rodinná firmička má přeci jen menší režii než obrovský Amazon.



9,90 + poštovné

Dojem ze superbaťovské ceny v on-line knihkupectvích, respektive veškerých

internetových obchodech vám mnohdy může pokazit pár na první pohled

nepodstatných drobností. Ty souvisejí se způsobem platby a dopravy zboží k

zákazníkovi.

Při objednávce ze zahraničí přichází v úvahu platba buďto šekem, nebo platební

kartou. První varianta je pro vás sice opravdu bezpečná, ale poměrně

komplikovaná. Musíte požádat vaši banku o vystavení šeku v cizí měně na jméno

dodavatele, zaplatit nemalé poplatky za jeho vystavení a někdy i za jeho inkaso

bankou příjemce, doručit jej jako cenné psaní přes oceán atd. To vše vás nejen

stojí úsilí a další peníze, ale především to značně zdržuje vyřízení vaší

objednávky (podle mých zkušeností 3–4 týdny zdržení). Při platbě kartou jste

zase jako zákazník tuzemských bank, které vydávají pouze karty debetní (přímé

riziko zneužití nese klient, ne jako u kreditní karty banka), vystaven

nebezpečí neoprávněného inkasa novodobými zloději. Pokud však objednáváte u

renomovaných dodavatelů a pro přenos informací o kartě používáte šifrovaný

přenos (128 bit SSL), je toto riziko poměrně malé.

Také přiměřenost ceny poštovného a balného je dobré pozorně sledovat. Vhodné je

si ji raději zjistit předem, než věnujete nemalé úsilí vyhledání knih a

sestavení objednávky. Někteří obchodníci se totiž stanovením přemrštěných

paušálních poplatků za tyto služby snaží vyrovnat rozpočet, postižený obrovskou

konkurencí mezi on-line obchody, s někdy až nesmyslnou honbou za nejvyššími

slevami. Jejich výši a zároveň i dodací lhůtu ovlivňuje vzdálenost dodacího a

distribučního místa. Běžně dostupné zahraniční publikace je proto lepší

objednávat do knihkupectví sídlících v Evropě např. v zásilkové službě

největšího evropského nakladatelství BOL (dříve Bertelsmann AG), jehož hlavní

filiálky jsou v Německu a ve Francii (<http:></http:> a

<http:></http:>) a jehož další pobočky najdete na <http:></http:>.

Také můžete využít některou z poboček amerického Amazonu:

<http:></http:> nebo <http:></http:>.

Konečně poslední komplikací může být skutečná dostupnost požadovaného titulu u

obchodníka.Tu je vhodné průběžně sledovat a např. nezařazovat do objednávky

několika knih, expedovaných obratem až do 3 dnů, jeden výtisk knihy, který se

dodavatel zavazuje opatřit do 6 týdnů. Zejména při platbě šekem, kdy je do

celkové částky zakalkulována cena jen jedné zásilky, se váš nákup může kvůli

tomu zdržet i o dva měsíce.



Procenta pro vás

Zdá se to neuvěřitelné, ale kromě hledání nejlevnějšího knihkupce a hlídání

výše poštovného, můžete při koupi knihy ještě ušetřit, či na knížkách prodaných

ve dvou největších internetových knihkupectvích dokonce vydělat.

Stačí pokud máte vybudovanou alespoň trochu navštěvovanou webstránku, věnovanou

určité oblasti, a budete na ní propagovat odpovídající tituly z nabídky Amazonu

či Barnes & Noble. Za každou knihu prodanou návštěvníkovi, který na její

stránku přišel po odkazu z té vaší, totiž dostanete provizi ve výši několika

procent z ceny knihy.

Provize se vám přitom připisuje na účet u knihkupce, a přesáhne-li minimální

limit pár desítek dolarů, tak vám bude (jednou za dva měsíce) poukázána. No a

pokud byste v Čechách žádný z amerických bestsellerů neudali, klikněte si

klidně na svůj odkaz i při vlastních nákupech vždyť jste přece také návštěvníci

(nebo snad ne?).



Domácí scéna

Už také z toho věčného opěvování internetové Ameriky nevíte, kde vám hlava

stojí? Tak ji ještě nevěšte a pojďte se podívat na domácí knižní trh,

respektive české „Amazony“. Jak to už v životě bývá, hodně povolaných (rozuměj

inspirovaných), málo vyvolených. Přesto pár adres stojí za návštěvu a každá vám

nabídne něco trochu jiného.

Začneme internetovým knihkupectvím Vltava <http:></http:>.

Charakterizuje ji poměrně dlouhá historie, profesionální zpracování s vlastním

magazínem, široká nabídka (přes 50 000 titulů) a slábnoucí, ale přeci ještě

patrná orientace na odbornou literaturu (a také nabídka neexistujících či

beznadějně vyprodaných knih, a občasné problémy se včasnou dodávkou).

Dalším českým Amazonem je obchod pojmenovaný opravdu „Český Amazon“ <http:></http:>
obchod.stranky.cz/>, který vybudovala agentura Modré stránky. V jeho vzhledu i

nabídce je vidět vliv CD-ROM centra Modrých stránek, a pokud požadovaný titul

nenajdete na Vltavě, je možné, že bude zde (a obráceně).

Dalším z větších knihkupectví je server Eliška <http:></http:>, který

je, kromě prodeje knih zásilkovou službou, zajímavý především obsahem katalogu.

Jeho hlavním zdrojem je „Katalog skladovaných knih“ Svazu českých knihkupců a

nakladatelů, takže veškeré nové knihy, jež ještě nejsou rozebrány, byste měli

na Elišce najít. Kromě toho máte možnost si knihy od nakladatelů, kteří s

knihkupectvím Eliška přímo spolupracují, objednat přímo se slevou 25 % oproti

katalogové ceně.

Pokud hledáte odbornou literaturu, snad vám dobře poslouží zásilková služba

knižního velkoobchodu Grada Bohemia na adrese <http:></http:>, nebo

možná stránky knihkupectví a vydavatelství technické literatury BEN

<http:></http:>.

Kupodivu i na malém českém Internetu naleznete pár pěkných stránek malých

knihkupectví, jako je třeba Knihkupectví Trávníček <http:>,

jehož majitele prý řemeslo baví a z jehož stránek to je vidět, či jičínské

Knihkupectví Fiala, které na vás vybafne z prestižní adresy

<http:></http:>.

Abych nezapomněl, knihy můžete samozřejmě zakoupit také v internetových

obchodních domech jako je třeba SHOP.cz <http:></http:>
www.shop.cz/>, či buticích jako je propracovaný Shop ATC na adrese <http:></http:>
.

email.cz/>.





Kdo hledá…

Přehled českých hledačů

Atlas, Kompas, Search.cz, Sherlock

Podle několika průzkumů využívají doposud Češi pro vyhledávání v textech

webovských stránek nejvíce AltaVistu, kdežto mezi jejich nejoblíbenější

katalogy bezkonkurenčně patří domácí Seznam. Není snad na domácí scéně dost

kvalitních hledačů, že Čechovi nezbývá nic jiného, než se obtěžovat na tuto

vzdálenou a naši mini-doménu neúplně mapující horu?



Atlas

Adresa: http://www.atlas.cz/

Provozuje: Atlas, a. s.

Umístění: Global One

Server Atlas byl na jaře roku 1997 prvním funkčním fulltextovým hledačem u nás.

Od té doby prošel několika změnami a rozrostl se o katalog, který byl při

nedávné poslední změně designu dokonce předřazen před samotný původní hledač.

Po stránce možností hledání je na tom Atlas, díky využití standardního enginu

firmy Microsoft, poměrně dobře (AND, OR, NOT, NEAR, fráze, pravostranné

rozšíření).

Po vyřešení největšího problému zmnožení výsledků díky nalezení stejných

stránek v mnoha různých kódováních češtiny a doplnění o pokročilé možnosti

(hledání v rámci titulků, odkazů, a ne vždy fungující omezení hledání na

určitou doménu), je Atlas asi nejlépe použitelným hledačem u nás.

Bohužel si jeho autoři příliš neváží bookmarků svých uživatelů (stránka

pokročilého hledání se s každou změnou na serveru přestěhovala a nakonec

zakotvila na http://hledej.atlas.cz), a uživatelům Netscapu se na ní místo

formuláře pro zadání dotazu zobrazuje nápověda.



Kompas

Adresa: http://kompas.seznam.cz/

Provozuje: Ivo Lukačovič Seznam

Umístění: Global One

Kompas Seznamu byl jako druhý spuštěný a zároveň i druhý komerční hledač

odpovědí I. Lukačoviče na prvenství Atlasu (doba mezi uvedením obou služeb byla

tak krátká, že pravděpodobně dlouho předtím šlo o souboj „kdo s koho“).

Na rozdíl od Atlasu používá Kompas od začátku původní autorský fulltextový

engine, vyvinutý Seznamem a firmou Solamylware. Ten umožňuje použití operátorů

AND, OR a NOT + omezení hledání na zvolenou doménu (pochopitelně v rámci

indexované cz) a použití pravostranného i levostranného (hvězdička před!)

rozšíření.

Bohužel Kompas od začátku až doposud neumí hledat fráze ani nepodporuje

jakékoli jiné distnační vyhledávání (hledání v závislosti na vzájemné

vzdálenosti hledaných slov typicky operátor NEAR). To jej činí téměř

nepoužitelným smysl má hledat pouze velmi speciální místní či odborné termíny.

Další, stěží pochopitelnou vlastností Kompasu, je naprosté ignorování

diakritiky české znaky jsou nejprve „odháčkovány“ a výsledné hledání probíhá

pouze v „cestine“.

Přesto, že značně dlouho byl Kompas pověstný zastaralostí svých indexů, je

dnes, po přepracování robota a vygenerování nové startovací databáze možná

nejobsáhlejším indexem českého webprostoru.



Vemte na to síť

Adresa: http://www.search.cz

Provozuje: SPT Telecom

Umístění: IOL

Search.CZ je poměrně málo známým hledačem SPT Telecomu. Jako jediný z

popisovaných má přímo vestavěnou podporu pro analýzu tvarosloví, takže

automaticky najde hledaná slova bez ohledu na tvar, v němž byla zadána! Dále je

vybaven možností automatického doplnění diakritiky u hledaných slov (pro

případ, že z vašeho prohlížeče nelze diakritiku zadat) a zase jako jediný

umožňuje distanční hledání určením maximální vzdálenosti slov ve frázi, včetně

závislosti hledání na jejich pořadí.

Co se týče struktury dokumentu, lze hledání omezit na název (titulek) či obsah

(tělo) dokumentu, nebo hledat jen v nadpisech odstavců či v adrese (URL).

Služba Search.CZ, která byla spuštěna poměrně záhy jako služba pro uživatele

IOL, však již velmi dlouho stagnuje, pro minimální rozsah a neaktuálnost indexů

není prakticky použitelná a v tomto přehledu ji uvádím spíše jako zajímavé

technické řešení.



Sherlock

Adresa: http://www.sherlock.cz/

Provozuje: viz text

Umístění: GTS

Služba Sherlock, původně provozovaná Bajtem na bázi technologie Harvest, se

před časem dočkala svého znovuzrození jako studentský projekt vyhledávacího

serveru pro střední a východní Evropu, sponzorovaný grantem od Open Society

Institute.

Její engine je autorský a umožňuje použití operátorů AND, OR a NOT. Přestože

Sherlock má aktuální a poměrně rozsáhlé indexy (zatím sice pouze pro ČR a

Slovensko), diskvalifikují jej slabé možnosti hledání a omezená funkčnost

(často odmítá dokončit hledání pro zahlcení mezivýsledky).

Rovněž jako jediný Sherlock vůbec neřeší hledání podle kmenů slov, takže např.

u podstatného jména byste do dotazu museli vypsat (oddělené OR) všech 14 tvarů

(jednotné a množné číslo ve všech pádech).

Další rozvoj Sherlocka je ve hvězdách, stejně jako je tomu u většiny jiných

školních projektů. Vzhledem k tomu, že již delší dobu stagnuje, je možné že se

podstatnějších vylepšení a tím i více uživatelů nedočká vůbec.



Závěrem

Bohužel v současnosti ani jedna z domácích služeb nenabízí možnost prohledávání

archivu českých news (elektronických konferencí), přestože v minulosti to Atlas

umožňoval. Český uživatel tak přichází o velmi cenný zdroj vysoce aktuálních

informací. Co se týče samotného hledání v textech webstránek, doporučil bych

server Atlas (který nově hledá i v databázi firem), případně okrajově pro

speciální termíny Kompas Seznamu, a v případě neúspěchu samozřejmě starou

dobrou AltaVistu s omezením na doménu cz.





Co má umět hledač

WWW stránek?

- podporovat logické operátory AND, OR, NOT

- zvládat výrazy sestavené s použitím závorek

- umožňovat hledání frází, pokud možno i nezávisle na pořadí slov

- podporovat distanční operátory, minimálně NEAR (poblíž)

- umožňovat hledání kmenů slov alespoň pomocí pravostranného rozšíření

(hvězdička na konci)

- podporovat hledání v rámci vybrané domény

- podporovat vyhledávání v rámci definovaných částí HTML dokumentu, jako jsou

titulek, odkazy atd.





Když se řekne…

ICQ (Aj sík jů) @ (zavináč)

Internetové pojmy, jak je ve slovníku nenajdete



ICQ

- ICQ je taková slovní hříčka (ne zkratka, i když tak vypadá). Pokud si ji ale

zkusíte v angličtině hláskovat, dostanete něco, co na poslech věrně připomíná

anglickou větu „I seek you“, což znamená „Hledám tě“ a vystihuje do detailu

určení stejnojmenného programu izraelské firmy Mirabilis.



- ICQ je tedy program, respektive technologie, umožňující velmi komfortní

způsob komunikace lidí připojených do Internetu. Na rozdíl od e-mailu se ale

nejedná o komunikaci mezi lidmi, kteří mají do sítě přístup, ale především mezi

těmi z nich, kteří právě sedí u připojeného počítače.

ICQ vychází ze známé služby IRC (Internet Relay Chat) a posouvá její možnosti o

notný kus dál. Pokud si stáhnete a nainstalujete klientský program, musíte se

zaregistrovat v centrálním adresáři uživatelů ICQ, kde je vám přiděleno vaše

číslo UIN (Unique ICQ Number), pod nímž vás mohou ostatní uživatelé kontaktovat.

Přes ICQ můžete svým přátelům posílat zprávy, soubory, tipy na zajímavé adresy

(URL), žádat je o chat nebo si s nimi on-line zahrát nějakou hru (Quake,

Canasta…). Největší výhodou přitom je, že se okamžitě dozvíte, kteří lidé z

vašeho seznamu kontaktů jsou momentálně připojeni, a můžete s nimi tudíž přímo

komunikovat. Každý uživatel ICQ navíc obdrží vlastní e-mailovou adresu ve

formátu UIN@pager.mirabilis.com, umožňující přijímat vzkazy do délky 450 znaků.



- ICQ je tedy také synonymum pro tento nový způsob komunikace (to už je osud

jmen průkopníků ve svých oborech, vždyť v Čechách dodnes říkáme vysavači lux).

Komunikace, která je pohodlnější a komfortnější než klasické IRC a přitom

bezprostřednější a rychlejší než e-mail, která je stejně pohotová, ale přitom

ne tak obtěžující jako telefon. Prostě jakmile se připojíte do Internetu,

jakobyste vešli do klubovny a potkali tam spoustu kamarádů, kteří měli zrovna

ten samý nápad zajít na kus řeči s ostatními, nebo se tam alespoň ve shonu

všedního dne zastavili, aby předali a vyřídili nejnutnější vzkazy.



- ICQ je také způsob, jak se stát za dva roky multimilonářem firma autorů

systému ICQ, izraelská společnost Mirabilis, byla zakoupena spolu s produktem

známou americkou společností AOL (America On Line největší americká on-line

služba a nyní i největší ISP) za 200 či 400 milionů USD (zprávy se různí). AOL,

která už před zakoupením nabízela podobný způsob komunikace programem Instant

Messengeru 14 milionům svých abonentů. S dnes už desítkami registrovaných

uživatelů ICQ tak AOL obhospodařuje největší komunikační centrálu současného

Internetu.



- ICQ je freeware, tedy program, který si můžete po Internetu nahrát a používat

zadarmo. Novinka roku 1997 a nepřehlédnutelný fenomén roku loňského.

Podrobnosti o produktu najdete na adrese <http:>, respektive na

originální <http: com>.



- ICQ je i přes svou popularitu v Čechách popelkou, protože jeho efektivní

využití předpokládá trávit on-line značné množství času, což si doposud mnozí z

domácích uživatelů Internetu nemohli kvůli poplatkům za místní hovory dovolit.

Snad tarif Internet 99 pomůže rozšíření ICQ alespoň mezi ty z nás, kteří

nechodí „spát se slepicemi“.



@neboli „zavináč“

- @ je „zavinutý marinovaný plátek sledě se zaleninou“, jak je uvedeno ve

Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost.



- @ je znak, kterým se v adrese elektronické pošty odděluje jméno (přezdívka)

adresáta od názvu domény, do níž bude zpráva podle této adresy odeslána.



- @ je znak, který není na standardní české klávesnici a který je jedním z těch

znaků, jež mohou za to, že i laičtí uživatelé počítačů (rozuměj neprogramátoři)

si neustále pletou Y a Z netuše, zda si zrovna nechali přepnutou americkou

klávesnici.



- @ se čte jako „at“ (v angličtině předložka určující místo v, na), takže

anglicky hovořící uživatelé e-mailu čtou adresu bill@microsoft.com jako „bill

at microsoft dot com“.





iFAQ

Internet FAQ

Odpovědi na dotazy čtenářů ohledně užívání Internetu



Jak zjistit aktuální IP adresu

? Potřeboval bych nějaký prográmek, který pod Windows 98 zjistí moji aktuální

IP adresu (používám dial-up připojení s dynamickým přidělováním adres).

Pod Windows lze použít program winipcfg, který vypisuje aktuální konfiuraci

existujících TCP/IP připojení, a součástí instalace Windows je i standardní

řádkově ovládaná utilita ipconfig, jež zobrazuje aktuální nastavení prostředků

sítě TCP/IP standardně vypisuje IP adresu, masku podsítě a implicitní bránu, s

parametrem /all kompletní podrobné informace (nezapomeňte tyto programy

spouštět z předem otevřeného okna DOSu, ať se vám okno s výpisem nezavře).

Jinak je možné použít také některou z mnoha multifunkčních sharewarových

utilit, např. prográmek MultiNet (k mání na download. com), který po připojení

automaticky vyzvedne poštu, zapíše IP do schránky atd.



Otravuje „Telefonické připojení sítě“

? Hned po startu Windows95 se mi zobrazuje dialog „Telefonické připojení sítě“.

Začalo to po instalaci nějaké (už nevím které) aplikace jak se toho zbavit?

Jedná se o vcelku nevinnou hlášku Windows prostě chtějí mít jasno v tom, jaké

připojení do Internetu mají aplikace na příslušném počítači používat. Stačí v

tomto dialogu o krok dále odpovědět, že budete používat existující připojení,

nebo nastavit ve vlastnostech Internetu (Exploreru) „Připojovat se k síti

Internet místní sítí“.



Hromadně rozesílaný e-mail

? Když rozesílám e-mail s kopií zprávy mnoha lidem, mohu nějak docílit, aby

všichni nedostali ten dlouhý seznam adres všech, jimž je zpráva také kopírována

(děje se tak, i když použiji v Outlook Expressu jako adresáta skupinu kontaktů

z adresáře)?

Skupina kontaktů je pouze pohodlnější forma zadávání adres a pochopitelně do

příslušné kolonky v hlavičce zkopíruje všechny zařazené adresy jednu za druhou.

Pokud nechcete, aby se o sobě jednotliví adresáti dozvěděli, uveďte je do pole

BCC (Blind Carbon Copy skrytá kopie). Toto pole je v novém Outlook Expressu

implicitně skryté zobrazíte je pomocí nabídky View/All Headers.

Tento způsob má však jednu nevýhodu zpráva bude mít jednoho adresáta a ostatním

se bude jevit pouze jako zpráva, kterou dostali na vědomí. Pokud chcete, aby

každý adresát dostal vlastní originál zprávy, musíte použít program, který

podporuje hromadné rozesílání zpráv podle připraveného seznamu adresátů. Z

běžně dostupných programů pro Windows je to například freewarový Pegasus Mail.



Přehrávání mp3

? Na Internetu jsem několikrát viděl možnost nahrát si hudbu ve formátu MP3.

Jak tyto soubory přehrávat je potřeba nějaký speciální software?

Speciální přehrávač opravdu potřebujete. Pokud máte nainstalovanou novější

verzi Windows Media Playeru, postačí vám k přehrávání souborů MP3 i ten, ale

existuje množství specializovaných, a tudíž komfortnějších přehrávačů.

Nejlepším z nich je asi WinAmp <http:></http:>, ale za pozornost stojí

např. i Sonique <http:></http:>, Unreal <www.unrealplayer. com>,

Wplay <www.xaudio.com> a mnohé další sharewarové produkty.



Rychlost modemového spojení

? S faxmodemem WELL FM-56 se mi vůbec nedaří připojit k poskytovateli

nabízejícímu podporu V.90, přestože na uzel s podporou V.34 Plus (33,6 Kb/s) je

spojení bez potíží a s modemem 33,6 Kb/s je spojení se stejným poskytovatelem

rovněž bez problémů.

Toto je poměrně nepříjemná, ale typická vlastnost modemů s čipovou sadou

Rockwell. Pokud je horší linka (nebo není splněna podmínka pouze jedné konverze

digital-analog po cestě mezi vaší stanicí a sérií linek poskytovatele), pak se

tyto modemy po selhání spojení pomocí 56k protokolů mnohdy nespojí vůbec.

Jediným řešením je úplně zakázat používání 56k protokolů, a to pomocí příkazu

AT+MS=11, který můžete zadat v příslušném „Telefonickém připojení sítě“ v

kolonce pro nastavení speciálních parametrů modemu.



Prohlížení ASP off-line

? Nedaří se mi rozchodit prohlížení ASP-skriptů off-line (na lokálním

počítači). Prohlížeč místo načtení dokumentu jej začne stahovat jako soubor.

Kde je chyba?

Pokud máte na lokálním disku uložený dokument s příponou ASP, který je normálně

stažený z Internetu, brání jeho normálnímu zobrazení jenom ta přípona. Soubor

ASP, obsahující skripty prováděné serverem, je totiž v originále k dispozici

pouze správci serveru, kdežto běžnému návštěvníkovi stránky se předává již

výsledný statický HTML kód. Stránku na lokálním disku pak stačí buďto

přejmenovat na HTM, nebo soubory s příponou ASP asociovat v prohlížeči jako

standardní HTML dokumenty.

Pokud chcete na lokálním počítači testovat webovskou aplikaci, napsanou jako

ASP skripty, potřebujete mít na svém počítači nainstalovaný WWW server s

podporou ASP (např. PWS Personal WebServer dodávaný s programem FrontPage či

IIS Internet Information Server). Adresář, který skripty obsahuje, pak musí mít

v konfiguraci serveru povoleno spouštění skriptů a do prohlížeče je nesmíte

natahovat přímo z disku, ale ze svého lokálního serveru

<http:>.





10 tipů, pro fulltextové vyhledávání



1 Jak byste to napsali vy?

To je otázka, kterou by si měl položit každý, kdo se chystá odeslat dotaz do

hledače.

Hledáte totiž stránky, jejichž text psal také člověk a s velkou

pravděpodobností použil slova či fráze zaužívané v daném oboru, oblasti či

komunitě. Dotaz do hledače pak není nic jiného než požadavek typu: Chci všechny

dokumenty, do nichž někdo napsal: „vodní turbína“, a zmiňuje se také v této

souvislosti o výrobě elektřiny.

Před vlastní formulací podmínky se proto důkladně zamyslete, jaká slova či

sousloví budou pro hledané téma charakteristická; pokud hledáte zahraniční

stránky, zopakujte si související terminologii a frazeologii příslušného jazyka

(zpravidla angličtiny).



2 Nebojte se operátorů

Většina hledačů vám sice umožní vyhledat i tak, že do pole pro dotaz napíšete

pouhý výčet požadovaných slov jak je ale hledač pochopí, pak záleží na něm,

respektive na zkušenostech a fantazii jeho tvůrců (jinak řečeno různé hledače,

různé dotazy). Je proto lepší naučit se užívat základní logické operátory

používané pro hledání v textech dokumentů. Jsou jimi AND (a zároveň), OR

(nebo), NOT (není) a NEAR (poblíž).

Při formulaci dotazu mějte vždy napaměti, že počítač nerozumí přirozenému

jazyku, ale jen mechanicky vyhledává požadované kombinace řetězců znaků. Např.

podmínku „v této souvislosti“ by odpovídajícím způsobem zpracoval pouze počítač

s vysokým stupněm umělé inteligence (a dobře víte, že ani dva lidé by se na

její aplikaci zcela neshodli). Ve fulltextovém hledání ji nahradíme operátorem

NEAR, vzhledem k předpokladu, že slova, která jsou v textu poblíž sebe, jsou

pravděpodobně uvedena ve stejném kontextu.



3 Napodruhé s NOT

Nejčastější slabinou velkých hledačů je, že na první dotaz vrátí seznam mnoha

tisíců vyhovujících stránek. Nenechte se tím odradit a zkuste jej zpřesnit

třeba tak, že v prvním výsledku vytipujete slova, která se s vaším tématem

rozhodně neslučují, a ke stávajícímu dotazu je přidáte s operátorem NOT.

Například: „hard disk AND NOT SCSI“, či pro více slov „hard disk AND NOT (SCSI

OR Seagate OR Samsung)“.



4 Raději více závorek

U složitějších dotazů, kombinujících více slov s různými operátory, v žádném

případě nešetřete závorkami. Výhody to má hned dvě: jednak snižujete riziko, že

logika dotazu bude nakonec pochopena jinak, než jste zamýšleli, a jednak vám to

může i ušetřit nějaké to zbytečné opisování téhož.



5 Vypilovat aneb „refine“

Další dobrou možností, jak omezit počet nalezených dokumentů (a to zejména pro

případ, že první dotaz nalezl vesměs správné dokumenty, jen je jich příliš

mnoho), je znovu hledat konkrétnější podrobnosti pouze v seznamu již nalezených

dokumentů na hledačích najdete tuto možnost zpravidla jako volbu „Refine

Search“.



6 Hledejte v titulku, nadpisech…

Přestože hledání na WWW je v podstatě hledání ve volně psaném textu, mají i

HTML dokumenty určitou technicko-formální strukturu, a toho lze při hledání s

výhodou využít. Lze totiž vcelku správně předpokládat, že pokus je hledané

slovo uvedeno v titulku či hlavním nadpisu stránky, souvisí s jejím zaměřením

více, než kdyby bylo volně v textu. Přední světové hledače (např. AltaVista)

proto většinou umožňují omezit vyhledávání na některé definované části

dokumentu, jako je třeba právě jeho titulek (vypisuje se zpravidla jako název

okna prohlížeče) či text podtržený jako hypertextový odkaz (v němž mohl jeho

tvůrce stránku popsat mnohdy výstižněji než sám autor) a podobně. Zajímavou

volbou z této kategorie disponuje server HotBot, který umožňuje omezit hledání

pouze na hlavní stránky celých serverů, čímž můžete podstatně zvýšit

pravděpodobnost, že najdete server zaměřený právě na hledané téma.



7 Využívejte fráze

Pokud již nějakou dobu na Webu hledáte, jistě jste si všimli, že použití

operátoru AND (a mnohdy i NEAR) je pro dvojči trojslovné dotazy nedostačující,

protože požadavek, aby se dvě jen trochu obecnější slova vyskytovala ve stejném

dokumentu, ještě zdaleka nezaručuje, že dokument popisuje to, co hledáte.

Pokud však uvedete posloupnost slov do uvozovek, bude je hledač chápat jako

frázi, tedy jako skupinu slov, která musí být na hledané stránce bezprostředně

za sebou a ve stejném pořadí jako jsou uvedena v dotazu. Před hledáním si proto

zkuste sestavit přehled několika sousloví, jimiž se zpravidla popisuje to, co

hledáte. Pokud se vám (zejména u cizojazyčných textů) nedaří, nevzdávejte se,

ale projděte pár nadějnějších stránek ze seznamu výsledků.



8 Omezte dotaz na určitou doménu

Velká většina hledačů umožňuje omezit prohledávání pouze na vybranou doménu

(typicky parametr host:doména, používaný AltaVistou i domácím Kompasem). Můžete

tak snadno hledat např. v určité geografické zóně např. střední Evropě (většina

domén nejvyšší úrovně jsou tzv. národní domény, určené pro zdroje/subjekty s

místní působností).

Přitom se nemusí jednat pouze o např. národní doménu nejvyšší úrovně, určující

region, ale o doménu specifikující konkrétní server nebo skupinu serverů např.

doména geocities.com nebo mujweb.cz, vám slušně zajistí, že budete hledat v

okruhu stránek, spravovaných nadšenci a koníčkáři s minimálním zastoupením

čistě komerčních aktivit.



9 Doména nemusí určovat Region, hledejte podle adresy jazyka

Pokud si (a věřím že snadno) zvykáte na hledání v doménách, nezapomeňte, že

zdaleka ne všechny české stránky musí být bezpodmínečně v doméně cz, ale že

mnohé stránky jsou umístěny na zahraničních serverech poskytujících prostor

zdarma, či jsou na serverech zahraničních poskytovatelů zkrátka proto, že

jejich tvůrce je krajan, žijící v zahraničí.

Zajímavou možnost řešení tohoto problému nabízí AltaVista, na níž můžete zvolit

i požadovaný jazyk, v němž mají být nalezené stránky psány. Čeština kupodivu

nechybí, ale sem tam dostanete i slovenskou, polskou, slovinskou, či dokonce

ruskou stránku holt se jejímu lingvistickému modulu Slované ještě trochu

pletou. U hledačů, které hledání podle jazyka nepodporují, dosáhnete dobrých

výsledků také volbou typicky českých slov, tedy většinou těch obsahujících

znaky s diakritikou.



10 Najděte si přehled

Pokud chcete do určité oblasti či ke konkrétnímu tématu proniknout hlouběji (a

máte tudíž již určitý přehled o existujících zdrojích), můžete hledač s výhodou

využít pro nalezení přehledů souvisejících odkazů, které již někdo před vámi

zpracoval.

Např. zadáte-li dotaz typu „(Seagate AND Western AND Quantum AND IBM) AND NOT

price*“, s poměrně velkou pravděpodobností najdete stránky/přehledy zabývající

se pevnými disky (a taky trochu těch ceníků, co se zrovna nejmenují pricelist).

Pokud znáte název, nebo ještě lépe URL (adresu) nějakého hodnotného zdroje,

který je vašim potřebám přímo šitý na míru, hledejte (např. AltaVistou)

dokumenty, obsahující odkazy na něj budete se divit, kolik přehledů a

„bookmarků“ svých surfujících kolegů najdete.



9 0288/OK







</http:></www.xaudio.com></www­.unrealplayer.></http:></http:></http­:></american></internet>