Internetová kriminalita

Od samotných počátků lidské civilizace využívají pachatelé protispolečenských
či protiprávních činů nové a nové prostředky, které jim poskytuje daná doba.

Nejinak je tomu dnes, kdy internet a informační technologie poskytují velké

množství moderních prostředků pro nelegální aktivity nebo se samy stávají

předmětem útoku, nikoli jen jeho prostředkem. Internetová kriminalita, ještě

nedávno nový pojem, v kriminalistice pomalu zdomácněl.

Odjakživa také platí, že pachatelé nelegálních činů mají před těmi, kdo je

vyšetřují, náskok – nejsou totiž svázáni žádnou hierarchií, administrativními

postupy nebo nedostatkem potřebného technického vybavení. V oblasti internetové

kriminality to platí dvojnásob. Ti, kdo chtějí internet využít jako prostředek

páchání trestného činu, mají v ruce nepřeberné množství možností.



Terminologie

Na internetu se můžeme setkat zpravidla se čtyřmi okruhy zločinů:

1.zločiny narušující soukromí (nezákonný sběr údajů a jejich šíření),

2.nelegální obsah (pornografie, vyzývání k násilí, rasismus apod.),

3.ekonomické zločiny (napadení systémů, podvody, šíření virů atd.),

4.porušování duševního vlastnictví (zejména v souvislosti s distribucí

nelegálního softwaru a audio- či videosouborů).

Současná praxe internetové kriminality v ČR je poměrně rozvinutá, ať už se týká

kriminálních činů, v nichž hraje internet hlavní a jedinou roli, nebo

rozsáhlejších deliktů, ve kterých je internet součástí komplexnější trestné

činnosti. V největší míře se jedná o mravnostní trestné činy, tedy zločiny

související se zveřejňováním nelegálního obsahu, projevy extremismu, útoky na

data, finanční podvody, výhrůžky a pomluvy a porušování autorského práva.



Zločiny slovem a obrazem

Mravnostní a verbální kriminalita, neboli nelegální obsah zveřejňovaný na

internetu, je logickým důsledkem prakticky neomezených možností této sítě.

Zatímco ostatní typy médií umožňují naplnění svobody slova jen velmi obtížně

(většinou je to dáno ekonomickými omezeními – ne každý si může zřídit vlastní

televizní stanici), internet byl ke komunikační otevřenosti přímo stvořen a

dává prostor každému, aby se vyjádřil bez nutnosti masivních investic. Kromě

velmi diskutované dětské pornografie představuje velké riziko zveřejňování

návodů k násilné trestné činnosti (např. na výrobu výbušnin) a verbální

kriminalita (projevy extremismu). Do této oblasti spadají výhrůžky, které

anonymita internetu umožňuje, a také vydírání. Zatím k nejznámějšímu případu

verbální kriminality došlo v ČR loni, kdy anonym adresoval státu výhrůžku, že

pokud nedostane 840 000 Kč, zaútočí bombou v Praze a v Brně. Za tři dny tentýž

člověk zvýšil svůj požadavek na 50 milionů, záhy byl však dopaden.



Ekonomické zločiny

Mediálně atraktivními činy bývají útoky na data, a tak se o nich dozvídáme

často, přestože pravděpodobně nebudou mezi ostatními zastoupeny tak výrazně –

taková kriminalita vyžaduje přece jenom vyšší znalost technologií než například

zveřejňování nežádoucího obsahu. Zajímavé jsou zejména proto, že se cílem útoků

stávají velké a renomované společnosti a jde při nich nejen o jejich

důvěryhodnost, ale také o velké peníze, stejně jako tomu bylo v případě

pachatele, který nejprve prostřednictvím internetu získal data velké

společnosti, aby jí je vzápětí stejným způsobem nabídl s výhrůžkou, že jinak je

poskytne třetí osobě. Velké starosti dělá kriminalistům využívání informačních

technologií k praní špinavých peněz a dalším formám finanční kriminality.

Internet umožňuje provést během okamžiku velké množství transakcí, které

dokonale zamlží původ peněz, jež je potřeba skrýt před zraky vyšetřovatelů.

Technicky velmi vyspělé skupiny organizovaného zločinu tak mohou značně snížit

riziko svého odhalení. O peníze jde ale také v případě drobnějších finančních

podvodů, které se na internetu vyskytují poměrně často. Někdy může jít o

nabídku kradeného zboží, jindy o snahu vylákat z důvěřivého adresáta e-mailu

peníze na nejrůznější účely (už nějakou dobu jsou aktuálním tématem internetu

důvěrné dopisy bývalých členů vlád afrických zemí, kteří slibují provizi za

pomoc při převodu ukrytých peněz).



Hacking

Zatímco někdy je narušení dat motivováno ekonomickým zájmem, jindy jde o „hru“

s cílem exhibovat se, byť i takový útok a neoprávněné pozměnění dat může pro

vlastníka znamenat velkou finanční újmu. V této věci u nás proslula zejména

hackerská skupina CzERT, které se podařilo pozměnit internetové stránky

Ministerstva zdravotnictví, KSČM, Union banky či Seznamu.cz.

Mezi tyto činy zahrňme také snahu (rovněž ne ojedinělou) nejrůznějších lidí o

získání osobních údajů prostřednictvím veřejně přístupných internetových

služeb. Čas od času dostanou uživatelé freemailů nebo jiných služeb

vyžadujících registraci e-mail z adresy, která má záměrně vyvolat pocit, že

dopis byl odeslán poskytovatelem služby. Odesílatel požaduje od uživatele

zaslání přístupových údajů, většinou pod záminkou vývoje služby či přidání

dalších funkcí. Ač se zkušenějším uživatelům internetu může zdát tato věc

úsměvná, pisatelům se daří uvedená data v mnoha případech získat.



Proti autorům

Freehostingové služby, neveřejné sítě či počítače jednotlivců se v rámci

internetu stávají úložišti softwaru nebo dalších datových souborů, které jsou

prostřednictvím internetu šířeny nelegálně. Ať už nabízejí správci těchto

prostorů software, MP3 nahrávky nebo videosoubory za úplatu nebo zcela zdarma,

páchají trestný čin, protože porušují autorský zákon. Ve věci distribuce a

používání nelegálního softwaru je u nás aktivní zejména Business Software

Aliance, na nezákonné sdílení a zveřejňování hudebních nahrávek aktivně dohlíží

vedle policie např. Mezinárodní federace fonografického průmyslu.



Statistiky

Přestože se v případě internetové kriminality jedná o oblast rozsáhlou,

podrobnější statistiky jednotlivých typů trestných činů spadajících do této

oblasti naše policie zatím nevede. Možná bude vstup do EU znamenat

zrovnoprávnění internetové kriminality s ostatními formami trestné činnosti jak

z hlediska oddělené práce s konkrétními daty, tak kvalitnějšího vybavení a

lepšího personálního pokrytí nelegálních aktivit souvisejících s internetem.

Policie sice nechce sdělit počet lidí, kteří mají internetovou kriminalitu na

starosti, ani popsat jejich vybavení, závěry nedávno zpracované analýzy nicméně

dávají tušit, že za mnohem lépe vybavenými pachateli zatím zaostává.