Náhradní díly pro Windows - Co se skrývá pod pokličkou služby Windows Update

1. 3. 2005

Sdílet

C05P0112Podobně jako automobil, musí čas od času na prohlídku i operační systém Windows 2000/XP. Pokud chcete, aby vám Windows sloužila bez problémů, musíte o ně patřičným způsob...

C05P0112
Podobně jako automobil, musí čas od času na prohlídku i operační systém Windows

2000/XP. Pokud chcete, aby vám Windows sloužila bez problémů, musíte o ně

patřičným způsobem pečovat. Znamená to, že si všímáte, co jim chybí, snažíte se

v nich záplatovat díry, jež se čas od času objeví, a pravidelně navštěvujete

on-line zákaznické centrum, které vadné části systému vymění. Až potud naše

srovnání operačního systému s automobilem perfektně sedí. Naneštěstí musíme

zmínit jeden zásadní rozdíl: po nové instalaci systému je třeba na rozdíl od

automobilu všechny opravy udělat dodatečně.

S autem byste si na to asi ani netroufli, ale ve Windows nemáte žádnou jinou

možnost. O čem to mluvíme? Microsoft vás totiž nutí k tomu, abyste se na cestu

k updatu systému vydali, pokud použijeme analogii s autem, s nefungujícími

brzdami a píchlými pneumatikami. Po nové instalaci Windows se musíte co

nejrychleji připojit k internetu a do dosud nedotčeného systému znovu

doinstalovat spoustu všelijakých záplat, inovací či doplňků, které jste pracně

shromažďovali v předcházející instalaci Windows.

Jistě uznáte, že daleko praktičtější bude, pokud si pro jistotu budete všechny

náhradní díly systému ukládat do nějakého „skladiště“, odkud je v případě

potřeby můžete jednoduše doinstalovat. V tomto článku vám prozradíme, jak

zjistit, v jakém stavu se váš systém právě nachází. Dále se dozvíte, jak si

všechny Service Packy a nejnovější záplaty pro Windows 2000 a XP uložit na

pevný disk a jak je kompletně integrovat do vašeho instalačního CD Windows.

Pokud se pak někdy ocitnete v nouzi, budete moci jeho prostřednictvím okamžitě

nainstalovat Windows v tom nejaktuálnějším stavu, čili taková, která již budou

všechny nejnovější systémové updaty a záplaty obsahovat.



Update Windows

V současné době Blasterů, Sasserů a jim podobných je u zodpovědných a poučených

uživatelů Windows považováno zabezpečení počítače za téma číslo jedna.

Chcete–li mít svůj systém a data v bezpečí, je pravidelná aktualizace systému

nezbytností. V následujícím textu vám ukážeme, jaké máte při odhalování

nedostatků v zabezpečení vašeho počítače možnosti a jak tyto nedostatky

odstranit.



1.Je váš systém skutečně dobře zabezpečený?

Co chceme: Ať se jedná o malé nebo velké nedostatky v zabezpečení systému, obou

je ve Windows 2000/XP a v jejich komponentách jako například Internet Explorer

požehnaně. Proto byste si ze všeho nejdříve měli udělat jasno, jak je tomu v

případě vašeho počítače.

Jak toho dosáhnout: Pro odhalení nedostatků v zabezpečení vašeho počítače vám

poslouží utilita Baseline Security Analyzer 1.2.1, která pochází z dílny

Microsoftu. Je určena pro Windows 2000/XP a naleznete ji nebo si ji můžete

zdarma stáhnout z download serveru Microsoftu, konkrétně na webové stránce

http://www.microsoft.com/cze/se­curity/tools/mbsahome.mspx#E­DAA jako soubor

MBSASETUP-EN.MSI a následně nainstalovat.

Po spuštění aplikace nejprve zkontroluje, zda v systému nechybí některá z

kritických aktualizací. V dalších krocích pak sleduje, která potenciálně slabá

místa se v systému nacházejí. Tak se kupříkladu kontroluje, zda jsou všechny

diskové oddíly naformátovány systémem souborů NTFS, jestli je aktivován

firewall systému Windows nebo zda je povolena funkce automatického provádění

aktualizací. Kromě toho se také prověřuje, jaká nastavení jsou provedena v

jednotlivých aplikacích Office, zejména ta, která se týkají zabezpečení při

spouštění maker. Po skončení kontroly se zobrazí výsledná podrobná zpráva. Pro

všechny nalezené nedostatky je následně navržen postup, jak je odstranit. V

poslední fázi stačí pouze klepnout na odkaz How to correct this.

Upozornění: Pokud při spuštění Baseline Security Analyzeru obdržíte hlášení, že

váš systém splňuje všechny požadavky na řádné zabezpečení systému, nemusí to

vždy znamenat, že je všechno v pořádku. Jestliže se vám například do systému

dostane červ Sasser ještě dříve, než nainstalujete potřebnou záplatu, může ve

vašem počítači dále bez obav řádit. Jediným řešením je pak v této situaci nová

instalace celého systému, včetně všech záplat (podrobný návod, jak to provést,

bude uveden dále). Proto si dávejte velmi dobrý pozor na takové příznaky jako

nevysvětlitelná náhlá zatuhnutí systému a v žádném případě nezapomínejte na

instalaci antivirového programu.



2.Jak udržet krok a nezaostávat v otázkách zabezpečení systému

Co chceme: Nejdůležitější způsob ochrany před nejrůznějšími viry a červy

spočívá v okamžité instalaci všech záplat. V tomto případě váhání rozhodně není

na místě. Ve většině případů je proto rozumným řešením povolení funkce

automatických aktualizací systému. I když na druhou stranu byste možná chtěli

být jako profesionální uživatelé podrobně informováni o tom, o jaké updaty se

jedná a proč se vlastně do systému instalují.

Jak toho dosáhnout: Nejjednodušším způsobem provádění aktualizace systému je

bezesporu funkce Automatické aktualizace, která je standardně do Windows

integrována. Při typickém nastavení Windows 2000/XP automaticky stahují

kritické aktualizace, jakmile je připojení k internetu aktivní, a před jejich

instalací vás informují. Vlastníte-li Windows XP s nainstalovaným Service

Packem 2, pak může stahování a instalace takových aktualizací probíhat zcela

bez vašeho zásahu.

Za kritické opravy systému jsou považovány ty, u nichž Microsoft považuje za

nezbytné, aby byly do systému nainstalovány. Na internetových stránkách je však

oprav daleko více. Bohužel při zapnuté funkci automatických aktualizací se

nikdy nedozvíte, kdy byla která z nich stažena a nainstalována a rovněž nemáte

žádnou možnost, jak tyto stažené soubory zálohovat, případně vypálit na CD.

Funkce aktualizace systému se dá konfigurovat v Ovládacích panelech, pokud

poklepete na ikonku Automatické aktualizace. Jestliže v dialogovém okně

povolíte možnost Upozornit před stahováním aktualizací a znovu upozornit při

jejich instalaci (Windows 2000/XP), popřípadě Oznamovat, ale aktualizace

nestahovat ani neinstalovat (Windows XP SP2), budete vždy pouze upozorněni, že

jsou nové aktualizace k dispozici, aniž by se okamžitě stahovaly nebo

instalovaly. Při nejbližší příležitosti pak můžete v Internet Exploreru otevřít

internetovou stránku http://www.windowsupdate.com a ze zde dostupných

aktualizací si vybrat ty, které jsou kritické a popřípadě vybrat další, které

jsou zde k dispozici. Tyto aktualizace pak můžete stáhnout a následně

nainstalovat. Tento způsob ovšem předpokládá, že máte v Internet Exploreru v

menu Nástroje/Možnosti internetu na záložce Zabezpečení povoleny položky

Aktivní skriptování a Povolit prvky ActiveX.



3.Mějte nainstalované updaty pod kontrolou

Co chceme: Jestliže chcete vědět, co přesně daný update v systému opravuje, pak

tuto informaci můžete v základních rysech získat v Ovládacích panelech, pokud

poklepete na ikonku Přidat nebo odebrat programy. Jak ale získat informaci

podrobnější?

Jak toho dosáhnout: Kompletní a podrobnou sestavu o všech aktualizacích ve

vašem systému získáte prostřednictvím skriptu PCWFIXLIST.HTA, který najdete na

našem CD. Po jeho spuštění se objeví seznam všech nainstalovaných záplat

systému Windows. Ve verzích Windows 2000 a XP bez nainstalovaného Service Packu

se navíc ukáže i odpovídající seznam pro Internet Explorer. U mnoha aktualizací

rovněž skript vypíše jejich krátký popis.

Ještě více se pak dozvíte, když klepnete na odkaz vedoucí do Knowledge Base

Microsoftu. Samozřejmě musíte být v tento okamžik připojení k internetu. Odkazy

ve skriptu využívají pro každý z updatů český popis. Pokud u některých z nich

není k dispozici český překlad, zobrazí se vám jejich popis v angličtině.



Archiv s aktualizacemi

Provádění aktualizací on-line má jednu obrovskou nevýhodu: pokud budete muset

operační systém někdy instalovat znovu, budete muset zároveň do systému znovu

stáhnout z internetu všechny aktualizace. To je nejen otravné, ale také

riskantní, protože během stahování a instalace aktualizací není váš systém

nijak chráněn. Daleko lepším řešením je uložit bezpečnostní záplaty na pevný

disk nebo ještě lépe na instalační CD Windows, na němž budou uloženy úplně

všechny updaty. V následujícím textu vám prozradíme, jak na to.



4.Záplaty systému dostupné bez připojení k internetu

Co chceme: Funkce automatických aktualizací ve Windows neumožňuje instalační

soubory záplat uložit po jejich stažení na pevný disk. Ale vám by se moc

hodilo, kdybyste mohli mít po ruce instalační balíčky všech aktualizací ať už

kvůli možné nové instalaci systému nebo pro jejich využití v dalších počítačích.

Jak toho dosáhnout: Microsoft nabízí jednu méně známou funkci, která je určena

zejména pro administrátory. Nazývá se Katalog systému Windows Update. Souhrn

všech potřebných záplat totiž naleznete na internetové adrese

http://www.v4.windowsupda­te.microsoft.com/catalog/cs.

Abyste mohli zjistit, které updaty v každém případě budete potřebovat

nainstalovat, klepněte na odkaz Vyhledat aktualizace systému Microsoft Windows.

Poté vyberte operační systém, který na svém počítači používáte, včetně

nainstalovaného Service Packu a jazykové mutace vašich Windows. Na základě naší

zkušenosti byste měli při výběru operačního systému volit položky spíše obecně,

aby se našly skutečně všechny updaty pro váš systém. Pokud tedy kupříkladu

provozujete na počítači Windows XP Home, vyberte na popisované internetové

stránce místo položky Windows XP Home Edition SP2 raději položku Windows XP SP2.

Jestliže chcete důležité záplaty pouze vyhledat, odstraňte v poli Možnosti

rozšířeného hledání všechna zatržítka s výjimkou toho u položky Důležité

aktualizace a aktualizace Service Pack. V poli Datum zveřejnění na webu:

vyberte výraz Všechna data zveřejnění. Nyní klepněte na tlačítko Hledat. Ve

výsledném seznamu pak uvidíte pouze ty aktualizace, které se týkají vašeho

systému obecně, nebo všechny komponenty, které jste si zvolili pro instalaci.

Tak například určitě není nutné stahovat updaty pro Internet Explorer 5, pokud

již používáte prohlížeč ve verzi 6. Nyní pomocí tlačítka Přidat postupně

přidávejte vybrané aktualizace do Košíku aktualizací. Stiskem položky Přejít do

košíku aktualizací se přesunete do košíku, kde stiskem tlačítka Procházet

vyberete cílovou složku, do níž budete chtít danou aktualizaci uložit. Nakonec

stiskněte tlačítko Stáhnout. Pokud budete chtít někdy později archiv se

záplatami aktualizovat, postupujte stejným způsobem, jak bylo popsáno výše,

pouze vyberte v poli Datum zveřejnění na webu: období od poslední aktualizace.

Upozornění: Každý Service Pack obsahuje všechny updaty, které byly uveřejněny

do jeho vydání. Proto můžete v okamžiku, kdy se objeví nový Service Pack, bez

obav ze svého archivu updatů vyřadit všechny staré jednotlivé záplaty.

Záplaty stažené přes katalog systému Windows Update jsou ukládány do poměrně

složitého stromu složek. Jestliže se chcete této struktury zbavit a jednotlivé

EXE soubory se záplatami volat přímo z jedné složky s updaty, doporučujeme

použít dávkový soubor PCWARCHIVFLAT.BAT, který naleznete na našem CD. Zavoláte

jej příkazem: pcwArchivFlat „<slo s updaty>“

Utilita následně přesune všechny dostupné soubory s aktualizacemi ze stromu

složek do hlavní složky s archivem updatů. Jednotlivé záplaty pak můžete

jednoduše instalovat poklepáním a tím, že následně budete sledovat pokyny pro

jejich instalaci.

Důležité: Záplaty, u nichž znáte identifikační číslo (ID) v jejich Knowledge

Base (například KB884020), můžete rovněž stáhnout přímo pomocí služby Stažení

softwaru. Stačí v poli Produkt či technologie vybrat verzi vašich Windows nebo

Internet Exploreru podle toho, které aplikace se záplata týká a v poli Klíčová

slova zadat ID z Knowledge Base.



5.Kompletní stažení Internet Exploreru

Co chceme: Internet Explorer v katalogu updatů nenaleznete. Přesto byste chtěli

mít internetový prohlížeč v tom nejaktuálnějším stavu.

Jak toho dosáhnout: Otevřete webovou stránku

http://www.microsoft.com/downloads. V levém sloupci zvolte odkaz Worldwide

Downloads a dále klepněte na odkaz Czech. Tím se dostanete do českého

uživatelského rozhraní a kromě toho budete mít jistotu, že se všechny updaty

budou týkat české verze operačního systému. Nyní v poli Produkt či technologie

vyberte položku Internet Explorer a klepněte na tlačítko Přejít. Vyhledejte

nejaktuálnější verzi prohlížeče a stáhněte si instalační soubor IESETUP.EXE.

Pokud si nechcete stáhnout verzi pro expresní instalaci, u níž se většina

komponent aplikace stahuje z internetu, ale chcete si stáhnout kompletní

Internet Explorer, klepněte na nabídku Start a dále na položku Spustit. Do

políčka Otevřít pak zadejte příkaz:

<cesta k instala souboru>\iesetup /c: „iewzd.exe /d /s: ""#E“

Instalační program se následně zeptá na složku, kam má soubor uložit, a stejně

tak budete dotázáni na verzi Windows, pro kterou chcete Internet Explorer

stáhnout.



6.Vytvoření instalačního CD obsahujícího Service Pack a všechny záplaty

Co chceme: Chtěli byste si vytvořit instalační CD, které by obsahovalo

nejnovější verzi Service Packu a všechny doposud vydané záplaty pro váš systém.

V budoucnu, pokud by bylo nutné na počítač znovu instalovat operační systém,

byste po instalaci získali aktuální verzi systému, aniž byste museli všechny

aktualizace znovu stahovat z internetu.

Jak toho dosáhnout: Na následujících řádcích vám prozradíme, jak do

originálních instalačních souborů na instalačním CD Windows integrovat

nejaktuálnější verzi Service Packu. Metoda, kterou budeme používat, se nazývá

Slipstream a jejím prostřednictvím získáte tu nejaktuálnější instalovatelnou

verzi Windows.

Vytvoření instalačního CD prostřednictvím utilit: Abyste mohli Service Pack 2

integrovat do instalačních souborů Windows XP, doporučujeme použít aktualizační

utilitu XP-SP2-Updater, kterou naleznete na našem CD v archivu

XP-SP2-UPDATER.ZIP jako soubor XP-SP2-UPDATER.HTA. Při použití této utilitky

nezáleží na tom, zda použijete instalační CD Windows XP s již integrovaným

Service Packem 1 či bez něj. Celý ZIP soubor stačí pouze rozbalit do libovolné

složky.

Budete-li chtít do instalačních souborů systémů Windows 2000 nebo Windows XP na

CD integrovat nejnovější Service Pack, je možné pro tyto systémy využít utilitu

Nlite, o níž jsme psali v předcházejících řádcích (viz rámeček Vytvoření

redukovaného instalačního CD Windows). Tato utilita dále také umožňuje při

vytváření instalačního CD odstranit některé komponenty Windows (například

Windows Media Player), které nepoužíváte.

Manuální vytvoření CD: Pokud však chcete do instalačního CD kromě nejnovějšího

Service Packu integrovat i všechny další aktualizace, které v něm nejsou

standardně obsaženy, pak je potřeba obětovat trochu času a provést několik

zásahů ručně. Pro úplnost vám v následujících řádcích popíšeme přesný postup,

jak dostat na instalační CD Service Pack i všechny záplaty. Popis je určen pro

Windows 2000 a XP SP1. Ovšem dříve než se budete pokoušet na CD integrovat

záplaty, je nutno provést pomocí XP-SP2-UPDATERu integraci Service Packu 2.

Předpokládejme, že zatím máte pouze instalační CD s Windows XP a chcete do něj

integrovat soubory Service Packu 1. Pak si na diskovém oddílu, na němž je

minimálně 1 GB volného místa, vytvořte novou složku s názvem \CDRoot. Do ní

zkopírujte obsah celého instalačního CD Windows. Dále otevřete nabídku Start a

klepněte na položku Spustit. Do políčka Otevřít napište název souboru se

Service Packem 1 a přidejte k němu parametr /s:<c slo>\CDRoot. Příkaz

tedy bude vypadat asi takto:

XPSP1.EXE /s:<c slo>\CDRoot

Místo výrazu <c slo> zadejte cestu ke složce CDRoot. Parametrem /s: pak

aktivujete tzv. režim Slipstream. Tento krok stačí k integrování souborů

Service Packu 1 do instalačních souborů Windows XP.

Nyní máme ve složce \CDRoot instalační soubory Windows XP se Service Packem 1.

Pro integraci Service Packu 2 použijeme, jak již bylo uvedeno výše, utilitu

XP-SP2-UPDATER.

Nyní popíšeme, jak tato utilita funguje.

1.Varianta pro ty, co mají instalační CD s Windows XP SP1 a CD se Service

Packem 2.

Pokud máte ve svém počítači dvě CD/DVD mechaniky, vložte do jedné z nich CD se

Service Packem 2 a do druhé originální instalační CD s Windows XP SP1. Pokud

máte soubor se Service Packem 2 na pevném disku, vložte pouze instalační CD

Windows XP SP1. Možná bude po spuštění skriptu nutné v něm upravit jméno

souboru se Service Packem. Poklepejte na soubor XP-SP2UPDATER.HTA a umístěte

zatržítko před tu mechaniku, v níž je instalační CD Windows XP. Pomocí tlačítka

>> vyberte na pevném disku libovolnou cílovou složku, do které se budou

kopírovat originální instalační soubory Windows a soubory Service Packu 2.

Dbejte na to, aby cílová složka ležela na diskovém oddílu s minimálně 1 GB

volného místa.

Ve druhém řádku opět prostřednictvím tlačítka >> zadejte cestu k souboru

Service Packu 2 a poté stiskněte tlačítko Integrovat SP2. Utilita následně

zkopíruje celé instalační CD Windows do složky \CDRoot v cílové složce a

integruje do ní soubory Service Packu 2. Poté se pomocí souboru BBIE.EXE od

Barta Lagerweie (www.nu2.

nu) načte bootovací sektor instalačního CD Windows a uloží se do složky

\Bootimage.

2.Varianta pro ty, co mají pouze jednu CD/DVD mechaniku, instalační CD s

Windows XP SP1 a CD se Service Packem 2 nebo již mají soubory z instalačního CD

Windows ve složce \CDRoot.

Pokud máte na počítači pouze jednu CD/DVD mechaniku, postupujte stejně jako

výše vytvořte cílovou složku a do druhého políčka zadejte cestu k souboru se

Service Packem 2. Nyní klepněte na tlačítko Kopírovat SP2. Soubor se Service

Packem se zkopíruje do podsložky \SP2. Po zkopírování souboru budete vyzváni k

vložení instalačního CD Windows. Umístěte zatržítko vedle písmena mechaniky a

klepněte na tlačítko Integrovat SP2. Kopírování souborů samozřejmě vynechají

ti, co již instalační soubory z CD Windows XP v cílové složce \CDRoot mají.

Pokud vše proběhne tak, jak má, měly by být před integrací SP2 v cílové složce

dvě podsložky \CDRoot a \SP2.

Integrace Service Packu 2 končí tehdy, když se objeví dialogové okno s hlášením

Integrace dokončena. V tomto dialogovém okně rovněž uvidíte další instrukce

týkající se postupu, jak tyto aktualizované instalační soubory společně s

bootovacím sektorem vypálit na CD prostřednictvím Nera. Bootovací CD si

samozřejmě můžete vytvořit podobným způsobem i pomocí jiných vypalovacích

programů.

Integrace dalších záplat: Pokud se mají do instalačního CD integrovat ještě

další záplaty, je situace o něco složitější. Pokud jste tak ještě neučinili,

zkopírujte všechny soubory z instalačního CD Windows do podsložky \CDRoot ve

zvolené cílové složce. Přesuňte se do podsložky \CDRoot\I386 a zde vytvořte

další podsložku \Svcpack, samozřejmě pokud již neexistuje. Všechny záplaty pak

zkopírujte do této složky a přejmenujte je tak, aby se v jejich názvu

vyskytoval pouze jejich identifikační řetězec (např. KB828035.EXE nebo

Q810565.EXE).

Nyní všechny updaty rozbalte, např. pomocí utility Winrar 3.42, kterou najdete

, popřípadě na internetové adrese www.winrar.cz, a to jako soubor

WRAR342CZ.EXE. Spusťte utilitu, otevřete podsložku \Svcpack a označte všechny

soubory se záplatami. Stiskněte tlačítko Rozbalit a vyberte si libovolnou jinou

<c slo>, do níž obsah balíčků expanduje. Při této akci dávejte pozor

na to, aby se při konfliktu verzí souborů se stejnými názvy vždy přepisovaly

pouze starší soubory novějšími.

Z <c slo> pak všechny soubory zkopírujte do složky \I386. Podsložky v

<c slo> rovněž zkopírujte do složky \I386, s výjimkou složek \Symbols

a \SP<n>. Složka \Symbols je pro naše účely nezajímavá a pro složku \SP<n>

platí, že potřebujeme pouze ty záplaty, které se objevily až po integraci

nejnovějšího Service Packu, který máme zabudovaný v instalačních souborech.

Tyto záplaty se nacházejí ve složce, která má jako <n> nejbližší vyšší číslo

než námi integrovaný Service Pack. Tudíž pakliže jsme vytvořili instalační CD,

v němž jsou integrovány soubory Service Packu 2, jsou pro nás zajímavé pouze

záplaty ve složce \SP3 a tyto soubory zkopírujeme do složky \I386.

Pokud by se při kopírování vyskytl konflikt verzí u souborů se stejnými jmény,

pak opět přepisujeme pouze starší verze souborů těmi novějšími.

Nyní zkopírujte všechny soubory katalogů (*.CAT) ze všech složek \Update, které

se nacházejí ve složce \I386, do složky \I386\Svcpack. Před dalším krokem si v

Průzkumníku nejprve seřaďte soubory ve složce \I386 podle názvu a jako druh

zobrazení nastavte Podrobnosti. Smažte všechny soubory, u nichž je na konci

přípony podtržítko (_) tyto soubory jsou totiž pouhými duplikáty souborů bez

podtržítka.

Dále upravte soubor DOSNET.INF ve složce \I386. Na jeho konec vložte

následující dva řádky (samozřejmě pokud tam již nejsou):

[OptionalSrcDirs]

svcpack

Pod tyto řádky pak jednotlivě na každý řádek zadávejte název složky ve složce

\I386, odpovídající každé ze záplat. Ze složky \I386 dále odstraňte soubor

SVCPACK.IN_ a vytvořte nový soubor SVCPACK.INF. Vzorovou ukázku, jak by měl

jeho obsah vypadat, najdete v archivu pcwSvcpack (archiv PCWSVCPACK.ZIP). Pro

každou záplatu existuje jeden soubor katalogu. Místo výrazu KB<xxx xxx>.CAT pak

stačí uvést odpovídající názvy souborů. V tomto případě se můžete orientovat

pomocí výše zmíněných souborů v archivu pcwSvcpack.

Vytvoření bootovacího CD: Posledním krokem pak je vytvoření bootovacího CD. Pro

načtení bootovacího sektoru z instalačního CD Windows použijte utilitu

XP-SP2-Updater, přičemž nezáleží na tom, zda používáte Windows 2000 nebo

Windows XP.

Spusťte HTA soubor a pomocí tlačítka >> zadejte cílovou složku, kam se má

soubor s bootovacím sektorem uložit, a stiskněte tlačítko Načíst bootovací

sektor. V následujícím dialogovém okně zadejte písmeno CD mechaniky, v níž je

vloženo instalační CD Windows a klepněte na tlačítko OK. Ve složce \<c></c>
složka>\Bootimage se následně vytvoří soubor obsahující bootovací sektor s

názvem IMAGE1.BIN.

Vypálení CD pomocí programu Nero: Po spuštění programu vyberte v okně Nová

kompilace (menu Soubor/Nový) jako typ média CD-ROM (Bootovací). Na záložce

Bootování zadejte jako image soubor IMAGE1.BIN v podsložce \Bootimage vaší

cílové složky.

Další parametry:

Druh emulace: žádná emulace.

Načíst segment sektorů (hex!): 07C0.

Počet načtených sektorů: 4.

Na záložce ISO zadejte v poli Délka názvů souborů a složek: ISO Level 1.

Formát: Mode 1 a znaková sada ISO 9660.

Nedodržet tato omezení ISO normy: zde zaškrtněte všechny položky.

Na záložce Vypálit umístěte zatržítka před položky Vypálit a Uzavřít CD.

Způsob zápisu: Stopa najednou.

Nakonec klepněte na položku Nový, vyberte podsložku \CDRoot vaší cílové složky,

přetáhněte všechny soubory a složky do okna pro vypalování a v panelu nástrojů

stiskněte tlačítko Vypálit.



Vytvoření redukovaného instalačního CD Windows

Pokud v dohledné době plánujete, že budete na nějaký počítač instalovat

Windows, pak lze do instalačního CD integrovat nejnovější Service Pack a

zároveň pro vás přebytečné komponenty z instalačního CD odstranit. Vámi

vlastnoručně vytvořené instalační CD obsahující pouze vybrané komponenty pak

můžete využít pro instalaci ořezané verze Windows bohužel bez posledních

dostupných záplat (v dalším textu tohoto článku se dozvíte, jak tyto záplaty do

systému integrovat).

Všechny potřebné úpravy zvládnete pomocí zdarma dostupné utility Nlite, kterou

naleznete na našem CD, popřípadě na internetu na adrese nuhi.msfn.org jako

soubor NLITE0.99.5B3I.EXE. Základním předpokladem pro její úspěšné spuštění je

nainstalované rozšíření .NET Framework. Pokud tomu tak v případě vašeho

počítače není, lze zmíněné rozšíření nainstalovat přes službu Windows Update.

Nyní zkopírujte celé instalační CD Windows do libovolné složky na vašem pevném

disku a spusťte Nlite. Utilita zjistí, do které složky byly instalační soubory

zkopírovány. Poté zadejte cestu ke složce, v níž se nachází soubor se Service

Packem, který budete chtít případně do instalačního CD integrovat. Nlite

vyžaduje kompletní verzi nejaktuálnějšího Service Packu, takže mu například

nestačí komprimovaný soubor katalogu, který soubory následně stahuje z

internetu.

Jestliže je vše připraveno, můžete pomocí volby Custom určit, které komponenty

chcete mít na CD a které ne. Ale pozor: pokud si například vyberete, že

nechcete instalovat Internet Explorer, nebude například na takto omezeném

systému fungovat služba automatických aktualizací.

Dále je možné upřesnit možnosti některých dalších drobnějších nastavení

kupříkladu když si přejete, aby se Windows spouštěla vždy v klasickém

zobrazení, dále můžete integrovat instalační klíč (CD-Key) nebo přidat některé

další ovladače.

Nlite poté nakonfiguruje instalační soubory Windows XP tak, aby odpovídaly

vašim požadavkům a následně z nich vytvoří bootovací ISO Image, který následně

stačí pouze vypálit na CD. Návod k utilitě můžete najít na internetové adrese

http://www.nuhi.msfn.org/guide/.



</xxx></n></n></n></c></c­></c></c></c></c></cesta></slo>