Panasonic PanaFlat PF70 A vážně je placatá...

1. 4. 1998

Sdílet

O dnešních monitorech se prakticky ve všech případech říká, že mají plochou obrazovku. Již se to stalo natolik ...





O dnešních monitorech se prakticky ve všech případech říká, že

mají plochou obrazovku. Již se to stalo natolik otřepanou frází,

že se objevuje i prakticky ve všech recenzích. U většiny

monitorů však máte pocit, že tu plochost měřili nejspíš

křivítkem. Tím spíš vás potěším, že tento monitor od Panasonicu

má PLOCHOU obrazovku (měřeno rovným pravítkem), a této recenzi

můžete skutečně věřit (ověřeno redakcí).



Zde se obvykle v recenzích uvádí cosi, co stojí za zmínku, aby

si toho čtenář všiml a četl dál. Dobře, tedy – když k monitoru

poprvé přijdete, na první pohled vás neupoutá design, ale to, že

obrazovka není „zcela plochá“, ale zcela plochá. Jinými slovy,

od středu až (zcela) ke krajům je obrazovka rovná jako tabule

skla, a tedy nebýt té velikosti, řekli byste, že je to spíš LCD

displej, neboť je i podobně krásně matná a sytě černá, což

vydrží i po zapnutí. Zajímavé také je to, že se ploché stínítko

nijak výrazně nepromítlo do hmotnosti – no jak to ti kluci

panasonikácký dělají…



Obraz a data



K vlastnímu obrazu. Zobrazitelná úhlopříčka je trochu větší

(40,4 cm), než bývá na tento rozměr obvyklé, jak jsme ostatně

zvyklí vídat u produktů Panasonic/Viewsonic. Bodová rozteč

neuvěřitelných 0,24 mm se velmi citelně projevuje na ostrosti

obrazu, která s mírnou převahou snese srovnání i se Samsungem,

jenž u svých špičkových 17" modelů je stále nedoceňovaným v

otázce ostrosti obrazu. U Panasonicu však nelze počítat

s dostupným rozlišením 1 600 × 1 200 a tak 1 280 × 1 024 při 75

Hz je provozovatelné maximum. Obrazovky tohoto typu přesně

dokazují, že pro absolutně ostré obrazy je obstarožní Delta

(/Inline) technologie stále to nejlepší. Kladně se však musí

také ohodnotit fakt, že i v nejvyšším rozlišení je obraz

vynikající, což rozhodně nelze říci o všech, i třeba špičkových

značkových monitorech (jiné modely Panasonicu nevyjímaje), a to

zejména tehdy, když vstupní signál (po klasickém kabelu) není z

grafické karty zrovna ideální, například ve vysokém počtu barev!

Vstupní signál z PC nebo Maca může disponovat vertikálním

rozkladem 50 – 160 Hz, horizontálním kmitočtem 30 – 86 kHz, což

nám dává šířku pásma 135 MHz. Pro takto vysoký kmitočet je již

vhodné využít BNC připojení, ale ani při maximálním rozlišení (a

75 Hz) jej nepotřebujete.

Kromě toho, že obraz nevlní, ani prakticky není zkreslený (jen

velmi málo v rozích), má i velmi dobré barevné podání.



Ovládání



Ovládání monitoru je tradiční – v duchu monitorů

Panasonic/ViewSonic, tedy přes On Screen Display. Obsluha

nabídky pomocí čtyř tlačítek je rovněž tradiční, i přestože má

víc záporů než kladů – proč není lépe zpracovaná, nikdo neví.

Kontrast obrazu je možné nastavovat přímo, bez vyvolání nabídky

směrovými šipkami.

V nabídce najdete klasické schéma „lepších“ 17" monitorů, tedy

kromě velikosti, pozice, jasu a kontrastu obrazu můžete

korigovat trapézovité a poduškovité zkreslení, dále skosení,

rotaci obrazu, vstupní úroveň signálu, vodorovné a svislé moairé

a jazyk, kterým s vámi bude komunikovat. Nechybí pochopitelně

ani možnost měnit barevnou teplotu – podání barev (ručně, 9 300

K, 6 500 K) a možnost odmagnetování stínítka (degaus).

Monitor váží 21 kg – ne že by to bylo rozhodující (k notebooku

nic moc), ale je zajímavé, že při ploché obrazovce váží stejně

jako ostatní modely. To by pak jeden mohl mít strach (naštěstí

neoprávněný), aby mu to nevybuchlo do obličeje.



Závěr



Panasonic PanaFlat PF70 je jeden z nejlepších monitorů, který

jsem v poslední době viděl, a přesně dokazuje to, proč produkty

této firmy dávají výrobci dbající vysokých kvalit ke svým

počítačům (namátkou Autocont, Triline, atd.). Obraz, ačkoliv

frekvenčně nic světoborného, je vynikající v nepřehnaném slova

smyslu a dokonale ploché stínítko vám dá pocit absolutního

WYSIWYG provozu, ke kterému patří matný povrch, sytá a temná

černá, minimální geometrické zkreslení, a především nadprůměrná

ostrost obrazu.

Naštěstí však není „ulítlá“ cena, jak byste možná očekávali – ta

je sice trochu vyšší („nechaj jim to“ za 29 990 korun) než u

parametrově srovnatelných monitorů, ale příplatek „za značku“ a

za novou obrazovku se vám jistě nebude zdát přehnaný a není

nakonec ani odpovídající celkové kvalitě, patřící spíše do

cenové kategorie nad 30.000 Kč (na to však monitoru chybí širší

frekvenční pásmo).

Monitor bude ideální k méně náročným, zejména CAD aplikacím se

skutečně využitelným režimem 1 280 × 1 024 bodů, dále pak všude

tam, kde je na kvalitu obrazu kladen nadprůměrný důraz, ale není

k dispozici odpovídající grafická karta (a lepší monitor je tedy

zbytečný), či chce-li uživatel ještě nějaký ten tisíc ušetřit.





Panasonic PanaFlat PF70



++ obrazovka

+ kvalita obrazu

+ odpovídající cena

- ovládání

K testu poskytl: Panasonic, V Jámě, Praha 1

Cena (bez DPH): 29 990 Kč

 

Autor článku