Zavádění AI na pracoviště není vždy jen úspěšným projektem, jak ukázaly mnohé odstrašující případy. Potíže se zaváděním AI na svá pracoviště se přitom nevyhýbají ani technologickým gigantům.
Zatajujete před šéfy, že vám v práci pomáhá umělá inteligence?
Například Amazon Web Services (AWS) v nedávné době čelil hned dvěma výpadkům způsobeným chybami jeho vlastních vývojových AI nástrojů.
Ještě závažnější jsou bezpečnostní incidenty. Například Microsoft musel řešit kritickou chybu, kdy jeho AI nástroj Copilot omylem sumarizoval důvěrné e-maily ze složek konceptů a odeslané pošty, ke kterým neměl mít přístup.
Důvěra ve schopnosti AI při práci je přitom mezi samotnými profesionály překvapivě nízká. Až 90 % vývojářů firmy Google používá k programování aplikací nástroje umělé inteligence, ale jen čtvrtina jim významně důvěřuje, ukázal tamější interní průzkum.
„Většina firem stále ještě není připravená na to, aby na pracovišti řádně zabezpečila a spravovala nástroje umělé inteligence. Ale ve stejné době zaměstnavatelé i zaměstnanci rychle přecházejí na stále se rozšiřující řešení založená na AI v naději, že tím zvýší svou produktivitu,“ varuje Ilia Kolochenko, expert na kyberbezpečnost ve společnosti ImmuniWeb.
To všechno je ale jen „předkrm“ toho, co pracovníky ve spojení s AI může v nejbližší budoucnosti potkat.
Video ke kávě
Máte čas na rychlé a informativní video?
Krize identity a úzkosti z AI
Technologická transformace digitálních pracovišť prostřednictvím nasazení AI nástrojů má totiž svou temnou stránku v oblasti psychiky samotných zaměstnanců.
Tvůrci řešení pracovních nástrojů umělé inteligence jsou z implementace AI samozřejmě nadšení: firmy jim platí miliardy, aby samy mohly propustit desetitisíce lidí a ušetřit stovky miliard. Běžné zaměstnance takový postup ale logicky značně znepokojuje.
Jak uvádí Joseph Thornton, docent psychiatrie na Floridské univerzitě, neustálý strach ze ztráty zaměstnání může vést u dotčených pracovníků ke zvýšení úzkosti, nespavosti, paranoie, a dokonce až ztrátě identity. Odrážejí se v tom obavy o vlastní význam, smysl a budoucí zaměstnatelnost. Podle Thorntona představuje nahrazování lidí umělou inteligencí neviditelnou katastrofu. Účinná reakce proto musí přesáhnout rámec ordinace lékaře.
Pro problém se vžil pojem Artificial Intelligence Replacement Dysfunction (AIRD) a jeho eskalace by mohla mít významný vliv na duševní zdraví celé společnosti, varují experti na psychologii.
Tyto závěry podpořila také letošní studie firmy Boston Consulting Group, kterou uveřejnil magazín Harvard Business Review. Podle ní spolupráce lidí s AI agenty výrazně zvyšuje náchylnost zaměstnanců k psychické únavě.
Výzkum zahrnoval zhruba 1 500 zaměstnanců na plný úvazek napříč odvětvími, pracovními pozicemi a úrovněmi. Respondenti byli dotazováni na své vzorce a rozsah využívání AI, stejně jako na pracovní zkušenosti, kognitivní procesy a emoce.
Psychicky nejnáročnější formou práce s AI je podle studie přímý dohled nad její činností. Pracovníci, kteří uvedli, že jejich práce s AI vyžaduje intenzivnější dozor, vynakládali o 14 % více duševního úsilí.
Navíc byla vyšší míra dohledu nad AI spojená s o 19 % větším informačním přetížením, tedy pocitem zahlcení množstvím informací, které musí člověk při práci zpracovat.
Výzkumníci poznamenávají, že problém se ještě stupňuje, protože se zároveň postupně zvyšuje i odpovědnost zaměstnanců – vyžaduje se od nich, aby ve stejném čase věnovali pozornost více výsledkům z více nástrojů.
Pište pro Computertrends
Máte dobré nápady, máte co říct? Chcete se podělit o své znalosti se čtenáři Computertrends?
Je tu ideální příležitost. V redakci neustále hledáme externí autory, kteří rozšíří náš záběr. Nabízíme možnost publikací zajímavých článků nejen na webu, ale také v našem tištěném magazínu.
Pokud máte zájem, ozvěte se šéfredaktorovi na e-mail: radan.dolejs@iinfo.cz
Výzkumníci jev, kdy dochází k přetížení psychických schopností lidí, označili jako „AI brain fry“. Definovali jej jako „mentální únavu způsobenou nadměrným používáním nebo dohledem nad AI jdoucí nad rámec kognitivních schopností člověka“.
Někteří účastníci výzkumu to dokonce popsali jako pocit „šumění“ nebo mentální mlhy, která jim ztěžuje soustředění a zpomaluje rozhodování. Někdy může dotčeným lidem přinášet i nepříjemné fyzické příznaky, jako jsou třeba bolest hlavy či žaludeční a střevní nevolnost.
Zvýší se produktivita?
Zajímavá je i korelace počtu AI nástrojů s úrovní produktivity. Zmíněný průzkum Boston Consulting Group ukázal, že pokud se zvýšil počet využívaných AI řešení z jednoho na dva, lidé se stali výrazně produktivnějšími. Začlenění dalšího nástroje sice opět zvýšilo produktivitu, avšak v mnohem menší míře.
Ale pokud zaměstnanci využívali více než tři nástroje současně, jejich celková produktivita naopak klesla, uvádí se v magazínu Harvard Business Review.
Na druhou stranu ale AI nástroje snížily u pracovníků pocit vyhoření. Pokud tato řešení lidé používali k podstatnému zkrácení času stráveného rutinními nebo opakujícími se úkoly, vykazovali o 15 % nižší skóre vyhoření ve srovnání s těmi, kteří AI tímto způsobem nepoužívali, dodávají výzkumníci Boston Consulting Group.
S tím, že zachování odolnosti a bezpečnosti pracovní síly v éře AI bude v letošním roce klíčovou odpovědností HR týmů, souhlasí i Gartner.
Podle něj manažeři a vedoucí pracovníci musejí být schopní rozpoznat příznaky nesprávného používání AI nebo negativní psychologické, behaviorální nebo emocionální dopady AI na práci svých podřízených.
Kvůli AI bez práce
V lednu tohoto roku J. P. Gownder, analytik společnosti Forrester, naznačil, že nástroje umělé inteligence by mohly v USA během následujících pěti let eliminovat zhruba šest procent veškerých pracovních pozic. To v absolutních hodnotách při dnešním stavu zaměstnanosti znamená přibližně 10,4 milionu pracovníků.
Pro příklad, jak závažná situace může být, uvádí, že během krize pandemie covidu-19, označované jako velká recese, přišlo o práci méně než devět milionů lidí. Navíc je to se současnou situací neporovnatelné, protože v případě recese jde o cyklickou záležitost, kdy po jejím odeznění dojde opět k najímání propuštěných pracovníků.
To se ale v případě ztráty zaměstnání kvůli nasazení automatizace a nástrojů umělé inteligence už nepředpokládá.
Podle analytika Johna Challengera už proces propouštění začal v loňském roce, kdy bylo na základě především technologických inovací spojených s AI nebo redukce nákladů propuštěno v USA více než milion lidí, což je kromě pandemického roku 2020 a krizového roku 2009 nejvíce za posledních dvacet let.
Vloni na podzim americký demokratický senátor Bernie Sanders nastínil ještě katastrofičtější scénář, na základě kterého kvůli AI a automatizaci prý přijde o zaměstnání ve Spojených státech v následující dekádě až 100 milionů lidí.
Podle něj bude AI tragédií zejména pro oblast zákaznických služeb a rychlého občerstvení, kde bude propuštěných až 89 % zaměstnanců.
I když mnozí takto černé předpovědi nevěří, pravda je, že v případě velkých technologických společností, jako jsou Oracle, Meta, Microsoft či Amazon, už dochází k velkému propouštění pracovníků, které vesměs nahrazují automatizační řešení a nástroje umělé inteligence.
Situace až dokonce zašla tak daleko, že třeba v Kalifornii se objevují venkovní reklamy upozorňující na to, že už není potřeba najímat lidi.
Toto propouštění podle Sanderse vede k tomu, že implementace umělé inteligence nebude v konečném důsledku znamenat zlepšení života běžných lidí, ale naopak jenom vylepšení korporátních výsledků, ze kterých budou profitovat pouze majitelé korporací jako Elon Musk, Larry Ellison nebo Mark Zuckerberg.
Sám Musk ale nabízí řešení – díky efektivitě umělé inteligence prý lidé nebudou muset už pracovat a budou se moci věnovat jen svým koníčkům – získají totiž vysoký nepodmíněný příjem, který jim zajistí relativně pohodlný život. Z AI tak nebudou profitovat pouze majitelé velkých korporací, ale i běžní lidé, tvrdí Musk.
Myšlenka je to jistě pro mnohé současné zaměstnance lákavá, ale podle mnohých neuskutečnitelná, alespoň v blízké době. A navíc se neví, co taková zásadní změna ve způsobu fungování lidské společnosti udělá s peněžním systémem, který je starý téměř jako lidstvo samo, a samozřejmě také s psychikou lidí, kteří jsou předprogramovaní právě pro tvůrčí činnost.
Tento příspěvek vyšel v Computertrends 5/2026.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU