Triline Gama 7233 - nejrychlejší

1. 3. 1998

Sdílet

Jak daleko máte od vašeho PC ke špičce? Již bylo mnohokráte řečeno, že nejvýznamnější přínos pro rychlos...





Jak daleko máte od vašeho PC ke špičce?



Již bylo mnohokráte řečeno, že nejvýznamnější přínos pro

rychlost počítače má jeho procesor. Pokud se budeme bavit o

jednoprocesorových počítačích, tak dospějeme k názoru, že

nejrychlejším pécéčkem dnes může být pracovní stanice vybavená

266– nebo nově 300MHz procesorem Pentium II. Čím se však dále

zvyšuje rychlost procesoru, začíná se stále více přenášet úloha

na ostatní periferie. Jak by měl vypadat dobře sladěný počítač,

jsme měli možnost vyzkoušet na pracovní stanici české firmy

Triline.



Díky tomu, že jsme měli možnost počítač testovat delší dobu,

prověřili jsme naše pozitivní první dojmy na všech možných

aplikacích a prakticky pod všemi běžně dostupnými operačními

systémy. Díky tomu je naše recenze podstatně důvěryhodnější a

kvalitnější. Vystoupejte tedy s námi na vrchol schopností

dnešních PC a přečtěte si, zda má takový upgrade vůbec cenu.



Systém

Celý systém je vybaven s ohledy na vysokou spolehlivost při

provozu, a oproti práci s běžnými PC je to skutečně znát.

Počítač Triline byl vybaven v té době nejvýkonnějším procesorem

Intel Pentium II taktovaným na 266 MHz s 512 kB cache (testovali

jsme i 300MHz). Rozšíření procesoru však není žádný problém, a

motherboard také od doby svého prvního uvedení na trh zaznamenal

mnoho změn. Základní deska poskytuje vše, co je v dnešní době

žádané pro nejvyšší nároky. Jedná se o desku s čipsetem Intel

řady FX, ta je vybavena čtyřmi sloty pro paměťové moduly SIMM

(instalováno bylo 64 MB). Procesor se instaluje na samostatné

desce, která je vybavena dvěma ventilátory a rozměrným pasivním

chladičem a dalšími podpůrnými obvody pro zajištění

spolehlivosti a stability systému. Kromě toho toto provedení

procesorů Pentium II zajišťuje vyšší propustnost dat než

klasické základní desky, pracující na výrazně nižším kmitočtu.

Na motherboardu jsou dále tři PCI sloty, včetně kompliance s

verzí 2.1, dva ISA sloty a jeden sdílený ISA/PCI. Jakkoliv se to

zdá málo, pro prakticky všechny provozy dnes plně postačuje: tři

PCI sloty jsou využity grafickou kartou, síťovou kartou a SCSI

řadičem, a na ISA slotu je instalována zvuková karta.

Konstantní provozní podmínky, a tím i spolehlivost ostatních

periferií, zajišťuje přídavný ventilátor umístěný před kartami a

další, vyzařující ze zdroje.

Důraz kladený na spolehlivost se projevuje i po spuštění setupu

základní desky. Zde naleznete nejen všechny obvyklé funkce, ale

i velmi dobrou správu PnP a všech připojených periferií. Kromě

toho systém detekuje poruchy včetně těch vznikajících při

přenosu dat v systému a zaznamenává je.

A to nejsou zdaleka všechny schopnosti: možné je nastavit

mechaniku jen na čtení, bootovat postupně až ze čtyř zařízení,

včetně sítě LAN, nastartovat počítač na zazvonění modemu atd.

Samozřejmostí je uživatelské a správcovské heslo, podpora

rozhraní USB (dva konektory), apod.

Propustnost systému je na velmi dobré úrovni, ačkoliv pro výkon

periferií byl dle testů upgrade z 266 na 300 MHz doslova

neznatelný. Otázkou však zůstává, zda je možné PC postavit v

současné době tak, aby výkon periferií byl vyšší.



Multimediální subsystém

Pro pracovní stanice je grafická součást velmi důležitá, proto

byl odpojen v základní desce zabudovaný grafický akcelerátor a

nahrazen vynikající kartou Matrox Millenium. Volba se mi zdá

správná, neboť karta nejenže disponuje potřebným výkonem ve 2D a

3D CAD a jiné čárové grafice (včetně akcelerovaného OpenGL), ale

svojí kapacitou až 8 MB WRAM i vynikajícím výkonem a parametry

pro aplikace DTP do 1 600 × 1 200 v plnobarevné (TrueColor)

grafice. V tomto rozlišení disponuje až 85 Hz obnovovací

frekvence, což mimochodem je lepší i než nejvyšší normalizovaný

režim VESA. Navíc je grafická karta spolehlivá a kompatibilní

pro všechny aplikace i systémy, včetně UNIXu, OS/2 a bez

problémů chodí i pod DOSem. Po celou dobu testování se

neprojevila jediná nectnost grafického subsystému, i když plug

and play provoz pod Windows 95 s monitorem nebyl zrovna dokonalý

(po stránce automaticky volených parametrů), ale to není chyba

ani jednoho výrobce, nýbrž nedostatek systému. Dodávané ovladače

pro všechny systémy pracovaly podle očekávání výborně a

využívaly schopností karty. Tuto kartu můžeme odůvodněně

doporučit jako nejlepší víceúčelový grafický akcelerátor pro PC.

To, co vykouzlí grafická karta, zobrazoval vynikající 17"

monitor ViewSonic 17 PS. Ten disponuje plochou deltovou

obrazovkou s roztečí bodů pouhých 0,25 mm, což se projevuje na

vynikající ostrosti i jinak takřka dokonalého obrazu (myšleno po

stránce zkreslení a barevného podání). I když monitor (jako z

cenově přijatelných žádný) nedokáže využít všech schopností

karty, pracovat se s ním „dá“ – málo komu by nestačilo 1 280 × 1

024 ve vysoké obnovovací frekvenci. Monitor má možnost upravit

vše, co by profesionál očekával. Počínaje korekcí geometrického

zkreslením obrazu (včetně perspektivy, rotace,…) až po barevné

podání a moaré v obou osách.

Jako zvuková karta byl zvolen Sound Blaster AWE64, což je pro

lidi, kteří se zvukem profesionálně nepracují, ideální zařízení.

Je kompatibilní se všemi hrami i programy a bez komplikací chodí

i pod systémy, jež jej přímo nepodporují (díky zpětné

kompatibilitě).



Data

Vestavěné EIDE rozhraní nebylo pochopitelně využito. Na místo

něj data spravuje Ultra Wide SCSI řadič Adaptec 3940. Ten

poskytuje svůj paralelní přenosový výkon mechanice CD-ROM (zde

instalovaná 16rychlostní Toshiba může být i přes svůj

nadprůměrný výkon snadno zaměněna za výkonnější, podle aktuální

nabídky na trhu), velmi rychlému disku Seagate Baracuda 34371W s

kapacitou 4,3 GB a ZIP mechanice. Další rozšíření či instalaci

jiných zařízení nic nestojí v cestě. Propustnost dat na

záznamové periférie byla velmi slušná. Disk je rychlý jak po

stránce přenosové, tak i po stránce přístupové doby. Dodávaný

SCSI řadič plně vyhovuje.



Závěr

Rychlost je otázkou procesoru, ale pracovní stanice firmy

Triline je velmi dobrou ukázkou, jak si dnes představit jeden z

nejvýkonnějších jednoprocesorových počítačů vůbec. Pokud se na

konfiguraci zadíváte pozorně, zjistíte, že kromě procesoru není

žádný komponent tím nejlepším, co trh nabízí. To však není

nikterak ke škodě, neboť stanice si nedělá nárok na konkurenci

pro Silicon Graphics, díky čemuž je cenově velmi dobře posazená.

To však neznamená, že budete dělat při své práci kompromis.

Vzhledem k výkonu procesoru a propustnosti systému jsou ostatní

komponenty voleny tak, aby byly levné a nezdržovaly výkonný

procesor. Ve finále je tedy počítač nadprůměrně výkonný a jeho

cena je velmi zajímavá i pro lidi, kteří by jinak počítali s

výrazně nižším výkonem, i když třeba s některými jednotlivými

komponenty na vyšší úrovni.

Dodaná sestava, má-li představovat nejrychlejší jednoprocesorové

PC, vám přinese v práci opravdu užitek. Všechny aplikace pracují

velmi rychle, a to i v situaci, kdy máte spuštěno více programů

najednou. Počítač však disponuje dostatečným výkonem i pro

multimediální aplikace, včetně her, CAD a ostatních grafických

aplikací. Bez většího problému se s ním dá pracovat i na velmi

náročných projektech.

Když jsem před časem testoval procesory Pentium, tak nárůst

výkonu z mé „stodvacítky“ na tehdy nejrychlejší 200 MHz mě

nepřesvědčil natolik, aby se investice do něj vyplatila –

periferie nebyly rychlejší a nárůst výpočetního výkonu,

svazovaný propustností systému, byl velmi malý a projevoval se

jen v čistě výpočetních aplikacích. Pokud však přejdete z Pentia

(i 200 MHz) na obdobný stroj s Pentiem II, alespoň takto dobrými

periferiemi zažijete podobný skok, jako při upgradu na Pentium

ze 486 DX2. Citelně rychlejší jsou nejen výpočty, ale také

periférie (disk,…), velmi důležitý přístup do paměti a

multitasking více aplikací.









Pro vaši firmu

Pravděpodobně se vám velmi často stává, že vaše pracovní stanice

PC je pro některou úlohu příliš pomalá, nebo špatně vybavená. My

jsme měli možnost otestovat na počítač firmy Triline postavený

tak, aby představoval absolutní špičku na trhu. Chtěli jsme tím

zjistit, zda vůbec můžeme doporučit relativně vysokou investici

do dnes nejvýkonnějšího jednoprocesorového PC.

Zjistili jsme, že počítač může být s ohledem na současný trh tak

vybaven, že pokud některá aplikace na něm nebude chodit

dostatečně rychle, tak už nikde. Nárůst výkonu minimálně

odpovídá zvýšené ceně a to zejména díky střízlivému, ale

nekompromisnímu výběru komponent.