Webové Vánoce aneb Historie a současnost on-line obchodů

Dnes si prostřednictvím Internetu můžeme koupit doslova cokoliv: knížky,
počítače, CD, oblečení, letenku, akcie, počítače, koření, jídlo, alkohol,

nábytek, léky nebo dokonce auto. Nové možnosti přibývají doslova každým dnem a

vždy, když jsem přesvědčen o tom, že nic nového se už nemůže objevit, realita

mne vyvede z omylu. V tomto týdnu se mezi internetové obchodníky zařadil i

obchodní dům Sears, takže na jeho adrese www.sears.com je dnes možno nakoupit i

pneumatiky nabo třeba ledničku. Sears pochopitelně není sám, velké obchodní

domy kráčejí ve stopách luxusního obchodního domu Macys, který svůj komerčně

velice úspěšný webový krám www.macys.com otevřel vloni.

Vedle velkých, doslova mamutích společností, jež používají svoji webovou

stránku spíše jako reklamu celé firmy a případné zájemce o koupi odkazují na

telefonní čísla nebo e-mailové adresy prodejců v okolí, existují na dnešním

Internetu společnosti, jejichž úspěch stojí a padá s prodejem pomocí Internetu.

Počet firem nabízejících své produkty prostřednictvím Internetu už asi nikdo

nespočítá. Od malých, začínajících firmiček, nabízejících pouze několik věcí,

až po giganty jako je virtuální knihkupectví Amazon, nazývané největším

knihkupectvím na světě a nabízející statisíce knih všech žánrů.

Průkopníky internetového prodeje se staly společnosti, které si uvědomily, že

bude levnější prodávat na základě telefonních objednávek, protože nebude nutné

zřizovat a financovat síť desítek či stovek obchodů. Typickými představiteli

jsou počítačové firmy jako Gateway nebo Dell, prodávající po celém světě

značkové počítače postavené vlastně na zakázku.Ve skladech firem v danou chvíli

není žádný hotový počítač a na objednávce se začne pracovat doslova ještě ten

den, kdy telefonem nebo po Internetu pošlete objednávku. V posledních měsících

však většina obratu přichází prostřednictvím Internetu, převážně proto, že je

přece jenom příjemnější si prohlédnout konfiguraci počítače přímo na obrazovce,

nežli se o tom pracně dohadovat s prodavačem po telefonu.

Tyto společnosti ale stále ještě nejsou ty pravé firmy, vzniklé přímo pro

prodej prostřednictvím Internetu. Také se od nich liší v pravděpodobně jediném,

nicméně velice důležitém aspektu tyto firmy vydělávají, a velice dobře. To se o

„klasických“ internetových firmách dodnes říci nedá, a po pravdě řečeno mi není

finanční politika velkých společností jako Amazon nebo N2K příliš jasná. Taková

firma Amazon zvyšuje počet prodaných knih každým měsícem o více než závratných

30 procent, jen za prosinec minulého roku prodala za více než 250 milionů

dolarů, a přesto i dnes finančně prodělává. Podle optimisticky se tvářících

představitelů firmy se jedná pouze o dočasný prodělek, způsobený vysokými

náklady na reklamu a nízkou cenou nabízených knih. V tom je ale celý trik,

knihy (a ostatně i všechny ostatní produkty) se na Internetu vyplatí kupovat

vlastně jen v případě, že jsou levnější. A často dokonce musí být levnější

docela výrazně, protože k nákupu si nutně musíme připočítat i poštovné a balné.

Pokud tedy giganti internetových obchodů počítají s tím, že nízké ceny udrží

pouze do té doby, než se jim podaří zničit konkurenci klasických kamenných

obchodů, a pak si určí ceny podle svého uvážení, máme se na co těšit.

Většina z nás, kdo nakupujeme na Internetu víceméně pravidelně, uvádí několik

hlavních důvodů, proč utíká od kamenných obchodů k vlastnímu počítači. Mezi

nejčastěji uváděné důvody patří pohodlí (vyberu si pěkně v pantoflích, aniž

bych se musel namáhat oblékat, jet do obchodu, parkovat, dohadovat se s

prodavačem a zase se táhnout zpátky), levnější ceny (sleva 30–50 procent není

žádnou vzácností), větší nabídka (taková firma Amazon tvrdí, že si můžete

vybrat mezi závratnými 3 miliony knih které knihkupectví se jim může byť třeba

jen přiblížit?), a větší dostupnost některých, zvláště před Vánocemi dávno

vyprodaných věcí.

Důležitou otázkou, která dříve či později napadne každého, kdo si něco na

Internetu vybere a koupí, je bezpečnost nákupů. Převážná většina transakcí je

prováděna prostřednictvím platby pomocí kreditní karty, jen málokterý obchodník

je ochoten přijmout šek nebo poslat zboží na dobírku.

Všechny údaje jsou enkryptovány, a i když prakticky žádné kódování není a ani

nemůže být 100procentně zabezpečené proti úniku informací, počet stížností je

zatím zcela mizivý. Je tedy nakupování na Internetu bezpečné? Jednoznačná

odpověď samozřejmě neexistuje, nicméně si musíme uvědomit, že určité riziko je

vlastně všudypřítomné. Při běžném placení kreditní kartou za sebou necháváme

papírovou stopu, dokonce i s podpisem, přímo v ruce prodavače, a o riziku větší

částky v hotovosti ani nemluvě. Navíc si musíme uvědomit, že prorazit

bezpečnostní systémy prodejců není nejlehčí, a profesionální padouch se bude

daleko spíše namáhat proniknout do databází velkých bank, kde se mu může

podařit zdefraudovat miliony, nežli se pokoušet o získání čísla vaší kreditní

karty, na které může být kredit jen několik set či tisíc. Navíc ve většině zemí

je vaše odpovědnost za podvodné nákupy na kreditní kartě limitovaná na celkem

mizivou částku, např. ve Spojených státech je to pouhých 50 dolarů.

Pravým průkopníkem internetového prodeje byla již zmíněná firma Amazon

(www.amazon.com, původně nabízející výhradně knihy, dnes však již rozšířila

nabídku též o hudbu a videokazety, a jen správní rada firmy ví, co přijde na

řadu za pár dnů. Pochopitelně ani fasáda této obrovité firmy není zcela bez

nějaké té šmouhy; tou nejzávažnější je snad právě probíhající aféra, ve které

se podařilo prokázat, že většina knih, kterou webové stránky Amazonu

doporučovaly jako zvláště velké hity, byly ve skutečnosti publikace, o jejichž

kvalitě či úspěšnosti by se sice dalo s úspěchem pochybovat, ale za jejich

uveřejnění na první stránce zato dobře zaplatila jejich vydavatelství. V

některých případech se jednalo i o více než 10 000 dolarů za uveřejnění. Firma

přiznala chybu a všem zákazníkům nabídla vrácení peněz.

Podobně průkopnická je i společnost Music Boulevard (www.musicblvd.com),

prodávající CD. Původně dvě velké firmy se nakonec spojily, zřejmě pro ně

Amazon představoval příliš velkou konkurenci. Dnes je tedy možné sehnat doslova

jakékoliv CD na Internetu o dobrých 30 procent levněji nežli v normálním krámě.

A jelikož tato firma nemá kromě firmy Amazon na Internetu žádného reálného

konkurenta, otázkou zůstává, jak dlouho ty levné ceny vydrží.

Jedním z nejnovějších hitů prodeje prostřednictvím Internetu je prodej voňavek.

Tyto firmy patří mezi nejagresivnější, nabízejí např. plný výběr snad všech

značek, což je v Americe, kde si jednotlivé společnosti žárlivě střeží svoji

pověst a často uzavírají exkluzivní smlouvy s určitými obchodními domy (takže

pokud dotyčný obchod zrovna není ve vašem městě, máte smůlu), dost zajímavé.

Další z pobídek, jak nalákat zákazníka, je poštovné zdarma, nejrůznější dárková

(tudíž i levnější) balení, výrazné (až třicetiprocentní) slevy oproti běžným

obchodům a záruka, že pokud najdete dotyčný parfém někde levněji, pošlou vám

rozdíl a ještě přidají 5 procent původní ceny.

Zkoušel jsem hledat některé vzácnější ročníky vína. Na adrese

www.virtualvineyard.com mi to trvalo 12 minut a láhev stála 23 dolarů. Pro

zajímavost jsem se vypravil do zdejšího velice solidně zásobeného obchodu,

který naštěstí není přehnaně daleko. Našel jsem stejnou láhev, přičemž i s

oblékáním mi výprava trvala 49 minut a víno stálo 29,95 dolarů. Některé

americké státy však bohužel začínají prodej alkoholu prostřednictvím Internetu

omezovat nebo přímo zakazovat.

Zatímco cesta a nákup košile v nejbližším obchodním domě trvala 72 minut, z

nichž většinu jsem se za nezúčastněného přihlížení znuděného prodavače

prohraboval policemi a hledal patřičnou velikost, webová firma Land\s End mi

nabídla virtuálního prodavače, který se mne vyptal na všechno, co s košilí

souvisí, velikost, barvu a typ, a potom mi nabídl nepřebernou nabídku možností,

takže to bylo jako kdybych navštívil soukromého krejčího.

Briliantový prsten jsem v obchodním domě Lazarus vybíral 31 minut, k tomu nutno

připočíst dalších 40 minut na cestu, a cena byla 627 dolarů. Pomocí Internetu

jsem našel stejný prsten u firmy fortuoff.com za 605 dolarů během pouhých 11

minut.

Pochopitelně všechno ještě zdaleka není dokonalé. Zatímco si papírový katalog

prohlédnete za pár vteřin, při pomalejším spojení si u počítače můžete dřív

vysedět důlek, než se vám u špatně udělaného webového katalogu natáhne pár

stránek. Navíc je zde určité omezení ve způsobu platby: pokud nehodláte nebo

nemůžete platit kreditní kartou, jste zpět v normálním světě šnečí pošty, a

dokonce hned dvakrát, protože nejdřív musíte poslat šek a teprve potom některé

společnosti pošlou zboží.

Prodej věcí prostřednictvím Internetu přesáhl v roce 1998 v samotných Spojených

státech závratných 8 miliard dolarů. Každým rokem přibývá kolem 5 miliónů

zákazníků, takže v loňském roce nakupovalo na Internetu více než 17 miliónů

Američanů. Prosinec byl pochopitelně klíčovým měsícem, pokud by prodej zůstal

na úrovni předchozích měsíců, řada obchodů by zřejmě zkrachovala. Nárůst obratu

byl ale tak fenomenální, že se pro letošní Vánoce začal razit nový název: místo

tradičního „bílé Vánoce“ se objevily „webové Vánoce“. Na příští rok se očekává

další kvantitativní skok v počtu zákazníků. Tento optimismus se odráží i v

závratných hodnotách akcií internetových firem na newyorské burze.

Ne všichni zákazníci jsou, celkem pochopitelně, spokojeni. Zvláště před

Vánocemi docházelo k zahlcování jak sítě, tak i jednotlivých firem, takže řada

zákazníků zjistila, že jejich objednávka byla buď úplně zrušena, nebo alespoň

odložena na začátek ledna, což je v případě vánočních dárků poněkud nevhodné a

patří spíše do kategorie špatných žertů. Navíc platí, že cesta do obchodu je

sice delší, ale ve většině případů si dotyčnou věc můžeme v krámě osahat a

přivezeme ji domů, zatímco v případě virtuálního nákupu si musíme ještě pár dnů

počkat. Jedna věc je ale jistá ať už je důvodem pro nákup na Internetu cokoliv,

tento způsob prodeje je v posledním roce jediný, který zažívá opravdový rozvoj.

Každopádně však i pro nákupy na Internetu platí, že je nutné vyzkoušet několik

společností, protože jednotlivé firmy se vzájemně liší výší nabízené slevy. Na

tomto místě je nutné i určité varování před některými menšími search engines,

protože ty jsou natolik propojeny na určité firmy, že prohrabat se k některým

obchodům trvá delší dobu, neboť klíčová slova poněkud podvodně vyhledávají

firmy předplacené.

Kdykoliv uvažuji, jestli si mám pro něco jet do obchodu nebo to koupit na

Internetu, vzpomenu na kamaráda Briana, který po dvouhodinovém sezení u

počítače vydal vítězný ryk a začal tančit jakýsi improvizovaný tanec na mlatě:

„Vánoční nákupy mám za sebou!“



9 0132/JL