Windows ME zdarma? - funkce Windows ME a jejich alternativy pro Windows 95/98

S novou verzí Windows ME chce firma Microsoft ještě naposledy utržit nějaké
finance, předtím než se oba systémy Windows jeden určený pro běžné koncové

uživatele a druhý pak pro práci v síti definitivně sjednotí. V tomto článku se

budeme zabývat tím, jaké vlastně jsou nové vymoženosti Windows ME, ale hlavně

zda se tyto novinky nedají nějak zabudovat i do systémů starších.



U Windows ME je faktem to, že i když Microsoft při vytváření této verze

oznamoval, že půjde jen o drobná vylepšení, věnoval velkou pozornost vypilování

detailů. Potud jsou Windows ME jen dalším systémem postaveným na jádru Windows

9×, ovšem se zatím nejlepším zabezpečením ze všech operačních systémů Windows.



Vylepšeno. V systému jsme zatím nenašli žádné závažnější přehmaty, a vzhledem k

tomu, že Windows ME jsou založena na starším jádru, není třeba se nějakých

vážnějších chyb nijak obávat. Pokud váš počítač splňuje minimální hardwarové

požadavky kladené na instalaci a provoz tohoto operačního systému, na první

pohled není žádný důvod, proč byste neměli na tento systém přejít. Windows ME

vás nalákají na bohaté softwarové vybavení a nabízejí i systém zabezpečení

proti změně nastavení systému. Tento systém pro zajímavost naši američtí

kolegové nazvali „cool idiot proofing“. To všechno patří ke kladům Windows ME.



Update není nutný. Mnoho lidí o Windows ME říká, že v médiích a také v

prohlášení Microsoftu se sice neustále mluví o programech Media Player nebo

Movie Maker, ale velice málo o operačním systému jako takovém. Přesnější

srovnání mezi Windows ME a jejich předchůdci, jakož i porovnání v softwarovém

vybavení vedou rychle k závěru, že update je poměrně drahý na to, co se jím dá

získat. Software dodávaný s Windows ME není totiž ani tak mimořádný, jako spíše

hodně vychvalovaný. Kromě toho je z větší části k dostání zdarma. Nová opatření

k ochraně systému mají některé chyby v designu, a tím tedy pouze relativní

hodnotu. Uměle odebraná možnost spuštění v režimu MS-DOS bude zkušenějšímu

uživateli zcela jistě chybět.



Freewarové a sharewarové alternativy. Rozhodněte se však na základě

následujících stránek sami, zdali se vám přechod na Windows ME vyplatí. Najdete

zde fundované technické analýzy zajímavých novinek systému Windows ME, také vám

dáme praktické návody k jejich použití a vyjmenujeme vám freewarové a

sharewarové alternativy pro Windows 95 a Windows 98.





1. OBNOVA SYSTÉMU



Další rozšíření ERU a programu Scanreg



Co tato funkce nabízí: Funkce Obnova systému ve Windows ME pokračuje tím, co

velmi skromně začalo funkcí ERU (Emergency Recovery Utility) ve Windows 95 a co

bylo vylepšeno ve Windows 98 funkcí Scanreg. Tato funkce se stará o pravidelné

zálohování systémových souborů a umožňuje v případě problémů vrátit se ke

dřívějšímu stavu systému.



V pozadí běží pomocí plánovače úloh program PC Health Scheduler for Data

Collection (PCHSHD.EXE), který se automaticky stará o každodenní vytváření

zálohy systému. Kromě toho je v nabídce Start k dispozici aplikace System

Restore představovaná souborem RSTRUI.EXE. Tato aplikace vám umožní v případě

problémů vrátit se k takovému stavu systému, který pracoval bez problémů. Kromě

toho také můžete vytvářet dodatečné zálohy, pokud se chystáte provádět některé

zásadní zásahy do systému (například při práci s registrem Windows).



V případě, že se do systému nenainstaloval žádný program, provede tato aplikace

pouze zkopírování souborů registru a několika INI souborů. O něco složitější je

vytvoření tzv. Restore point, česky řečeno záchytného bodu systému, ke kterému

je možné se v případě problémů vrátit. Tento druh zálohy se provádí, pokud

dojde ke změnám DLL knihoven a systémových souborů potom se zálohují i tyto.

Díky tomuto systému je pak možné se v případě nouze vrátit nejen k

zazálohovaným souborům registru, ale i ke starším verzím systémových souborů.

Kolik takových záloh si budeme moci dovolit, závisí na místu, jež máme dostupné

na našem pevném disku.



Zázraky ovšem samozřejmě čekat nemůžeme. Všechny programy, které jsme po datu

vytvoření zálohy nainstalovali, musíme nahrát znovu. Kromě toho zůstávají po

návratu systému ke dřívějšímu stavu na pevném disku nyní již nefunkční aplikace

a nejrůznější data, jež nám jenom zabírají místo.



Nevýhody: Aplikace zajišťující obnovu systému je značně náročná na místo na

pevném disku. Standardně je přednastaveno více než 10 procent kapacity disku.

Dalším drobným nedostatkem, který se však většinou nedá obejít, je skutečnost,

že záloha systému se nachází na stejném disku jako celý operační systém, což se

negativně projeví zejména při problémech s pevným diskem.



Pokud vám Windows ME nenastartují vůbec, nemáte žádnou možnost návratu do

předchozího stavu. Pokud pomocí spouštěcí diskety nastartujete do systému

MS-DOS, máte k dispozici pouze program Scanreg, známý z Windows 98, jenž můžete

použít k záchraně registru.



Jak to funguje: Program pro obnovu systému nabízí pro běžného uživatele,

odhlédneme-li od možnosti manuálního nastavení záchytných bodů systému, jen

velice málo možností konfigurace. Je možné zmenšit místo potřebné pro ukládání

záloh. To provedete pomocí nabídky Start/Nastavení/Ovládací panely/Systém. Zde

klepněte na kartu Výkon a na této kartě stiskněte tlačítko Systém souborů. V

poli Nastavení nastavte posuvníkem v řádce Místo na disku k obnovení systému

kapacitu, kterou chcete vyhradit pro vytváření systémových záloh. Snížením

množství místa bude potom systém uchovávat těchto záloh méně.



Možné alternativy pro Windows 95/98: Výše popsaná funkce Windows ME vlastně

není nic jiného, než promyšlený systém kopírování souborů. Zálohu registru si

koneckonců provedete i sami, pokud si zkopírujete například na nějaký jiný disk

soubory SYSTEM.DAT a USER.DAT. Tuto zálohu můžete provádět v určitých

pravidelných intervalech. Totéž platí i o zálohování INI souborů, které také

můžete kopírovat manuálně. Přitom máte daleko větší jistotu, protože tato data

ukládáte na jiné, nezávislé médium.



Zálohování různých systémových souborů ale není zase až tak jednoduché, jak se

zdá. Komplexnější a velmi účinnou metodou se v tomto ohledu může zdát vytvoření

jedné úplné kopie celého systému, které jsme popisovali v minulých číslech.

Tento postup spočíval ve zkopírování složky Windows pomocí příkazu xcopy32 /k

/r /e /i /s /h c:\windows*.* c:\backup\. Po pádu Windows se potom pomocí

příkazu operačního systému MS-DOS s názvem REN přejmenovala zálohovaná složka

Backup na Windows a tak se systém restauroval do podoby před kolapsem.







2. Ochrana souborů



Ochrana před nechtěnou změnou systémových nastavení



Co tato funkce nabízí: Ve Windows ME je dostupná funkce zajišťující sledování

jistých složek jakož i vybraných a zvláště důležitých systémových souborů před

jejich změněním. Tato funkce nabízí jak účinnou obranu proti osudným chybám

uživatele tj. nechtěné smazání, přesunutí, přejmenování, tak i proti nekorektně

pracujícím instalačním programům.



Způsob práce této nové funkce se dá lehce sledovat například pomocí cvičného

napadení některého důležitého souboru. Pokud zkusíte smazat například soubor

SYS.COM, tak se zdá, že se vám to úspěšně podařilo. Avšak po jedné, dvou

vteřinách je tento smazaný soubor opět zpátky. Přitom nehraje žádnou roli,

jakým způsobem, případně jaký soubor toto smazání provedl (Průzkumník, nějaká

aplikace nebo program MS–DOS). Předpokládáme-li, že firma Microsoft při výběru

těchto důležitých souborů a složek nic nepřehlédla, může tato funkce značnou

měrou přispět k integritě celého systému.



Jak to funguje: My jsme tuto funkci (jinak blíže nijak nedokumentovanou) velmi

podrobně prozkoumali a došli jsme k následujícím závěrům:



1. Všechny chráněné složky a soubory jsou ve formě seznamu uvedeny v souboru

FILELIST.XML, jenž se nachází ve složce Windows\System\Restore. Tento seznam

obsahuje okolo 850 položek.



2. Složky a soubory uvedené v tomto seznamu jsou střeženy rezidentním programem

STMGR.EXE (PC-Health-Manager), který se také stará o jejich pravidelné

zálohování.



3. Chybějící soubory Windows natahují ze složky _Restore. Zde však nejsou tyto

soubory pod svým obvyklým jménem, nýbrž pod relativně komplikovanými indexy s

příponou CPY.



4. Pro zajištění integrity složky _Restore (a vlastně i dalších systémových

složek) je k dispozici virtuální ovladač vxdmon, který se nachází v souboru

VMM32.VXD.



Poté, co se nám povedlo vypátrat tyto základní údaje, podařilo se nám také

funkci sledování složek a souborů použít rovněž na libovolnou jinou složku.

Pokud si chcete také tuto funkci podle našeho scénáře rozšířit i na svůj

počítač, předem jedno upozornění. Je třeba si uvědomit, že do všech takto

chráněných složek nebude moci žádná aplikace zapisovat. To bude u takové složky

možné až po odebrání ochrany.



Pozor: Níže popisovaný trik by měl provádět pouze zkušený uživatel Windows.



Nyní následují popisy jednotlivých kroků jak jdou za sebou:



1. Spusťte program Příkazový řádek a za prompt MS-DOS zadejte příkaz



kill /f stmgr.exe



Tímto příkazem sice trochu násilně, ale přece, ukončíte program

PC-Health-Manager. Soubor KILL.EXE, jenž představuje program Task-Killer,

najdete . Tento program, jehož funkci jsme popisovali v některém z minulých

čísel, se dá použít pro ukončení běžících procesů ve Windows.



2. Vytvořte si záložní kopii souboru FILELIST.XML v nějaké jiné složce a

původní soubor otevřete v programu Poznámkový blok.



3. Je vcelku logické, že i samotný soubor FILELIST.XML patří mezi chráněné a

tedy i sledované soubory, takže v obsahu tohoto souboru je i záznam o něm

samém. Proto vyhledáme v souboru FILELIST.XML řádek



<rec>%WinSys%\restore\file­list.xml</rec>



a smažeme jej.



4. Abychom nyní mohli aktivovat ochranu pro námi vybranou složku, vložíme pod

skupinu <directories> a tam pod skupinu <exclude> řádek



<rec prot=„TRUE“>X:\cesta</rec>



Zde písmeno X: označuje disk, ve kterém se složka nalézá, a slovo cesta

označuje úplnou cestu ke složce, jež má být chráněna.



Poté, co provedeme tuto úpravu, soubor uložíme.



5. Nyní spusťte program Editor registru (REGEDIT.EXE) a vyhledejte klíč

Hkey_Local_Machine\System\Cu­rrentControlSet\Services\VxD\VxDMon



V tomto klíči se nachází hodnota FirstRun, jejíž údaj změňte z N na Y. Po

restartu počítače bude vámi vybraná složka zařazena mezi chráněné.



Tento příklad otevírá otázku střežení systémových souborů a zkušení uživatelé

si sami mohou pomocí této metody rozšiřovat anebo redukovat nové funkce Windows

ME.



Neexistuje alternativa pro Windows 95/98: Funkce sledování systémových složek a

souborů je novinkou a technickým výdobytkem Windows ME. Starší verze Windows

nemají v tomto ohledu co nabídnout. Toto vylepšení integrity systému je ale

velmi draze vykoupeno zejména nutností běžících rezidentních služeb a

složitostí, které spotřebovávají systémové prostředky (zejména výkon

procesoru). Samotný PC-Health-Manager vyžaduje permanentně 8 MB operační paměti

a jednotlivé zálohy spotřebovávají na pevném disku poměrně hodně místa.







3. Komprimace dat



Komprimace dat s dobrou integrací do operačního systému



Co tato funkce nabízí: To, co firma Microsoft nabízela u Windows 98 pouze jako

součást balíku PLUS, se stalo standardní součástí příslušenství Windows ME. O

čem že to mluvíme? Jedná se o funkci komprimování složek. Při typické instalaci

bez výběru komponent se tato funkce neinstaluje. Dá se však kdykoliv

doinstalovat pomocí nabídky Start/Nastavení/Ovládací panely/Přidat nebo odebrat

programy. Zde klepneme na kartu Instalace Windows a v položce Systémové

nástroje zaškrtneme volbu Komprimované složky. Windows ME dávají najevo již při

volbě minimální instalace, že instalují pouze základní funkce systému. Všechny

tři DLL soubory, představující rozšíření Komprimované složky, se umístí do

složky Windows\System. Jedná se o tyto soubory DZIP32.DLL pro komprimaci,

DUNZIP32.DLL pro rozbalení a ZIPFLDR. DLL pro integraci této funkce do

prostředí Windows a ke konfiguraci komprimovaných souborů. Od tohoto okamžiku

můžete komprimovat soubory tím, že je označíte například v programu Průzkumník

a pomocí kontextového menu a příkazu Odeslat, který se v něm nachází, vyberete

volbu Komprimovaná složka.



Komprimovaný archiv ve formátu ZIP se vytvoří v té složce, z níž jste soubory

do tohoto archivu komprimovali. Název archivu bude totožný s názvem posledního

označeného souboru, který je součástí tohoto archivu, s příponou ZIP. Pro

přístup do archivu můžete zadat i heslo. Další možnosti komprimace bohužel

nejsou k dispozici: není možné si například zvolit ani stupeň komprimace, a ani

automatické smazání původních souborů po jejich přidání do archivu.



Co se týče velikosti komprimace, dosahuje právě takové hodnoty jako při použití

klasických komprimačních programů jako jsou Winzip či Winrar, a díky svému

jednoduchému používání vycházejí běžnému uživateli maximálně vstříc. Uživatelem

vytvořené soubory se dají poklepáním spustit přímo z otevřeného archivu, pouze

spouštěcí soubory vyžadují před použitím dekomprimaci. Komprimované archivy

jsou zabaleny ve standardním formátu ZIP, a proto mohou být otevírány a

rozbalovány všemi dostupnými komprimačními programy typu Winrar nebo Winzip.



Jak to funguje: Vždy je možné komprimovat najednou pouze ty soubory, jež se

nacházejí v jedné složce. Archiv se vytvoří na cestě, které odpovídá umístění

souborů a jednoduše se dá vytvořit klepnutím pravým tlačítkem na soubor a

výběrem příkazu Komprimovaná složka z menu Odeslat. Již existující archivy se

dají rozšířit použitím technologie drag&drop. Takto je možné do komprimované

složky přidávat soubory z jiných složek. Technologie drag&drop funguje jak při

otevřené komprimované složce, tak i u ikony této složky. Pokud použijete druhou

metodu přidávání složky do archivu, má samotný průběh komprimace sklon k

problémům při zobrazení, to znamená, že data přidaná do archivu se vám tak

dlouho neukáží, dokud neprovedete nějakou jinou akci pomocí technologie

drag&drop při otevřeném okně Komprimované složky. Ochrana archivu heslem platí

při přidávání do archivu pouze pro obsah archivu, jaký byl v okamžiku vytvoření

hesla. To znamená, že přidané soubory jsou bez ochrany, dokud nezopakujete

zadání hesla.



Pokud vám přístup ke Komprimovaným složkám pomocí kontextového menu

Odeslat/Komprimované složky připadá hodně rozvláčný, můžete si složku s názvem

Komprimované složky dodatečně zkopírovat na pracovní plochu. Poté můžete

komprimovat soubory jednoduše pomocí technologie drag&drop.



Sharewarové alternativy pro Windows 95/98: Cenově výhodné, případně zcela

bezplatné komprimační programy jsou k dispozici ve dostatečném množství. Pro

uživatele Windows 95/98 lze doporučit například sharewarový program Winrar

2.71, jejž najdete nebo na internetové adrese www.rar.cz/index.html

(Wr271cz.exe, 651 KB), nebo program Winzip verze 8.0, který opět naleznete nebo

na internetové adrese www.winzip.com (1,2 MB). Program Winrar zvládá například

kromě vlastního formátu RAR také formát ZIP a dovede i rozbalovat soubory CAB

od firmy Microsoft. Obě aplikace nabízejí velmi dobrou integraci do prostředí

operačního systému Windows a spoustu dalších dodatečných funkcí.



Pokud si nainstalujete program Winrar, objeví se vám v kontextovém menu u

souborů dvě nové položky. Položka Přidat do <jm souboru.rar> automaticky

vytvoří nový archiv ve stejné složce jako daný soubor. Položkou Přidat do

archivu se dostanete do okna, ve kterém můžete nastavovat další parametry.







4. Media Player 7



Přehrává všechny dostupné multimediální formáty



Co tento program nabízí: Jako tomu bylo i v předchozích verzích programu Media

Player 6.x, i program Media Player 7 dovede přehrávat všechny dostupné

digitální formáty, ať již hudební nebo video. Všechny podporované formáty lze

zjistit pomocí menu Soubor/Otevřít v položce Soubory typu. Nově jsou k této

aplikaci přidány tzv. skiny, jejichž pomocí se dá měnit vzhled Media Playeru,

Vizualizace (vizuální efekty) a Knihovna médií. Tyto nástroje však nejsou

zrovna postaveny na intuitivním ovládání. Pomocí programu Media Player 7 ale

můžete kopírovat na pevný disk Audio CD a převádět je na úsporný formát MP3

nebo WMA souborů, anebo opačným způsobem vypalovat na kompaktní disk MP3 a WMA

soubory ve formátu pro klasická AudioCD (formát CDA). Posledně jmenovaná funkce

však vyžaduje Adaptec-Plug-in, který ale v programu Media Player po instalaci

Windows ME doposud chybí. Při kopírování Audio CD na pevný disk používá program

Media Player namísto formátu MP3 formát WMA od firmy Microsoft. Většina

přehrávačů však stejně podporuje oba formáty.



Firma Microsoft svůj formát WMA vychvaluje až do nebe: „You can squeeze twice a

much music into the same amount of space“ (český překlad zní Na stejně velké

množství místa můžete uložit až dvakrát více hudby). Tuto větu můžete najít na

Internetu na adrese

http://windowsmedia.com/me­diaguide/cooldevices/cool­devices.asp. Samozřejmě jsme

si hned toto tvrzení ověřili a porovnali jsme 128 Kbit MP3 s 64 Kbit WMA.

Kvalita zvuku u WMA formátu se ukázala jako znatelně horší. O to více je

zajímavé, že jako standard pro grabování CD (menu Nástroje/Možnosti karta

Zvukový disk CD) je v poli Nastavení kopírování nastavena Kvalita kopie na 128

Kb/s tj. stejnou hodnotu jako u formátu MP3. Při 128 Kb/s (tedy 16KB/s, což

odpovídá 960 KB/min., tj. necelý 1 MB za minutu) se nedá proti formátu WMA nic

namítat, ovšem v tomto případě vyžaduje stejně velké množství místa na disku

jako formát MP3.



Jak to funguje: Díky velkému počtu ovládacích prvků je zpočátku zacházení s

programem Media Player trochu zamotané. Zvláště se to týká práce s

multimediálními soubory pomocí Knihovny médií. Tato práce vyžaduje alespoň na

začátku trochu cviku.



Jako první krok se nám jeví nejužitečnější vyhledání všech multimediálních

audioa videosouborů na našem počítači a jejich načtení do Knihovny médií. Tato

akce se provede pomocí menu Nástroje/Hledat v počítači mediální soubory…

Potom klepněte na položku Knihovna médií a vyberte vlevo nahoře položku Nový

seznam stop. Ten si můžete nazvat třeba Hardrock. Pokud si pak klepnete na

položku Všechna zvuková média, zobrazí se vám v pravé části okna všechny

zvukové multimediální soubory a vy si můžete do vámi vytvořené položky Hardrock

umístit pomocí technologie drag&drop vybrané zvukové soubory. Při výběru

souborů můžete uplatnit funkce kláves <ctrl> a <shift> známé z programu

Průzkumník. Klávesa <ctrl> umožňuje výběr více položek, takže při klepání myší

na jednotlivé položky při této stisknuté klávese můžete vybírat z celého

seznamu jen ty soubory, které se vám hodí. Klávesa <shift> umožňuje souvislý

výběr více položek, takže stačí klepnout na začátek řady položek, kterou chceme

umístit jinam, a při stisknuté klávese <shift> stisknout položku, která je na

konci řady. Jednoznačně nejrychlejší způsob, jak úplně všechna data z Knihovny

médií odstranit, spočívá ve smazání souborů ve složce Windows\All

Users\Application Data\Microsoft\Media Index.



Důležité upozornění: Pokud soubory v Knihovně médií přejmenujete nebo smažete,

týká se to jen tohoto seznamu, ale nikdy to neplatí pro soubory samotné. Pouze

v případě, že multimediální soubory přesunete do „Koše“, který se zde nazývá

Odstraněné položky, a pokusíte se odtud soubory odstranit, objeví se dialogové

okno, jež se vás zeptá, zda chcete tyto soubory trvale odstranit z pevného

disku. Tato volba je však standardně nastavena jako deaktivovaná.



Pokud budete chtít deaktivovat vizualizace, odpovídající položku nenajdete pod

menu Zobrazit/Vizualizace, nýbrž pod menu Zobrazit/Nástroje pro přehrávání.



Alternativy pro Windows 95/98: Firma Microsoft si program Media Player 7

nevyhradila pouze pro uživatele operačního systému Windows ME. Tato aplikace je

také dostupná na www.microsoft.com/windows/windowsmedia, a co více, je dostupná

zdarma jako download (Wmp7.exe, 9,12 MB). Navíc: pokud si tuto aplikaci

stáhnete z Internetu, pak ji dostanete zcela kompletní. Obsahuje totiž

například také Adaptec-Plug-In, potřebný pro vypalování na kompaktní disky.

Tuto kompletní verzi vám samozřejmě nabízíme i . Uživatelům Windows ME se

doporučuje dodatečné komponenty stáhnout po instalaci Windows ME, samozřejmě

pokud tu možnost mají.



Uživatelé pracující s operačním systémem Windows 95 se mohou tímto přehrávačem

vybavit jen tehdy, mají-li nainstalovaný program Internet Explorer 4. V tomto

případě to však znamená, zejména kvůli programu Windows Player, který

spotřebovává velké množství operační paměti, větší požadavky na prostředky

systému, jak již bylo zmíněno zejména na operační paměť a výkon procesoru.



Pokud opravdu velice nutně nepotřebujete pro práci s multimediálními soubory

tak rozsáhlou aplikaci, doporučujeme vám nainstalovat si nějaký speciální

program pro přehrávání zvukových souborů například freewarový Winamp verze 2.7

(Winamp27_full.exe, 2,1 MB, najdete ji , případně na internetové adrese

www.winamp.com). Zvláště na starších počítačích jako je třeba Pentium 133 běží

tato aplikace bezproblémově.







5. MSN Gaming zone



Ostatní hráči čekají na Internetu



Co tato funkce nabízí: Komu je líto, že třeba hru Srdce musí neustále hrát jen

proti počítači, tomu nabízejí Windows ME způsob, jak se dostat ze samoty do

společnosti (i když jen virtuální). K operačnímu systému Windows ME bylo

přiloženo pár on-line her, ve kterých si dotyčný může zahrát s ostatními hráči

přes Internet. Při startu hry jakou je například Srdce v Internetu, se váš

počítač připojuje k serveru MSN Gaming Zone. Pokud se přihlásí dostatek

zájemců, hra může začít. Hráči dostanou přiřazena standardní jména Hráč 1 až

Hráč 4. Možnost volby vlastního jména není možná. Zobrazí se vám také původ

hráče, čili ze kterého státu pochází nebo spíše jakou jazykovou verzi Windows

ME používá.



Pokud během hry hráč vypadne, převezme jeho úlohu počítač a hraje se dál.

Dokonce je možný i jakýsi způsob komunikace s ostatními hráči, i když jen

pomocí přednastavených dialogů, jež se automaticky překládají do jazyka

soupeřů. Vlastní komentáře není možné posílat. Při našich pokusech bylo možné i

před oficiálním uvedením Windows ME si s někým bez nějakého dlouhého čekání

zahrát.



Freewarové a sharewarové alternativy pro Windows 95/98: Je vcelku pochopitelné,

že náruživí hráči na uvedení Windows ME nečekali. Všechny rozsáhlejší síťové

hry, například Command&Conquer nebo Half Life, vám nabízejí možnost nefalšované

internetové bitvy. Navíc je k dispozici také celá řada jiných her, ze kterých

můžeme uvést třeba Hearts nebo Backgammon, jež jsou dostupné jako freeware,

případně shareware.



Vyhledávání spoluhráčů u méně rozšířených internetových her může nějakou tu

chvíli trvat. Na první pokus se nám podařilo zahrát si sharewarovou hru

Hardwood Hearts (najdete ji nebo na internetové adrese

www.silvercrk.com/download.htm (Heartsb53.exe, 6,08 MB). Tento od pohledu velmi

přívětivý program má velmi snadnou konfiguraci i ovládání.



Dříve než začnete hrát, měli byste se v každém případě dokonale seznámit s

pravidly každé hry, protože ta se někdy od standardních pravidel odlišují. Tak

velmi dobrý hráč hry Srdce (Hearts) sotva vyhraje v Hardwood Hearts, pokud se

dobře neseznámil s trochu odlišnými pravidly této hry. Hardwood Hearts nabízejí

jako celá řada jiných podobných her možnost nejprve si hru nacvičit off-line

proti počítači.



Všechny internetové hry obsažené ve Windows ME si můžete zdarma stáhnout na

adrese http://zone.msn.com. Najdete tam také ještě spoustu dalších her,

například šachy.







6. Movie Maker



Úprava videosnímků dostupná pro běžného uživatele



Co tento program nabízí: Úkolem programu Movie Maker je doplnění a jakési

završení multimediálního vybavení operačního systému Windows ME. S pomocí

tohoto programu můžeme upravovat a archivovat soubory videa. Program Movie

Maker rozpoznává všechny známé formáty videa, vyjma formátu MOV a RM. Zdroje

dat se mohou nacházet i na externím zařízení. Pokud máte patřičně vybavenou

televizní kartu, můžete například nahrávat videosekvence pomocí videokamery. S

pomocí této karty se dají také na pevný disk nahrát videosekvence z televizního

přijímače, a dokonce je pak pomocí jednoho tlačítka na liště nástrojů můžete

posílat elektronickou poštou. Obecně se dá říci, že požadavky na hardwarové

vybavení značně stoupají s délkou zpracovávaného videosnímku. Digitální videa

potřebují nejen značné množství místa na disku, ale kromě toho by měl být

počítač vybaven výkonným mikroprocesorem a nejméně 128 MB operační paměti.

Navíc pokud není počítač vybaven zvukovou kartou, nedá se tento program vůbec

spustit.



Program Movie Maker ukládá upravené soubory videa v zásadě ve svém vlastním

formátu WMV. Tento formát je daleko úspornější, co se týká místa, než například

nekomprimované soubory AVI.



Jak tento program funguje: Program Movie Maker prohledává videosekvence a podle

střihů je rozděluje na klipy (snímky). Každý klip se pak v okně úprav zobrazí

jako miniatura (thumbnail). Poklepáním na jednotlivý klip se nám tento spustí v

přehrávacím okně vpravo. Pokud chcete použít jen část tohoto klipu, zvolte v

menu Zobrazit příkaz Časová osa. Tím se vám ve spodní části okna zobrazí přímka

s časovými údaji. Na tuto osu přetáhněte klip, ze kterého chcete vyjmout

nějakou sekvenci, a to pomocí myši (podržte ukazatel myši nad značkou

posuvníku, kurzor se změní na oboustrannou šipku potom můžete posunutím

posuvníku nastavit začátek a konec výřezu). Kurzor se také může změnit na tvar

šipky směřující vzhůru takto se nastaví místo, odkud má být klip spuštěn. Další

možností je nastavení počátečního a koncového bodu střihu pomocí menu

Klip/Nastavit počáteční bod střihu, a následně pomocí menu Klip/Nastavit

koncový bod střihu tento způsob se dá použít v případě, že máme nastaveno

zobrazení Scénáře (menu Zobrazit/Scénář). Přetahováním pomocí myši můžeme tento

výřez zařadit na kterékoliv místo celého scénáře. Další klipy potom můžeme do

scénáře přidávat opět buď přetažením myši do scénáře, nebo pomocí menu

Klip/Přidat do scénáře či časové osy. Můžete také označit část sekvence od

počátku po určitý bod. K tomu slouží příkaz Rozdělit z menu Klip. Současným

označením dvou nebo více klipů můžete provést jejich sloučení, a to pomocí

příkazu Sloučit, jenž se opět nachází v menu Klip.



Jak již bylo uvedeno výše, vybrané klipy se objevují v dolní části okna. Na vás

je, abyste je uspořádali tak, jak mají jít časově za sebou. K tomuto scénáři

můžete nahrát i mluvený komentář.



Program Movie Maker neumožňuje vkládání textu (titulků) do vytvořeného scénáře.

Klepnutím na menu Soubor/Uložit film se ukončí úprava vámi vytvořeného díla.

Objeví se dialogové okno, ve kterém se zvolí kvalita přehrávání. Hlavním

kritériem přitom je rychlost připojení na Internet, například Video pro server

WWW (56 Kb/s) nebo Video pro elektronickou poštu a dvoukanálovou síť ISDN (128

Kb/s). Pokud zvolíte možnost ISDN (nezávisle na tom, zda video chcete poslat

nebo ne), získáte film kvalitnější, ale také samozřejmě bude vyžadovat více

místa na pevném disku.



Freewarové a sharewarové alternativy pro Windows 95/98: Zájemce o práci a

úpravu videa, který si nechce pořizovat Windows ME, může dosáhnout plné

funkčnosti programu Movie Maker kombinací obou těchto programů:



1. Sharewarový program Personal AVI Editor (najdete jej nebo na internetové

adrese www.flickerfree.com/Pae1_sha­reware.html, Pae155.exe, 1,19 MB)



2. Freewarový program Video Mail Studio (najdete nebo na internetové adrese

www.digitalmediaworks.com/Pro­ducts/VideoMailStudio.html, Vms30119.exe, 2,49 MB)



Aplikace Personal AVI Editor pracuje a ukládá výlučně ve formátu AVI. Dokáže

ale i importovat data ve formátu BMP a WAV. V porovnání s programem Movie Maker

má o něco více možností konfigurace (dostupné v menu Plug In Modules). Pomocí

druhé zmíněné aplikace můžete hotové videosnímky připravené ve formátu AVI

převést do komprimovaného formátu ASF. Také posílání videa pomocí elektronické

pošty je možné, ovšem pouze oklikou přes internetovou stránku výrobce tohoto

programu.







7. Vylepšení systému



Kosmetické změny některé vás potěší, ostatní už tolik ne



Změny v systému: Co se týká úsilí firmy Microsoft o další vylepšování

operačních systémů tak, aby byly pokud možno co nejsnáze ovladatelné, projevila

se u operačního systému Windows ME snaha o jejich připodobnění k systému

Windows 2000. Zásadní změny oproti operačnímu systému Windows 98 se týkají

především pomoci on-line, dále vyhledávání složek a souborů, nabídky Start,

vzhledu a popisu počítačů dostupných v počítačové síti, jakož i rozšířených

nebo naopak zjednodušených možností pro ovládání nastavení složek. Objektivně

zhodnotit tyto změny je prozatím dosti problematické. Většinou se totiž jedná

spíše o „kosmetiku“ v nastavení než o nějaké zásadnější proměny. Mnohý uživatel

například zcela jistě přivítá, že ikona Okolní počítače, která se ale nyní

přejmenovala na Místa v síti, po otevření zobrazí pouze definovaná připojení a

ikonu Celá síť. Jiný uživatel si naopak bude stěžovat, že už se mu nezobrazuje

jeho pracovní skupina, na jejíž zobrazování byl zvyklý. Jednoznačně užitečné je

následující vylepšení: pokud budete vypínat počítač, dostanete hlášení, že k

tomuto počítači je připojen nějaký uživatel, a to se jménem počítače, kterého

se to týká. Fakt, že z nabídky Start dočasně vymizí méně často používané

položky, jež však jsou dostupné po klepnutí na dvojitou šipku na konci menu,

shledávají mnozí jako velmi praktické a další zase jako matoucí.



Předělání on-line pomoci na formát HTML zcela jistě zlepšilo přehlednost, a

pokud je k dispozici připojení k Internetu, je díky možnosti aktualizace daleko

flexibilnější, na druhou stranu ale i relativně pomalé.



Jak to funguje: Zde vám uvedeme několik rad, jak se s novinkami v tomto systému

co možná nejrychleji seznámit.



1. Jedno velmi malé užitečné rozšíření představuje možnost nastavení lišty

nástrojů v okně programu Průzkumník. Doposud tuto funkci bylo možné použít

pouze v programu Internet Explorer.



Klepněte v programu Průzkumník pravým tlačítkem na lištu nástrojů a z

kontextového menu zvolte příkaz Vlastní. V dialogovém okně, které se objeví,

můžete nejen odstranit nepotřebná tlačítka a přidat další, nýbrž i aktivovat

některé další funkce.



2. Náhled pro soubory obrázků ve formě miniatur je nyní možné nastavit přímo v

menu Zobrazit/Miniatury. Kromě vylepšení přístupu k této volbě se prakticky nic

jiného nezměnilo. Pokud budete mít tento typ zobrazení nastaven u velkých

grafických souborů, bude zobrazení odpovídajících miniatur trvat poměrně hodně

dlouho.



3. Pokud zvolíme typ zobrazení obsahu složky s názvem Podrobnosti, máme v menu

Zobrazit dostupný příkaz Zvolit sloupce… Tímto příkazem si můžeme nastavit,

jaké sloupce mají být při zobrazení Podrobnosti viditelné a jaká má být jejich

šířka. Je tedy možné si podle svých požadavků nastavit, které infomace o

složkách a souborech nám mají být dostupné.



4. Standardní položky v nabídce Start se dají upravovat, klepneme-li pravým

tlačítkem na Hlavní panel a z kontextového menu zvolíme příkaz Vlastnosti. Dále

zvolíme kartu Upřesnit. Zde můžeme například rozhodnout, zda chceme mít v

nabídce Start dostupnou složku Oblíbené, nebo zda ji odstraníme. Další možností

nastavení je to, zda budeme chtít, aby se nám obsah složek Dokumenty, Obrázky

nebo Ovládací panely zobrazoval přímo v nabídce Start ve formě roletových menu,

nebo zda chceme, aby se nám při otevření těchto složek jejich obsah zobrazoval

v novém okně.



Na kartě Obecné oproti dřívější verzi Windows přibyla také volba Používat

individuální nabídky, která zajistí zobrazování pouze nejčastěji používaných

položek v nabídce Start. Pokud tuto volbu vypneme, dostaneme nastavení stejné

jako u minulých verzí Windows.



5. Přehled o všech registrovaných typech souborů najdete pomocí menu Nástroje/

Možnosti složky na kartě Typy souborů. Na rozdíl od dřívějších verzí dovoluje

tento dialog třídění podle přípon.



Alternativy pro Windows 95/98 dostupné zdarma: Možnosti nastavení systému

Windows jsou dány zejména možnostmi v nastavení registru. Mnohé z toho, co

Windows ME právě zčásti nabízejí přímo pomocí různých dialogových oken, se dá

ve starších verzích Windows dosáhnout za pomoci malých skriptů také. Pro

důležitá nebo pro zvláště oblíbená nastavení se však dají použít také různé

pomocné utility, ze kterých můžeme jmenovat například Poledit (Policy.exe, 84,5

KB) nebo Tweak-UI (obě najdete ). Předkládáme vám verzi pro Windows 95

(Tweak95.zip, 63 KB), verzi pro Windows 98 (Twekui98.exe, 113 KB) a nejnovější

verzi určenou pro všechny systémy Windows od verze 95 výše (Tweakui95.exe, 110

KB).







8. Režim MS-DOS



Ovladače operačního systému MS-DOS zakázané, ale možné



Co nabízí tato chybějící funkce: Doposud jsme popisovali takové ty

charakteristické funkce Windows ME, jež starší verze Windows nemají, ale které

se dají (alespoň většina) tou či onou formou nahradit, v nejjednodušším případě

stažením některého z freewarových programů z Internetu. Naproti tomu však

existuje jedna vlastnost, kterou Windows ME už nemají. Touto možností je

schopnost spuštění, případně restartování počítače v režimu MS-DOS a nahrání

ovladačů pro systém MS-DOS.



Smysl a účel operačního systému Windows bez systému MS-DOS není zcela jasný.

Firma Microsoft tvrdí, že zrušení režimu MS-DOS zvýší stabilitu systému a

rychlost nahrávání jednotlivých ovladačů. Dalším argumentem, o jehož

pravdivosti ale nemůže být pochyb, je ten, že Windows bez režimu MS-DOS

startují rychleji. Takto získané vteřiny však nejsou podle našeho názoru

dostatečným důvodem pro to, aby se takové ovladače jako jsou Ramdrive nebo Ansi

bez nějaké adekvátní náhrady nenahrávaly. Údajné zvýšení stability rovněž není

žádným pádným argumentem. Přinejmenším takové ovladače jako jsou Ramdrive, Ansi

nebo EMM386 nijak ve Windows 95 nebo i Windows 98 neškodily a jejich používání

je i dnes pro velký počet uživatelů nepostradatelné. Kromě toho většina

nástrojů pro opravu problémů v operačních systémech pracuje toliko v systému

MS-DOS. I operační systém Windows ME ostatně startuje na jádru MS-DOS (MS-DOS

Kernel), takže je dosti nepochopitelné, proč nám v této verzi Windows firma

Microsoft přístup do režimu MS-DOS zakázala.



Konfigurace prostředí MS-DOS: Součástí operačního systému Windows ME však

doposud jsou soubory CONFIG.SYS a AUTOEXEC.BAT, ale pouze z důvodu zpětné

kompatibility. Všechny systémové proměnné uvedené v těchto souborech jsou

přesunuty do registru Windows. Při startu jádra DOSu (DOS-Kernel)

představovaného souborem IO.SYS jsou výše uvedené soubory zcela ignorovány.



Alespoň můžete konfigurovat prostředí pro aplikaci Příkazový řádek MS-DOS. Tuto

konfiguraci můžete provést ve Windows ME pomocí souboru MSCONFIG.EXE, nebo

můžete nastavení zapsat přímo do registru Windows

(Hkey_Local_Machine\System\Cu­rrentControl-Set\Control\SessionMa

nager\Environment). Kromě toho můžete pomocí nového souboru s názvem

CMDINIT.BAT, jenž se nachází ve složce Windows\Command, provést drobná vyladění

nastavení programu Příkazový řádek MS-DOS. Tímto vyladěním se myslí například

zavedení ovladače Doskey apod. Výše uvedený dávkový soubor se potom spouští

automaticky při každém zavolání souboru COMMAND.COM. Rezidentní programy a

ovladače pochopitelně tímto způsobem zavést nemůžete.



Ovladače systému MS-DOS pod Windows ME: Jádro systému MS-DOS představované

souborem IO.SYS, jenž se nachází přímo na pevném disku, se zásadním způsobem

liší od tohoto souboru, který se nachází na spouštěcí disketě systému Windows

ME. Ještě si připomeneme, že spouštěcí disketa se dá vytvořit buď při instalaci

Windows ME, nebo pomocí nabídky Start/Nastavení/Ovládací panely/Přidat nebo

odebrat programy klepnutím na kartu Spouštěcí disketa. Soubor IO.SYS na disketě

slouží, jak jsme si ostatně již zvykli, k nahrání ovladačů systému MS-DOS a pro

volbu některé položky ze startovací nabídky, která je definována v souboru

CONFIG.SYS. Nabízí se tedy myšlenka, jednoduše zaměnit soubor IO.SYS na disku

za ten na disketě. Když jsme tuto možnost vyzkoušeli, zjistili jsme, že se nám

systém nenahrál. Ani obráceně, to znamená nastartovat systém z diskety, a pak

spustit Windows, to nešlo. Windows se jednoduše odmítla spustit.



Stačí ale pár téměř nepostřehnutelných změn ve startovacích souborech pro

systém MS-DOS, abychom zákaz prostředí MS-DOS ve Windows ME obešli. najdete

soubor ME&DOS.BAT, jehož spuštěním automaticky vytvoříte jednoduchou startovací

disketu, obsahující čtyři soubory IO.SYS, COMMAND.COM, CONFIG.SYS a

AUTOEXEC.BAT. Tato startovací disketa úplně pro podporu systému MS-DOS vystačí.

Po vás se jen vyžaduje vložení prázdné diskety do disketové mechaniky a

poklepání myší na ikonu dávkového souboru. Takto vytvořená disketa rovněž

zohlední možnou změnu názvu složky, kde jsou Windows nainstalována. Náš vzorový

dávkový soubor ukazuje příklad použití ovladače systému MS-DOS s názvem

ramdrive, jenž umožňuje vytvoření RAM disku (v našem případě o velikosti 8 MB).



Samozřejmě si můžete startovací disketu upravit podle vašich požadavků přidáním

nebo ubráním ovladačů, které potřebujete. V každém případě dbejte na to, aby se

vždy nahrál soubor IFSHLP.SYS uvedený v souboru CONFIG.SYS.



Soubor AUTOEXEC.BAT je nastaven tak, aby po nahrání grafického prostředí

systému Windows ME nebylo potřeba v žádném případě ze startovací diskety číst

nebo na ni zapisovat. I toto nastavení byste měli při svých úpravách

respektovat. V případě startování Windows přes disketu se startovací proces

prodlouží pouze o několik sekund.

</shift></shift></ctrl></shif­t></ctrl></jm></exclude></di­rectories>