XClaim 3D - multimediální karta firmy ATI

Počítače Macintosh (a klony, když ještě existovaly) byly vždycky

označovány za multimediální. Na podobné označení ovšem dnes

aspiruje kdekdo a současně je pravda, že chápání tohoto pojmu se

značně posunulo od dob, do kterých firma Apple klade své zásluhy

o rozvoj osobních počítačů. Základním problémem u Maců v České

republice je zastaralý nebo příliš nedostatečně vybavený

strojový park. Zastarávání Maců je obecně pomalé, pokud

uvažujeme běžnou „počítačovou“ práci: takové LC II nám dodnes

může stačit na zápolení s textovým či databázovým procesorem.

Pokud si ale povolíme skutečný multimediální software a nechceme

cudně počítač zamykat do skříně, kdykoli se objeví návštěva z

„druhé“ platformy, nároky prudce vrostou. Počítače LC či IIci

již prostě nejsou na výši a i řada starších Perforem bude mít

před kritickým okem problémy. Ponechme dnes stranou otázky

zvukové, prakticky všechny Macy jsou osazeny stereovstupem a

výstupem, i když proti němu můžeme někdy vznést výhrady.

Základem je dnes dostatečná grafika z hlediska výkonu i funkcí.

Stačí se podívat na současnou generaci her jako je Riven (alias

Myst II), Singha a zjistíme, že představa firmy Apple o

dostatečnosti tisíců barev (16 bitů) při rozlišení 640 × 480 je

velmi „levná.“ Zatímco z hlediska dnešních pracovních kritérií

bych doporučil minimálně 15" monitor a rozlišení alespoň 832 x

624, pro vizuálně jemnější grafiku jsou to jednoznačně miliony

barev (24 bitů; vzhledem k typické velikosti filmů a herních

oken přitom bude stačit jen minimální rozlišení, takže ušetříme

na paměti ) a pro pohodlnou práci monitor typu 17" a 1 024 × 768

bodů.

Dalším krokem je potom akcelerace 3D grafiky. Na sklonku tohoto

roku ji již budeme moci označit za elementární vybavení počítače

- hry bez ní nepoběží, Internet bez ní bude černobílý (a hlavně

každé nové PC ji bude mít, pokud je to typ argumentu, co na vás

zabírá). V tomto byste měli věřit zkušenému; příležitostné

tvrzení, že tisíce barev jsou dostatečné a na 3D grafiku stačí

hrubý výkon procesoru, je jedna velká (možná něco omlouvající)

lež.

Ale zkraťme to a podívejme se rovnou na řešení (i když třeba

nemáte potřebu, pořád si takto můžete udělat radost). U dražších

(v překladu velmi drahých) Maců stačí doplnit VRAM do

motherboardu a dosáhnete lepšího rozlišení. Bohužel „on-board“

video od Apple rozhodně není nejrychlejší, a pokud bychom k ceně

za VRAM přičetli cenu samostatného 3D akcelerátoru, vyjde nám

naprosté zpochybnění naší snahy. Levnější a jednodušší bude

koupit novou kartu, rovnou s 3D akcelerací. Bohužel takových v

České republice mnoho nenajdeme (vynecháme-li skutečně

high-endové modely) a tento článek můžeme převést na recenzi

konkrétní karty XClaim 3D firmy ATI, která není nejnovější, ale

je skutečně k dispozici (což je rozhodující).

Jde o plnokrevnou grafickou kartu, s pamětí 8 MB (4MB verze není

nabízena) a základními multimediálními akceleracemi – tj. 3D

grafika, QuickTime a velmi mírně i MPEG. Jde samozřejmě o verzi

pro 7" sběrnici PCI (bohužel NuBus a PDS jsou skutečně naprosto

mrtvé pojmy). Cenu vzhledem k 8 MB videopaměti garantující

rozlišení až 1 600 × 1 200 (miliony barev do 1 280 × 1 024) a

hlavně 3D akceleraci musíme považovat za velmi slušnou.

Čip generace ATI Rage je 3D výkonem někde na úrovni 6násobku

PowerMac 9500 a má hardwarově implementované některé luxusnější

funkce, jako je mlha, perspektivní mapování textur apod.

Výkonově to dnes již není žádný zázrak, a to platí i o 2D

grafice, která je prostě jen o něco rychlejší než video právě

strojů 9500. Nutno ovšem říci, že jde o velmi bezproblémovou

kartu, ovládací panely jsou velmi slušně propracované (překlad

– neshodí vám systém třikrát za pět minut při připojení další

karty), a až na minoritní artefakty (příležitostné chyby v

barevnosti zkomprimovaných plošek grafiky) obraz je skutečně

kvalitní – filmy QuickTime i codecu MPEG-1 lze hladce přehrávat

i v maximálním rozlišení a 3D grafika v takové hře Weekend

Warrior skutečně hladí oči. Může se to zdát jako subjektivní

popis něčeho, co má být naprosto objektivní, to je ale právě

záležitost hardwarových akceleraci, které automaticky uplatňují

různé zobrazovací a vyhlazovací algoritmy a filtry, kde může

programátor čipu „nasekat“ hodně chyb (i když třeba „jen“

estetických).

Karta má výstup formou macovského i PC konektoru, což je vítaná

vlastnost. Slabinou jsou chybějící funkce, keré jsou u PC karet

běžné – zejména možnost pracovat s virtuálními desktopy

přesahujícími za „kraj“ obrazovky, i když je pravda, že na

Macovi s velkým monitorem většinou nechybí (má to daleko k

WYSIWYG). U multimediální karty by se uživatel mohl shánět po

digitalizaci videa či různých TV tunerech atd. – ty ATI nabízí

v jiných produktech, bohužel nikoli v Evropě, což je zase

problém úplně jiný.

Závěrem lze říci, že pro vlastníky levných PCI počítačů (viz

recenze Umax Apus v předchozích číslech) je Xclaim přesně to, co

jim schází do multimediálnosti. Ale i pro opačný cenový pól –

řekněme PM 8500 – jde o cenově velmi akceptovatelné vylepšení

počítače, které nebude tvořit nejslabší článek jejich

výpočetního „řetězu.“ Realitou je, že za tu cenu asi nic lepšího

neseženete…





ATI XClaim 3D



Poskytl: Conquest Computers

Nuselská 46, Praha 4

Cena: 9 000 Kč