„Přesně to to znamená. Není ale jisté, kdy k tomu dojde,“ odpověděl tiskový mluvčí Schwarz Digits Philipp Kloß na otázku Computertrends, zdali „cloud z Lidlu“ v budoucnu expanduje do Česka.
Jde o součást širší strategie budování evropského hyperscalera nezávislého na amerických technologických gigantech – strategie, která přesvědčila i nizozemskou centrální banku, aby opustila Amazon Web Services.
Schwarz Digits byla založena v září 2023 a od té doby expanduje postupně do vybraných evropských zemí. Aktuálně působí v Rakousku, Nizozemsku, Španělsku, Bulharsku a Rumunsku. České firmy ale nemusí čekat na oficiální spuštění lokálních služeb.
„Samozřejmě jsou české společnosti velmi vítány, aby nás kontaktovaly. Protože poskytujeme digitální služby, lokace ve skutečnosti není problém,“ dodal.
Zájem o evropské cloudové služby roste napříč kontinentem a Česká republika není výjimkou. Expanze do Česka je tedy otázkou kdy, nikoli zda.
Nizozemská centrální banka jako symbol změny
Když Bernd Wagner, obchodní ředitel Schwarz Digits, na veletrhu Hannover Messe v dubnu 2026 oznámil, že De Nederlandsche Bank migruje svou cloudovou infrastrukturu z Amazon Web Services na jejich platformu StackIT, mnozí to vnímali s údivem. Centrální banka, instituce spravující kritickou finanční infrastrukturu země, si vybírá cloud od společnosti, která provozuje diskontní řetězce Lidl a Kaufland.
Realita je ale mnohem komplexnější a vypovídá o zásadním posunu v evropském přístupu k digitální infrastruktuře. Steven Maijoor, ředitel DNB, už v říjnu 2025 naznačil směr, kterým se banka vydá. Přiznal, že evropské cloudové služby ještě nedosahují robustnosti amerických hyperscalerů, ale zároveň zdůraznil potřebu jít příkladem v redukci geopolitických rizik. DNB společně s nizozemským dohledem nad finančními trhy AFM dlouhodobě varovaly před přílišnou závislostí nizozemského finančního sektoru na zahraničních IT poskytovatelích.
Současné rozhodnutí není motivované úsporami. Schwarz Digits není diskontní cloud – naopak, jde o prémiovou službu s odpovídající cenou. Například managed Kubernetes cluster se třemi uzly stojí přibližně 265 eur měsíčně, což je výrazně více než u rozpočtových alternativ jako Hetzner nebo Scaleway. Cena odráží především bezpečnostní certifikace jako BSI C5, garantovanou evropskou jurisdikci a enterprise SLA. Rozhodující je ale něco jiného: kontrola nad tím, kde jsou data uložena, kdo k nim má přístup a jakému právnímu řádu podléhají.
Právní konflikt mezi USA a Evropou
Problém s americkými cloudy začíná u US Cloud Act, který byl přijat v roce 2018. Tento zákon umožňuje americkým úřadům vynutit si od amerických společností přístup k datům bez ohledu na to, kde jsou fyzicky uložena. Pokud evropská organizace ukládá data na servery americké firmy ve Frankfurtu, americké úřady mohou přesto požadovat jejich vydání a firma je povinna vyhovět. Fyzická lokace dat je tedy irelevantní, pokud poskytovatel cloudových služeb podléhá americké jurisdikci.
FISA Section 702 pak povoluje americkým tajným službám shromažďovat komunikaci cizinců bez soudního příkazu, pokud se cíl nachází mimo USA. Evropská data procházející americkými cloudy tak mohou být zachycena v rámci hromadného sledování. Tyto zákony jsou v přímém konfliktu s evropským GDPR, které vyžaduje, aby přenosy dat do třetích zemí probíhaly pouze do jurisdikcí s adekvátní ochranou osobních údajů.
Evropský soudní dvůr už dvakrát zrušil dohody o sdílení dat mezi EU a USA. V roce 2015 to byl Safe Harbour, v roce 2020 Privacy Shield. V obou případech šlo o obavy z amerického sledování a nedostatečné ochrany práv evropských občanů. Současný Data Privacy Framework z roku 2023 čelí podobným výhradám. V září 2025 sice Tribunál EU jeho platnost potvrdil, ale ignoroval změny, které nastaly po jeho přijetí – například rozšíření FISA 702 v roce 2024 nebo zrušení dozorových mechanismů Trumpovou administrativou v lednu 2025.
Pro centrální banku, která spravuje citlivá finanční data celého státu, je toto nepřijatelné riziko. Data Privacy Framework sice poskytuje právní základ pro přenosy dat, ale neodstraňuje vystavení Cloud Act ani pravomoci FISA Section 702. Dlouhodobé spoléhání na tento rámec je riskantní, protože může být zneplatněn Evropským soudním dvorem stejně jako jeho předchůdci.
Schwarz Digits: Od interního IT k evropskému hyperscaleru
Schwarz Digits vznikl jako interní IT divize Schwarz Gruppe – mateřské firmy Lidlu a Kauflandu. Skupina provozuje tisíce prodejen ve 30 zemích a potřebovala robustní, škálovatelnou cloudovou infrastrukturu. Místo aby se spoléhala na AWS nebo Azure, postavila si vlastní. Oficiálně byla Schwarz Digits založena v září 2023 a od té doby nabízí své cloudové služby pod značkou StackIT externím klientům.
V roce 2024 oznámila Schwarz Digits investici 11 miliard eur do výstavby datového centra v Lübbenau v Braniborsku s výkonem 200 megawattů. První fáze má být spuštěna v roce 2027. Tato investice staví Schwarz Digits do pozice skutečného hyperscalera, aktuální tržby Schwarz Digits dosahují 1,9 miliardy eur a společnost zaměstnává přibližně 8 000 lidí.
Mezi klienty StackIT patří Deutsche Bahn, SAP, Bayern Mnichov, Borussia Dortmund a nyní i De Nederlandsche Bank. Všechna data jsou uložena výhradně v Německu a Rakousku a podléhají evropskému právu. Schwarz Digits nemá žádnou povinnost sdílet data s americkými úřady. Globální expanze probíhá postupně. Po Německu a Rakousku přišlo Nizozemsko, Španělsko, Bulharsko a Rumunsko.
„Teprve jsme začali rozšiřovat naše služby do několika zemí,“ potvrdil Philipp Kloß. Česká republika je na seznamu budoucích trhů, i když konkrétní termín spuštění lokálních služeb zatím není stanoven.
Evropské cloudové alternativy
Schwarz Digits není jediným evropským hráčem. Evropa má několik cloudových poskytovatelů, kteří nabízejí skutečnou alternativu k americkým gigantům. Francouzská společnost Scaleway, dceřiná firma telekomunikační skupiny Iliad, patří mezi nejrychleji rostoucí evropské cloudové poskytovatele. Ještě důležitější byl ale přesun francouzského Health Data Hubu – národního úložiště zdravotních dat přibližně 60 milionů občanů – z Microsoft Azure na Scaleway v letech 2025 až 2026. Francie tak symbolicky repatriovala citlivá zdravotní data svých občanů zpět pod evropskou kontrolu.
Video ke kávě
Máte čas na rychlé a informativní video?
Migrace byla oznámena francouzskou vládou v únoru 2026 s cílem ukončit používání Azure do konce roku. Podle zpráv z dubna 2026 má platforma plně přejít na Scaleway mezi koncem roku 2026 a začátkem roku 2027. Scaleway používá infrastrukturu certifikovanou podle francouzského standardu SecNumCloud a data jsou uložena v zabezpečených datových centrech v Paříži. Jde o politický a compliance signál spíše než o technické selhání Azure, ale Scaleway musí prokázat škálovatelnost pro produkční zátěž.
OVHcloud je jedním z největších evropských cloudových poskytovatelů s datovými centry po celé Evropě. Společnost se zaměřuje na open-source standardy a nabízí cloudové služby bez vendor lock-inu a bez poplatků za přenos dat ven, které u amerických cloudů mohou být značné. Deutsche Telekom provozuje T-Cloud zaměřený na německé podniky a veřejný sektor s důrazem na bezpečnostní certifikace jako C5 a Tisax. Jde o cloud pro regulované odvětví – finance, zdravotnictví, veřejnou správu – kde compliance a suverenita hrají klíčovou roli. Hetzner Cloud je známý svým vynikajícím poměrem cena/výkon a oblíbeností mezi DevOps týmy a menšími firmami. Nabízí základní IaaS s minimem managed služeb, ale s vysokou spolehlivostí a transparentními cenami.
Další poskytovatelé jako belgický Proximus nebo ASEE zaměřený na finance a zdravotnictví tvoří rostoucí ekosystém evropských cloudů. ASEE například zpracovává přes tři miliardy transakcí ročně pro regulované odvětví. Všichni tito poskytovatelé spojuje důraz na evropskou jurisdikci, compliance s GDPR a nezávislost na amerických zákonech.
Gaia-X: Evropská vize federovaného cloudu
V roce 2020 spustily Francie a Německo iniciativu Gaia-X s ambicí vytvořit federovanou evropskou cloudovou infrastrukturu založenou na interoperabilitě, otevřených standardech a evropských hodnotách. Gaia-X není sám o sobě cloudový poskytovatel – jde o framework, který má umožnit různým evropským cloudům spolupracovat, sdílet data bezpečně a nabídnout alternativu k centralizovaným americkým hyperscalerům.
V dubnu 2026 se konala osmá plenární schůze Gaia-X Hub France v Paříži za účasti přibližně 200 účastníků z průmyslu, veřejných institucí a evropského ekosystému. CEO Gaia-X Ulrich Ahle představil aktualizaci roadmapy Season 2, která zahrnuje Gaia-X Label Level 3 – certifikaci pro cloudové služby splňující standardy suverenity, již dostupnou u OVHCloud, Cloud Temple a Thésée Datacenter. Dále jde o data spaces – bezpečné prostory pro sdílení dat mezi organizacemi – a integraci důvěryhodné umělé inteligence.
V květnu 2026 Gaia-X vstoupila do nové fáze zaměřené na automatizaci důvěry a budování infrastruktury na sdílených evropských hodnotách. Oficiální Services Showroom Gaia-X uvádí produkční řešení splňující nejvyšší standardy interoperability, suverenity a důvěry. Příklady zahrnují agentic data spaces pro AI-nativní operace, multi-provider cloudové redistribuční rozhraní pro poskytovatele cloudových služeb a IoT-enabled sdílení dat napříč více než 450 účastníky v Evropě, Kanadě a Asii. Navzdory neojedinělým tvrzením, že iniciativy jako Gaia-X odumřou, se z konceptu postupně stává realita s reálnými službami, certifikacemi a rostoucím ekosystémem poskytovatelů.
Evropa vs. Amerika: Čísla, která mluví za vše
Přes všechny snahy o digitální suverenitu to zatím není s nezávislostí slavné. Podle analýzy společnosti Innowise z roku 2026 kontrolují neevropští poskytovatelé přibližně 70 procent evropského cloudového trhu, zatímco evropští poskytovatelé drží zhruba 15 procent. Globální data od Synergy Research za první čtvrtletí 2026 ukazují, že Amazon drží 28 procent globálního cloudového trhu, Microsoft Azure 21 procent a Google Cloud 14 procent. Společně tedy velká trojka kontroluje více než 60 procent globálního trhu a v Evropě je jejich dominance ještě výraznější. Třeba ve Švédsku více než 50 procent veřejných digitálních systémů běží na serverech v USA.
Evropský trh suverénních cloudů ale rychle roste. Podle Gartneru má EU v roce 2026 utratit za suverénní cloudovou infrastrukturu 6,9 miliardy eur, přičemž se očekává více než trojnásobný růst této částky v následujících letech.
IDC odhaduje, že evropské výdaje na umělou inteligenci dosáhnou do roku 2029 částky 290 miliard dolarů s průměrným ročním růstem 33,7 procenta mezi lety 2025 a 2029. Software včetně cloudových AI platforem dominuje s 58,5 procenta výdajů v roce 2026 a nejrychleji rostoucím segmentem s ročním růstem 42,9 procenta. Bankovnictví vede s 12,5 procenta tržního podílu v roce 2026, přičemž suverénní cloud a FinOps jsou klíčovými faktory pro agentic AI. Růst agentic AI posiluje poptávku po governance a assurance službách uprostřed fragmentace kvůli EU AI Act a tlaku na cloudové náklady.
Co dělá Evropská unie
Evropská komise aktivně podporuje digitální suverenitu několika způsoby. V dubnu 2025 udělila EU zakázku v hodnotě 180 milionů eur na šest let čtyřem evropským poskytovatelům cloudových služeb. Vítězi se stali Post Telecom v partnerství s OVHcloud a CleverCloud, StackIT z Německa, Scaleway z Francie a Proximus z Belgie vedoucí konsorcium s Mistral AI, Clarence, Thales a S3NS – joint venture Thales a Google Cloud.
Poskytovatelé byli hodnoceni podle osmi kritérií: strategické sladění, právní a EU compliance, operační schopnosti, environmentální udržitelnost, transparentnost dodavatelského řetězce, technologická otevřenost jako interoperabilita a absence vendor lock-inu, bezpečnost a ochrana dat a limity na neevropský vliv nad infrastrukturou a daty. Cílem je posílit digitální suverenitu EU, diverzifikovat poskytovatele pro zvýšení odolnosti a nastavit standardy pro suverénní cloudové služby v souladu s evropskými zákony a jurisdikcí.
Pište pro Computertrends
Máte dobré nápady, máte co říct? Chcete se podělit o své znalosti se čtenáři Computertrends?
Je tu ideální příležitost. V redakci neustále hledáme externí autory, kteří rozšíří náš záběr. Nabízíme možnost publikací zajímavých článků nejen na webu, ale také v našem tištěném magazínu.
Pokud máte zájem, ozvěte se šéfredaktorovi na e-mail: radan.dolejs@iinfo.cz
EU používá regulaci k prosazení suverenity. GDPR z roku 2018 omezuje přenosy dat mimo EU. NIS2 z roku 2023 se zaměřuje na kybernetickou bezpečnost kritické infrastruktury. DORA z roku 2025 upravuje digitální operační odolnost finančního sektoru. Data Act z roku 2024 řeší interoperabilitu a kontrolu nad daty. AI Act z roku 2024 reguluje umělou inteligenci. Některé členské státy jdou ještě dál. Francie vyžaduje licencování cloudových služeb pro veřejná data pouze firmám bez americké kontroly. Německo zakázalo používání Microsoft 365 ve veřejné správě kvůli obavám o suverenitu.
Očekává se, že 27. května 2026 Evropská komise představí Tech Sovereignty Package – balíček opatření zaměřených na snížení závislosti na zahraničních technologických společnostech. Detaily zatím nejsou veřejné, ale očekává se, že půjde o kombinaci regulace, financování a veřejných zakázek podporujících evropské technologické firmy.
Výzvy evropských cloudů
Přes všechny snahy čelí evropské cloudy reálným výzvám. Američtí hyperscaleři investovali desítky miliard dolarů do vývoje cloudových služeb po více než 15 let. Nabízejí stovky služeb – od základní infrastruktury přes databáze, AI nástroje, IoT platformy až po komplexní managed služby. Evropské cloudy zatím nabízejí především IaaS a základní PaaS. Chybí jim šířka a hloubka ekosystému, kterou americké hyperscalery vybudovaly.
Mnoho firem je už hluboce integrovaných s AWS, Azure nebo Google Cloud. Migrace je složitá, drahá a riskantní. Vendor lock-in je reálný problém, protože aplikace často využívají proprietární služby specifické pro daného poskytovatele. Přechod na evropský cloud může vyžadovat významné přepracování aplikační architektury. Evropské cloudy jsou často dražší než americké alternativy, částečně kvůli menší škále, částečně kvůli vyšším nákladům na compliance a bezpečnost. Tato suverénní daň je pro mnoho organizací překážkou.
Američtí hyperscaleři mají datová centra po celém světě. Evropské cloudy jsou zatím primárně regionální, což může být problém pro globální firmy s potřebou nízké latence v různých geografických oblastech. Přesto existují silné důvody, proč evropské organizace přecházejí na evropské cloudy.
Proč to přesto dává smysl
Data uložená v evropském cloudu provozovaném evropskou firmou podléhají pouze evropskému právu. Žádný US Cloud Act, žádná FISA 702, žádné riziko konfliktu s GDPR. V době rostoucího geopolitického napětí je závislost na americké infrastruktuře rizikem. Otázka, co by se stalo, pokud by USA zavedly sankce nebo došlo k politickému konfliktu, není hypotetická. Pro regulované odvětví jako finance, zdravotnictví a veřejná správa je suverenita často regulatorním požadavkem, ne volbou.
Evropské firmy mají větší kontrolu nad svými daty, service level agreements a vztahem s poskytovatelem. Peníze zůstávají v Evropě, podporují evropské firmy a vytváří evropská pracovní místa. Průzkum Western Europe CIOs z roku 2026 ukázal, že 61 procent CIO považuje geopolitiku za faktor omezující použití amerických cloudů a 60 procent preferuje lokální poskytovatele.
Co přinese budoucnost
Trendy jsou jasné. Mnoho organizací bude kombinovat americké a evropské cloudy podle citlivosti dat v hybridním přístupu. Multi-cloud strategie s diverzifikací mezi více poskytovatele pro snížení rizika se stává standardem. EU bude dále posilovat požadavky na suverenitu prostřednictvím regulace. S rostoucí škálou budou evropské cloudy konkurenceschopnější z hlediska ceny i funkcionality.
Když nizozemská centrální banka přechází na cloud od firmy známé diskontními řetězci, může to znít jako kuriozita. Ve skutečnosti jde o symbol mnohem hlubší změny. Evropa si po desetiletích závislosti na amerických technologických gigantech konečně uvědomuje strategické riziko. Digitální suverenita není marketingové klišé – jde o existenční otázku pro evropské státy, firmy a občany.
Computertrends si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným magazínem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.
Obsah Computertrends je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.
Chcete si článek přečíst celý?
Tento článek je součástí exkluzivního obsahu pouze pro odběratele našeho newsletteru.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám do mailu pošleme odkaz na celý článek.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU