Whitepapers

Společnost Janus, výhradní distributor tiskových zařízení Kyocera Mita v České republice, uvádí na náš trh systém pro správu, zabezpečení a monitoring tiskových úloh.

V úterý 18. prosince 2007 od 9 do 14 hodin pořádá společnost Microsoft seminář na téma Vývoj pro WSS ve VS2008.

O nástupci dnešní LCD technologie, označované jako OLED, se mluví již dlouho. Existuje totiž již zhruba 20 let, neboť v roce 1987 ji vyvinula firma Kodak a vyznačuje se použitím organických elektroluminiscenčních diod bez nutnosti dalšího podsvětlení, jak je tomu u běžných LCD panelů.

Společnost Microsoft pořádá sérii livemeetingů zaměřených na Windows Server 2008, další pokračování se koná již ve středu 19. prosince.

Vědci z IBM představili novou technologii, pojmenovanou křemíková nanofotonika, která přináší revoluční pokrok v oblasti propojení jader čipů. Jedná se o přenos informací prostřednictvím světelných pulzů, které nahrazují tradiční elektrické vedení a přináší až stonásobné zvýšení rychlosti přenosu při pouhé desetině energetických nároků!

Před dvěma týdny jsme informovali, že Sony odstupuje od společných plánů Toshiby a IBM vyvíjet technologii výroby 32nm čipů. Toto úterý se objevila nová informace, že se k tomuto vývoji plánuje po dohodě s Toshibou přidat společnost NEC.

Společnost Samsung hodlá investovat 2,2 miliardy dolarů do nové továrny na výrobu LCD. V ní by se měly vyrábět LCD displeje s velkými úhlopříčkami (50 palců a více) a zprvu Samsung plánoval tuto továrnu otevřít ve spolupráci se Sony. Ta se ale rozhodla nakonec od společného projektu bez bližších komentářů odstoupit.

Na výzkumu a budoucí výrobě čipů 32nm technologií se měla společnost Sony podílet spolu s IBM a Toshibou, ale ve čtvrtek 8. listopadu se objevila zpráva, že se již dále v tomto společném podniku nebude angažovat.

Přesýpací hodiny – relikvie starověku a nepopulární ikona na obrazovkách počítačů. Uživateli mnohdy naznačuje, že je ještě dostatek času zajít si na šálek dobré kávy ve společnosti dalších spolupracovníků, kteří trpí stejným problémem. Musejí čekat. Předejít tomuto nešvaru se částečně dá již při vývoji aplikace právě zátěžovým testováním, které může na základě různých kritérií prozradit, jak se bude konkrétní aplikace chovat při různém stupni či typu zatížení systému.

Vedoucí pracovníci dnes chtějí mít IP telefony na stole, takže náš manažer si musí pospíšit, aby zajistil bezpečnost: - „Mým mottem je zabudovat bezpečnost do projektu vždy včas. Vytváření infrastruktury a změny aplikace poté, kdy byla technologie zavedena, je totiž často velice obtížné.“

Pod označením business intelligence si lze představit především výkonné analytické a vykazovací nástroje, které umožňují využít firemní data nejen k analýze již proběhlých jevů, ale také k predikcím budoucího vývoje. Většina firemních systémů je zahlcená daty, ze kterých se relevantní informace získávají jen velmi obtížně. Business intelligence je cesta ke konkurenční výhodě.

Jak by se vám líbilo, kdybyste mohli dát podklady pro své daňové přiznání na desku úředníkova stolu, ať si s tím poradí za vás? To ale bohužel nejde. Veškerá práce – roztřídění a seřazení veškerých daňových dokladů a vyplnění všech možných formulářů – totiž připadá na daňové poplatníky. Pokud daňoví poplatníci všechno nepřipraví s předstihem, riskují nedorozumění, nepřesnosti, zmeškané termíny a pokuty – a hrozí, že výsledek nebude dobrý.

Pokud jde o vnější směrování, tedy směrování mezi autonomními systémy, používá se dnes prakticky výhradně Border Gateway Protocol (BGP) verze 4. Protokol BGP umožnil přejít od centralizovaného směrování k uspořádání peer-to-peer, kdy datagramy putující mezi dvěma autonomními systémy mohou využít kteroukoli existující cestu.

V tomto dílu seriálu probereme dva významné reprezentanty vnitřních směrovacích protokolů. Říká se jim tak proto, že se používají pro výměnu informací mezi směrovači v rámci jednoho autonomního systému (AS). V ideálním případě by měl každý AS používat jediný vnitřní směrovací protokol.

Zeptejte se libovolného správce systémů Microsoft Exchange na to, jaká je jeho nejhorší noční můra, a pravděpodobně vždy dostanete stejnou odpověď: Muset nečekaně odstavit systém a poté být bombardován otázkami, kdy to zase bude fungovat. Pochopitelně nikdo nechce slyšet odpověď typu: „Může to trvat ještě několik hodin,“ případně „Možná zítra.“

Jak víme od minule, směrování datagramů se řídí obsahem směrovací tabulky. Platí to stejnou měrou pro hostitele (koncová zařízení) i směrovače, i když v softwaru směrovačů se tabulka obvykle implementuje důmyslněji, aby byla schopna efektivně pojmout mnoho desítek tisíc směrovacích cest. Značně se však liší způsob plnění směrovací tabulky.

Nenávratně pryč už je doba firemních jednoduchých autonomních programů s jednou nebo dvěma základními funkcemi. Dnes se lze v korporátním prostředí setkat se stovkami komplexních aplikací se složitými vazbami a závislostmi, běžících distribuovaně za firewally a routery a zpracovávajících obrovské objemy dat v krátkém čase.

Co se děje v pozadí pohodlné internetové komunikace? Jaké neviditelné procesy stojí za síťovým přenosem dat ?V minulém dílu seriálu jsme se věnovali čtyřvrstvé architektuře TCP/IP. Jejím příjemným důsledkem je abstrakce, která pro koncového uživatele vytváří iluzi přímé komunikace se vzdáleným partnerem či serverem.

Datová komunikace představuje v celé své šíři pěkně složitý problém, který začíná u fyzikálních aspektů přenosu signálu a končí třeba u webové stránky, která se zobrazí ve vašem prohlížeči.

IP verze 6, o němž jsme mluvili minule, nemůžeme v žádném případě považovat za konkurenta IPv4. Nová verze IP je připravena – a buďme za to rádi – pro případ, že se naplní vize internetu jako pervazivní sítě, která bude v každém bytě, a dokonce na těle každého z nás zastoupena desítkami komunikujících zařízení.

Zásadním a doufejme i definitivním lékem na nedostatek IP adres, o němž byla řeč již minule, je razantní zvýšení jejich počtu cestou zvýšení počtu adresových bitů. Tato změna byla realizována v podobě nové verze protokolu IP. A protože stávající verze má číslo 4, byla nová verze označena jako IP verze 6 neboli IPv6.

Na přelomu 80. a 90. let minulého století se internet začal otevírat mezinárodní akademické komunitě a později i komerčnímu světu a počet připojených organizací i uživatelů utěšeně rostl. K zásadnímu přelomu pak došlo v roce 1993 v souvislosti s lavinovitým šířením tehdejší novinky zvané World Wide Web.

Oblastí Internetu a obecně celého ITC prolétne poměrně často výrobek, technologie nebo počin, o kterém mluví každý. V posledních měsících nabírá na síle debata na téma Virtualizace, která spatřila světlo světa někdy kolem roku 1960. Tehdy došlo k vytvoření prvního skutečně virtuálního stroje kombinací hardware a software. Ale to trochu předbíháme.

Trendem mezi současnými reklamními systémy na internetu je reklama, která se zobrazuje cíleně k zadanému klíčovému slovu nebo k obsahu zobrazené stránky, s níž je v kontextu. Odtud se ujal název kontextová reklama. Úspěch této moderní internetové techniky roste do jisté míry na úkor dříve velmi rozšířených reklamních bannerů (proužků), za jejichž přežitek lze považovat flashové reklamy, které se vyskytují například u většiny současných zpravodajských serverů.

Internetové aplikace mají spoustu výhod. Jsou dostupné odkudkoli, kde je připojení k internetu. Nezabírají místo na disku. Často jsou zdarma, a navíc se nemusíte starat o jejich aktualizaci. Bohužel je zde však jedno velké ALE – jakmile jste off-line, nemůžete je používat.

Chcete úspěšně dokončit projekt? Pak byste se měli soustředit na úspěšný začátek: To znamená získat správné požadavky uživatelů. A to jde udělat tolika způsoby, kolik analytiků je na to objednáno. Avšak netrpělivost, špatná komunikace nebo neporozumění či přehlížení uživatelů může způsobit, že požadavky nejsou jasné nebo úplné.

Naše manažerka zamítla nákup nových technologií a obrací svoji pozornost na vylepšení povědomí o bezpečnosti: Čas od času se každý bezpečnostní manažer musí sám sebe zeptat – co je vlastně nejslabším článkem naší organizace? Je to náchylnost k hackerským útokům, kvůli které se stáváme obětí útoků zvnějšku, nebo se jedná spíše o vnitřní hrozby? Musela jsem o tom dlouze přemýšlet, abych se mohla správně rozhodnout mezi investováním do dalších bezpečnostních technologií a školením zaměstnanců o zásadách bezpečnosti.

Financování projektu DRM se poněkud zkomplikovalo, ale firemní CIO tuto agendu vrací zpět na stůl: Před nedávnem mě náš CIO zavolal k sobě do kanceláře, aby mi něco ukázal. Z předchozích zkušeností jsem věděl, že když mi chce něco ukázat, měl bych se připravit na to, že mě v práci čeká pár dlouhých nocí. A přesně to se stalo i tentokrát.

Data warehousing a data mining jsou dnes běžně používanými pojmy ve většině velkých a středních institucí. Následující řádky vám objasní, co všechno se pod těmito pojmy skrývá a proč firmy do těchto řešení investují nemalé prostředky.Data warehousing tvoří spolu s data miningem páteř tzv. business inteligence (BI) řešení, jehož smysl je prozaický – poskytnout uživatelům rychlou, přesnou a úplnou informaci o jejich klientech, zaměstnancích produktech či o hospodaření společnosti.

Zcela nečekaně jsme museli zpřístupnit i data našim externím partnerům – je třeba všechno dokonale zabezpečit:Náš systém PLM (Product Life-cycle Management) je potřeba hodnotit z několika bezpečnostních hledisek. Já sám jsem se spolehl na osvědčené bezpečnostní praktiky, které by podle mého názoru měly být nastaveny ještě před spuštěním aplikace.